Uplynuly tři roky od smrti Mahsy Amíníové, kterou íránské úřady zadržely kvůli nedostatečně zahaleným vlasům. Mladá žena v důsledku policejního násilí zemřela. Jak Íránci vzpomínají na šátkovou revoluci, kterou režim tvrdě potlačil? Jakým problémům čelí režim dnes a jak je to s lidskými právy? Analytik Břetislav Tureček ještě přiblíží sílící tlak na Izrael kvůli ofenzivě v Gaze, důsledky uznání Palestiny i francouzsko-tuniský film o zabité palestinské holčičce.

Velká cedule Oslo Camping v centru norského hlavního města by mohla svádět k tomu, že si tam můžete postavit stan. Ve skutečnosti je to bar, ale poněkud neobyčejný. Přes pult vám totiž obsluha kromě piva podá i golfovou hůl.

Výhled z překrásné terasy je dechberoucí, nesnesitelně krásný. Od roku 1963 se z ní směrem k jezeru dívalo nespočítatelně mnoho spisovatelek a spisovatelů. Ve vile, kde sídlí německý spisovatelský dům Literarisches Colloquium Berlin a kam mě na spisovatelkou rezidenci poslalo České literární centrum, můžeme psát, nacházet inspiraci a čerpat sílu a hledět na jezero, hledět do dálky, hledět... na jinou vilu na druhém břehu.

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot,“ zní slavný výrok Winstona Churchilla z 13. května 1940, kdy Británii hrozilo napadení hitlerovským Německem. Jako britský premiér chtěl tehdy připravit národ na těžké časy, ale zároveň ho sjednotit a motivovat k odporu. Povedlo se mu to skvěle.

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Česko pomohlo zablokovat hlasování ministrů životního prostředí států Evropské unie o dalším snižování emisí skleníkových plynů. Jak na zpomalování dekarbonizace pohlíží další země Evropské unie? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídala europoslankyně za hnutí STAN, členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu a členka europarlamentní frakce lidovců Danuše Nerudová.

Před rokem vítala celá Evropa nadšeně zprávu bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, který po 12 měsících práce vylíčil na čtyřech stovkách stran v temných barvách stav a směřování evropské ekonomiky a zformuloval přes 380 doporučení. Připomeňme, že na sepisování tohoto opusu se podílel také vynikající český ekonom, úředník Evropské komise Alexandr Hobza.

Ruský prezident Putin předložil Státní dumě návrh, aby Rusko odstoupilo od Evropské úmluvy proti mučení. Což určitě nelze vnímat jako překvapující obrat. Ale jen jako diktátorův pokyn roztrhat a hodit do koše ujednání, které už dlouho bylo pro Kreml pouhým cárem papíru. Rusko podle zjištění mezinárodních organizací mučí a ponižuje vlastní politické vězně.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimisticky vidí budoucnost své vlasti 52 procent mladých. Vyplývá to z nedávného průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi.