Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner přijeli v neděli na svou první návštěvu Ukrajiny v pozici emisarů prezidenta Donalda Trumpa, který deklaruje přání ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. V sobotu se dvojice setkala v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.

Drtivým vítězstvím extrémně pravicové Alternativy pro Německo skončily nedělní zemské volby v Sasku-Anhaltsku. AfD tak v této východoněmecké spolkové zemi sahá po historickém vstupu do vlády – prvním pro krajní pravici v Německu od konce druhé světové války. Tvrdou porážku naopak utrpěly tradiční strany v čele s vládnoucími křesťanskými demokraty z CDU kancléře Friedricha Merze. Volební tsunami v regionu bývalé NDR tak může vyvolat politické zemětřesení i v samotném Berlíně.

Organizace spojených národů schválila minulý týden novou mapu světa. Můžeme se podivit, proč se světová organizace takovou věcí zabývá, ale nezbude nám než to vzít na vědomí. S návrhem přišlo Togo. Je to africká země na břehu Guinejského zálivu, o něco menší než Česko. S naší zemí má snad společnou jen vzpomínku na dávnou historii.

Rozpočet možná bude mít nižší schodek než ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) avizovaných 389 miliard korun. Po vyjádření nespokojenosti koaličních partnerů to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO), který tomu ovšem dal jednu podmínku – ministři musí sami přijít s návrhy, kde ušetří.

Státní rozpočet není soubor čísel k věření, jak předvádí vláda Andreje Babiše. Snížení schodku o deset či dvacet miliard není cestou ke konsolidaci. Volební tsunami v Sasku-Anhaltsku může otřást i Berlínem. Kushner a Witkoff v Moskvě a Kyjevě. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Kamila Pešeková.

„Centrální strany mají šanci konečně do svého argumentáře řešení vtáhnout témata, která jsou naprosto legitimní a která souvisí s vnitřní bezpečností a sociálním systémem,“ říká politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje rozhovor vicepremiéra a ministra zahraničí Petra Macinky s maskovaným aktivistou, probíhající kampaň před komunálními volbami a výhrady menších koaličních stran k plánovanému schodku ve výši 389 miliard.

Když zavřu oči, vidím barevné modlitební praporky připevněné na provazech. Žlutá, zelená, červená, bílá a modrá. Bývají rozvěšené v horských sedlech, nad řekami nebo kolem buddhistických stúp. Jsou to modlitby přející užitek a štěstí všem bytostem, které má vítr roznášet do daleka.

Není to takový podraz, jako udělal při sestavování státního rozpočtu na rok 2024 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ministru školství Mikuláši Bekovi (tehdy STAN), ale faul to je. Tehdy sebral v prvním návrhu rozpočtu Stanjura Bekovi 29 miliard korun, i když i vláda Petra Fialy (ODS) měla vzdělávání mezi svými jasnými prioritami.

Startupová scéna v Česku se dočkala návrhu vlastního zákona. Po větší podpoře pro moderní, inovativní projekty se volá už dlouho a to, co vláda Andreje Babiše představila, může být fajn dílčí krok, který neublíží. Jenže myslet si, že se jako mávnutím proutku dynamika zdejšího ekosystému změní, by bylo bláhové.

Islanďané odmítli v nedávném referendu Evropskou unii. Tak někteří interpretovali hlasování obyvatel Islandu, kteří zamítli obnovení přístupových rozhovorů s unií. Jenže na referendum se lze podívat i jinak. Islanďané nechtějí členství v unii, ale jsou ochotni podřizovat se evropským předpisům a raději než o nich rozhodovat si je nechají nadiktovat.