Když Péter Magyar vyhrál v dubnu parlamentní volby v Maďarsku, jeden z jeho prvních požadavků byl, aby rezignoval prezident Tamás Sulyok. Hlava státu danou žádost nevyslyšela a do konce května, čili ultimáta stanového novým premiérem, neodstoupila. Proto premiér Magyar oznámil, že změny v čele státu dosáhne příslušnou novelou ústavy.

Změny ve třetím pilíři penzijního připojištění, které představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), jsou největší za celou dobu existence tohoto produktu. Pokud by je resort prosadil v plné šíři, v jakém je navrhuje, zůstanou na jedné straně poražení, kterými jsou penzijní společnosti. Na straně vítězů budou jednoznačně klienti, protože jeden z nejdražších produktů na trhu, který by bez příspěvků státu a zaměstnavatele absolutně nedával smysl, jej konečně dostane.

Víkendové parlamentní volby v Arménii vyhrála vládnoucí strana Občanská smlouva. Volební komise v pondělí oznámila, že získala 49,8 procenta hlasů a s náskokem porazila opoziční proruskou stranu Silná Arménie, jež získala 23,3 procenta. Arménský premiér Nikol Pašinjan mluví o „historickém vítězství“.

Co tam vlastně dělají, padla během hovoru otázka. Šlo o mezinárodní kosmickou stanici ISS. Je to mezinárodní projekt, jakási laboratoř na oběžné dráze. Trvale je obydlená od roku 2000. Někdy je vidět prostým okem, po západu slunce nebo před jeho východem. Musí být tma, ale slunce ještě musí stanici ozařovat. Pak ji spatříme jako jasný světelný objekt, který si to poměrně rychle hasí po obloze. Přeletí ji tak asi za pět minut.

Návrh státního rozpočtu uvidí veřejnost až v srpnu, jako za minulé vlády. Volby v Arménii ukázaly, že Rusko ztrácí cenné pozice. Lepší „penzijko“ čeká souboj o poplatky. Jak dopadne ve Sněmovně? Maďarský premiér se zbavuje Orbánových lidí. Prezident ale odejít nehodlá. Co tam vlastně dělají

„Je dobře, že se obě strany sporu budou bavit z očí do očí, že to nebude přepinkávání si výroků a vyjádření přes média, přes sociální sítě,“ říká k dnešnímu jednání vlády, kterého se zúčastní také hlava státu, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha Petr Just. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje možné důsledky odsunu rozhodnutí o složení delegace na summit NATO nebo podobu schváleného zákona o celostátním referendu.

Představy se často vůbec nesetkají s realitou. Otec Thomas není kulatý postarší Američan, jak jsem si představovala, ale mladý muž s chytrýma očima a nepopiratelným šarmem, jehož svižnost je omezena párem berlí, naštěstí jen dočasně. Oslovovat jej „otče“ má v sobě, musím přiznat, něco pikantního.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chystá při sestavování státního rozpočtu na příští rok spáchat „atentát na rozpočtovou transparentnost“, řečeno jejími slovy. Použila je coby opoziční poslankyně před dvěma lety, když kritizovala zvláštní krok svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který v roce 2024 změnil zavedenou praxi a posunul zveřejnění prvního návrhu rozpočtu z konce června na konec srpna.

Tento týden zemřela Marjane Satrapiová, pařížská kreslířka, spisovatelka a režisérka, narozená v Íránu. Odešla tak jedna z viditelných tváří íránské diaspory ve světě.

Když čtete, co se děje v americkém Kongresu, zní to občas jako větší drama, než jaké tu skutečně probíhá. Například: Sněmovna odhlasovala ukončení války s Íránem nebo další podporu pro Ukrajinu. Obojí jsou příklady z uplynulého týdne. Nejde o to, že by se nestaly. Obě hlasování proběhla. Jen je důležité chápat jejich význam a netvářit se, že je pravděpodobné, aby dané zákony měly plný efekt.