Zellerinovou strání se kdysi nazýval pravý břeh Otavy na okraji Strakonic. Jméno místo dostalo po bývalém majiteli Antonínu Zellerinovi, který pocházel z Horažďovic a zemřel ve Strakonicích v roce 1870 ve věku 84 let.

Na samém počátku 15. století se v písemných pramenech začíná zmiňovat ves Vlkančice. Tvořila vlastně část mnohem starších Chotovin na Táborsku, s nimiž nakonec o více než sto let později splynula.

Jihočeská obec Soběnov nedaleko Kaplice na Českokrumlovsku se nachází na samém okraji národopisné oblasti Doudlebska. Mimo jiné proslula i houževnatým udržováním některých starých obyčejů. Jedním z nich byla obchůzka budoucí nevěsty po sousedech s obřadní prosbou o příspěvky na svatební hostinu, takzvané chození s cígrem, které se v Soběnově udržovalo ještě kolem roku 1880.

Helsinky se 1. srpna 1975 staly centrem pozornosti. Sjeli se tam představitelé 35 států, aby podepsali závěrečný dokument probíhající Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Cesta k ní trvala 20 let a souvisela s mezinárodními poměry nastolenými po skončení druhé světové války. Výsledky konference se ale nakonec staly klíčovými pro vnitrostátní poměry ve východním komunistickém bloku. „Zápaďácký blábol“ tak vstoupil do dějin Československa.

Zámek ve Stráži nad Nežárkou si spojujeme s operní pěvkyní Emou Destinnovou, která ho vlastnila v letech 1914 až 1930. Ale ve druhé polovině 18. století patřil krátce Berchtoldům z Uherčic a ve Stráži se narodily dvě nejvýraznější osobnosti tohoto rodu.

Dříve lidé věřili, že hmyz vzniká například ze shnilého masa. Housenky a motýly považovali za dva různé živočichy. Kdo tohle přesvědčení naboural?

Komunistický režim si během normalizace vychovával generaci svazáků a pionýrů, kteří se měli stát poslušnými inženýry v národních strojírenských a hutních podnicích. Vedle těchto „uvědomělých“ soudruzi nechtěně vytvořili prostor pro silnou generaci filozofů, teologů, historiků a umělců, kteří se komunistům postavili. Jedním z nich byl houslista a dirigent Miroslav Jirounek. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2020.)

Z dnešního pohledu je až neuvěřitelné, že se v dobách socialistické normalizace podařilo vybudovat tak moderní tradici, jakou se bez pochyby staly motokrosové závody v Netolicích. A rozhodně nebyly jen tak ledajaké.

Československo mělo za dobu své existence celkem devět prezidentů. Ani jeden z nich neukončil svůj úřad „přirozenou cestou“, tedy vypršením mandátu. Jak k tomu došlo? Odpověď v sobě snoubí vypjaté dějiny 20. století společně s náhodou – a kdo chce věřit na osud, jde tomu říkat i takto. Odcházení našich prezidentů mělo své logické předpoklady a důsledky.