České země v pátek postihl výpadek proudu. Byly samozřejmě doby, kdy žádný proud nebyl, a také byly doby, kdy proud vypadával každou chvilku – i když někdy jen v jednom bytě, domě nebo ulici. Na nespolehlivost těchto vymožeností, a to i větším měřítku, si ale možná budeme muset zvykat.

Nedávno jsem tu mluvil o tom, že hnutí ANO zveřejní svůj program pro sněmovní volby až 4. září, tedy pouhý měsíc před volbami. Vnímám to jako vzdalování se od smyslu politiky, od její předvídatelnosti.

Na dvacet tisíc poutníků očekávají dnes na Velehradě, v centru oslav svátku připomínajícího příchod křesťanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. A státním svátkem je i neděle, připomínka upálení Mistra Jana Husa, církevního reformátora, přinejmenším jednoho z prvních a stále nemnoha Čechů, jejichž myšlenky ovlivnily vývoj evropského myšlení.

Ve velké části Česka došlo k blackoutu. Elektřina nešla v Praze, středních, severních a východních Čechách, zastavit se musela řada průmyslových provozů, lidé uvízli ve výtazích, nejezdily vlaky. Co si můžeme s odstupem pár desítek hodin z téhle krajně nepříjemné události vzít? Poučení jsou minimálně dvě.

Blackout v českých hlavách; Stejně jako ANO, i Spolu oznámí program až v září. Bude jen obecný, strany se neshodly na daních; Co nás může naučit výpadek elektřiny; Marná nelásky snaha

Rozvodová reforma, kterou schválil Senát, podle ministerstva spravedlnosti zjednoduší a urychlí rozvodová řízení. Budou proto rozvody pro děti zúčastněných méně traumatizující? Nebo jde novela ve skutečnosti proti zájmům dětí, zejména těch nejvíce zranitelných? „Nevidím přínosy té novely. Destabilizuje, justice ji odmítala, jejich připomínky nebyly vypořádány. Děsíme se toho,“ komentuje advokátka Markéta Chudáčková.

V Budapest Pride, pochodu sexuální rovnosti, šlo o daleko víc než jen o to, zda budou moci gayové a lesby v hlavním městě Maďarska veřejně demonstrovat za svá práva. Jsem přesvědčený – a mnohé tomu nasvědčuje –, že ze strany premiéra Viktora Orbána šlo přijetím ústavní novely o ochraně dětí, o test, jak může dál omezovat v Maďarsku demokratická práva.

Do astronomické výše ceny jahod a třešní v minulém roce, ovoce na přelomu června a července notoricky samozřejmé, vyhnaly květnové mrazy po tom, co naivní příroda v dubnu uvěřila příchodu jara a doslova se rozpučela. Neúroda jahod a třešní, na podzim dokonce jablek byla pak pochopitelná. Pochopitelné byly i ceny. Letos se jaro chovalo řádně. Počátkem června jsme se mohli těšit na nadstandardní úrodu. Jenže chyba lávky. Ceny jahod a třešní zůstaly na loňské úrovni.

Americká automobilka Tesla ohlásila další čtvrtletní propad prodaných vozů. Stejně jako v prvním kvartálu 2025, i v druhém dodala zákazníkům zhruba o 13 procent méně aut než loni touto dobou. Často se hovoří o tom, že ji lidé trestají kvůli politickému angažmá Elona Muska – jenže důležitou roli hraje ještě další celkem prostý fakt: Tesla už dávno není tak cool a inovativní, jak jsme byli zvyklí.

Poplatek za vypuštěné emise promítnutý do cen benzinu, nafty, uhlí a zemního plynu si nepřejí takřka dvě třetiny českých domácností. Ukazují to sociologická data, která jsme v Institutu EUROPEUM získali ve spolupráci s agenturou STEM. Existuje ale hned několik důvodů, proč je na místě nepopulární rozšíření emisních povolenek známé pod zkratkou ETS2 přesto zavést.