Herečka Eliška Balzerová slaví zásadní výročí – 27. dubna oslaví 50. výročí svatby, v květnu půlkulaté narozeniny a také 60 let na divadelních prknech. S čím člověk vstupuje na jeviště po tolika letech? „Minulý rok jsem měla novou premiéru. Byla jsem rozechvělá, ale zjistila jsem, že díky tomu, co mám za sebou, jsem byla na jevišti svobodná a šťastná,“ vypráví. Letos získala v rámci Audioknihy roku ocenění Nejlepší interpretka za načtení románu Roky od Annie Ernauxové.

V šestém ročníku soutěže o Cenu Hanzelky a Zikmunda Cestopis roku vybrala porota z 39 titulů pět nominovaných. Byl mezi nimi i geografický román Jiřího Černického Kongo severu. „Je to sonda nejenom do podstaty člověka, ale i přírody. A to mě zajímá daleko víc než cestopis,“ vysvětluje vizuální umělec Černický, který před 30 lety přešel pěšky 15 zemí Afriky.

Po celém světě sbíral inspiraci pro album Když chlap svléká tmu. Pro jeden klíčový předmět však nemusel chodit daleko, našel jej u sebe v peřinách. „V té písničce říkám: takové malé nenápadné značky. Já si vždy říkám, to nemůže být náhoda, že tam vždy něco takto zůstane,“ líčí Igor Orozovič, hudebník a herec. Jak se brání tendenci předměty hromadit? A bojí se temnoty noci?

Snaha napodobit „vzorové“ duševní zdraví rádců z internetu může být ve skutečnosti proces na desítky psychoterapeutických sezení. „Co my se lidi snažíme naučit, je uvědomit si, že když jeden den selžu, tak je to přirozená součást lidského života, ale že v každé minutě anebo v každém následujícím dni mám zase příležitost to udělat nějak jinak,“ vysvětluje psycholog Miroslav Světlák. Jaký klíč nabízí k podpoře duševní rovnováhy? Proč se pro změnu potřebujeme nejprve zastavit?

Knižní série Šikmý kostel se uzavírá třetím dílem. Spisovatelka Karin Lednická se stala autorkou bestsellerů o krajině, jejíž historie je nesmírně spletitá. „Když jsem četla poválečné zápisy města Karviná, tak jsem si uvědomila, jak jsou i dnes lidé stejní,“ vypráví spisovatelka. Jak lidé v místě reagují na její románové zpracování skutečnosti? A proč mají dlouho zapomínaná místa takovou sílu?

Budova bývalé školy na Smíchově, kde sídlí Elpida, působí jako dům snů. V každém patře mohou senioři najít to svoje – zábavu, vzdělávání i prostor pro posezení s přáteli. V prosinci Elpida také otevřela kavárnu Stará škola, ve které můžete za barem potkat mimo jiné sympatickou sedmdesátnici Olgu Amblerovou. Posedět si do kavárny chodí také ředitel Elpidy Jiří Hrabě. Co paní Olze práce v kavárně přináší? A co všechno může senior v Elpidě absolvovat? Poslechněte si rozhovor!

Ukazovat cennosti v lepším světle, než jaké jsou doopravdy, se prý lidé snaží odedávna. Vedle umělých barevných kamenů musí starožitníci umět rozeznávat také syntetické diamanty. „Mnohokrát se mi stalo, že paní přišla, že chce něco prodat, že to má po svém bývalém, že už to nechce mít a že to jsou diamanty – a diamanty to nebyly,“ říká pražský starožitník Martin Cinolter. Jakými triky se falešný drahý kámen vyrábí a jak jej poznat?

Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost ze světa děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. „Těm dětem nepomůžeme tím, že jim dáme tablety, antidepresiva nebo léky proti úzkosti. Je to samozřejmě důležitá část, taková kotva, ale zároveň se musí pracovat na odstranění problému: snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo,“ říká přednostka Lucie Gonsorčíková, která média upoutala sbírkou na vizualizaci opravy kliniky. O co šlo?

Nekonečno možností, kudy a jak se vydat, nachází v hudebních partiturách dirigent Tomáš Hanus. Když ovšem nastuduje konkrétní cestu, potřebuje se do ní plně položit. „Limitace je třeba i někdy založena na obavě, aby to dobře dopadlo, aby to, co dělá, bylo přijato. Je úžasné, pokud se dirigent dostane za tuto fázi a může prostě na drzo být tím, kým je, a riskovat,“ popisuje šéfdirigent národní opery ve Walesu. Kdy se stává dirigování hudby adrenalinovým sportem?

Další řada seriál Oktopus se bude teprve natáčet, herečku Mariku Šoposkou ale můžeme vidět ve filmu Jiřího Mádla Vlny nebo ve Studiu DVA v divadelní hře Štíři z února, kterou napsala herečka s Miroslavem Krobotem. „Psát v dvojici je jednodušší, protože se inspirujete, jeden hodí něco, toho se chytnete, naplétáte to na sebe, jde to snáz,“ popisuje. O čem hra vypráví? Poslechněte si rozhovor.