Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se chce zaměřit na podporu v nezaměstnanosti. Přesněji řečeno ji chce snížit. Premiérovi připadá nelogické a nespravedlivé, že se v prvních měsících nezaměstnanosti zvýšila. Kdo chce, práci si podle něj najde.

Častou reakcí premiérů, kteří se ocitli v krizi a čelí silnému tlaku, je, že sáhnou po personálních změnách ve vládě. Vymění pár členů kabinetu a doufají, že se tím aspoň na chvíli stočí pozornost někam jinam. Někdy to pomůže, jindy ale ten efekt rychle zase vyprchá. K podobnému kroku před časem sáhl i německý kancléř Friedrich Merz.

Kdysi jsem asi půl roku psala povídku o svém bývalém. Věřila jsem, že až si ji přečte, pochopí, že se ke mně nechoval úplně fér. Po přečtení mi řekl: „Hustý. A o kom to bylo? Znám ho?“

Tuhle jsem se podíval na krátké agitační video, kde se vyprávělo, že Hitler je osvoboditel. Vedle toho bylo delší video, které ukazovalo, jak bezpečné je žití pod dozorem nacistické policie.

Blaho státu. Merz zkusil restart s novými tvářemi ve vládě, ale úplně mu to nevyšlo. Třetí říše, jejich vzor. Hledání práce a podpora v nezaměstnanosti. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění novinařina vlivem AI? A jak jsou na tom Češi s důvěrou v média?

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.

Rue Git le Coeur, je název ulice, která se nachází jižně od Seiny ve středu Paříže, v šesté čtvrti a hned tam narazíme na Čechy. Při první návštěvě Paříže v roce 1935 zde v hospůdce, se stejnojmenným názvem jako má ulice: Srdce lže, veršovali básník Vítězslav Nezval a André Breton, Paul Éluard a Benjamin Péret.

Je jen jediná věc, na které se v souboji o státní rozpočet na příští rok vládní koalice a opozice shodnou: poslanci obou stran se zapřísahávají, že jim nejde o nic jiného než o blaho České republiky. Problém je, že si pod tímto pojmem představuje každá něco jiného.

Prezident, válečný zločinec, judista, hokejista, amatérský archeolog, rozvedený otec dvou dcer. To jsou veřejné tváře Vladimira Putina. Jaké jsou ty soukromé? Kolik dětí má doopravdy a do kolika let hodlá plodit další? A proč se o tom nesmí mluvit? Třinácté komnaty šéfa Kremlu odemykají – nebo se k nim alespoň pokouší nalézt klíč – Josef Pazderka a Ondřej Soukup v podcastu Na Východ!.