Ukrajina pokračuje v obměnách velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným separatistickým silám v Mariupolu. Nejasný zatím zůstává osud bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova.

Demokracie, jak jsme ji znali, se hroutí, tuší všichni. Přitom jedni tvrdí, že je to dobře, protože konečně přichází ta „opravdová demokracie“ respektu k hlasu lidu, zatímco ti druzí mluví o rozpadu demokratických hodnot a vzniku „lidového autoritářství“. Interpretace, jak jinak, velmi různé, symptomy ale stejné.

Politika vzájemného respektu a porozumění, a to pokud možno na věčné časy. Parafráze někdejšího komunistického hesla platí v souvislosti s návštěvou předsedy Sněmovny Tomia Okamury v Číně. Jednoduše řečeno, mnoho klišé, hezká slova, praktický dopad sporný.

To jsem zase jednou střelil vedle. Minule jsem se tu zmínil o plastice sochaře Josefa Klimeše. Pětatřicet let zdobil pravobřežní část Barrandovského mostu 15 metrů široký kolos nazvaný Rovnováha, až se rozlomil a zbyl z něho betonový pahýl, ze kterého čouhají armovací železa.

Koalice se vrhla na devátou třídu základní školy. Nedává to smysl. Šéf sněmovny Tomio Okamura se podíval do Číny. Což je nejvíc, co jde říci o této zahraniční cestě. Zachrání Drapatyj Ukrajinu před politickou krizí, když Fedorov trucuje? Hysterizace morálního kýče: největší nepřítel lidu a demokracie. Raději nic

„I bez veta prezidenta se zrovna o tomto problému velmi diskutovalo. Takže pak je otázka na zvážení prezidenta a jeho okolí, zda zrovna v tomto případě veto využít, nebo zda s výhradami zákon podepsat,“ poznamenává komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman. V pořadu Jak to vidí… dále hovoří o tom, kdo by mohl kandidovat v příštích prezidentských volbách, a vrací se také k nedávné cestě předsedy Sněmovny do Číny.

Neobvykle silná a hlavně odvážná žena, tak by se ve zkratce dala popsat česká feministka a politička Františka Plamínková, která se v září roku 1938 nebála napsat nesouhlasný dopis přímo Adolfu Hitlerovi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) si myslí, že na základní škole by stačilo osm tříd. Je to podle něj velké téma, které chce řešit. Ve skutečnosti to žádné reálné téma není, jen nápad koaličního partnera Tomia Okamury (SPD), ani Motoristé nejsou proti.

Francie přijala před pár dny přelomový zákon, který hluboce ovlivní myšlení společnosti o otázkách života a smrti. Jde o zákon na právo na ukončení života, pokud se už nedá kvůli „nevyléčitelné a závažné nemoci“ a „bolestem s ní spojeným“ snést.

O tom, že Evropa v technologickém sprintu za obecnou umělou inteligencí zaostává za Amerikou a Čínou, není třeba spekulovat. Je to fakt. Ještě nedávno se ale mělo za to, že přece jen nějakého zástupce v závodu máme, a to v podobě francouzského startupu Mistral. Jenže není tomu tak a naše pozornost se musí ubírat jiným směrem.