Až budou o druhém říjnovém víkendu probíhat komunální volby v prvém pražském obvodě, měla by být historka z jejich předehry více méně zapomenutá. Ale na rozhodování i podvědomí některých voličů působit ještě může. A to všelijak.

Deník N otiskl velmi poučný komentář Edward Lucase, známého britského novináře, publicisty a spisovatele, experta na východní Evropu a Rusko. Text má titulek „NATO není připravené na Putinovu psychologickou válku“.

Premiér Andrej Babiš podle svých slov už nikdy nebude ve stejné delegaci s prezidentem Petrem Pavlem. Zároveň sdělil, že na další summity bude jezdit hlava státu. Tak jako vždycky, dodávají nestranní pozorovatelé. Tím by mohl spor o Ankaru definitivně skončit.

Spojené státy oslavily 250 let své nezávislosti a mně se vracejí vzpomínky, i když ne tak vzdálené. Vzpomínky na pražskou misi Williama Luerse, kariérního diplomata Reganovy administrativy, a jeho ženy Wendy. V polovině 80. let minulého století nám dali lekci diplomacie, chytré, znalé a překračující hranice běžné kariérní rutiny.

Legální politika v Rusku skončila. Český prezident nemůže být Judit Polgárovou. Dvořákovo značně pozdní vyloučení. Lucas popisuje britskou mentalitu jako slabošskou, neochotnou se bránit. Češi na tom nejsou lépe. Kulturní diplomacie

Uplynulo 100 let od narození spisovatele, novináře a disidenta Ludvíka Vaculíka. Podle publicisty Pavla Kosatíka dokázal Vaculík půl století přinášet společnosti podnětné myšlenky. Jeho román Sekyra považuje za jedno z nejzásadnějších děl o totalitě. „Na rozdíl od jiných nevěřil, že komunistický systém lze opravit. Napsal to už v Sekyře. Popsal to jako systém v rozporu s lidskou přirozeností.“ V čem tkví síla Vaculíkova slova? A čím zaujme posmrtně vydaná kniha Stará postel?

Od pádu Saigonu letos uplynulo 51 let a od následného sjednocení Severního a Jižního Vietnamu rovné půlstoletí. Někdejší metropole Jižního Vietnamu dnes nese jméno Ho Či Minovo Město a jeho dravá ekonomika ho proměňuje k nepoznání. Mezi výškovými budovami ale stále zůstávají místa, kde se jako by zastavil čas v roce 1975.

Nedávno jsem navštívila výstavu Krajiny spatřené – Očima Karla Hynka Máchy, v Galerii Lázně Liberec. Rozsahem byla nevelká, několik originálů romantických maleb krajin, k tomu citace textů Máchových deníků z cest, doplněných malými černobílými grafikami míst, kterými procházel.

„Legální politika v Rusku skončila, už není vůbec žádná šance,“ prohlásil Boris Naděždin, jeden z naprostého minima opozičních politiků, kteří ještě zůstávali v Rusku. Komentoval tak své rozhodnutí stáhnout svou kandidaturu do podzimních parlamentních voleb.

Návrhy zákonů čím dál častěji vycházejí z poslaneckých nebo senátorských iniciativ a neprocházejí standardním legislativním procesem. Co na tom vadí advokátní komoře? „Napřed to byly takové technické opravy, k čemuž potom sloužily poslanecké pozměňovací návrhy. Pak se stalo to, že se vybíraly různé zákony a přílepkem se k nim dávaly novely úplně jiných a nesouvisejících zákonů,“ kritizuje předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná. Jak má vypadat legislativní proces?