„Nevěřili byste, jak jsem zjistil u těch svých spolutrpitelů, jak po rozsudku smrti člověk začíná lpět na životě. Úžasně na životě lpět,“ říká na unikátní nahrávce z archivu Paměť národa odbojář Jan Maryška. Byl povoláním učitel, žil v letech 1890-1976, zvukový záznam jeho vzpomínek uchovávala desítky let jeho rodina.

Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stanuli Němci proti Němcům.

Mohl by to být námět na film: Prominentní zajatci čekají jako rukojmí na horském hradě. Zatím se jim nevede zle, ale další dny jsou nejisté. Blíží se konec války. Budou vyměněni a osvobozeni, nebo zastřeleni? Boj o hrad Itter byl zřejmě nejpodivnější bitvou 2. světové války. Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stáli Němci proti Němcům.

Zatímco dnes máme nepřeberné množství příležitostí, jak strávit volné letní dny, jiné to bylo za socialismu. I tehdy, když republiku obepínal ostnatý drát železné opony, si chtěli lidé užít léto co nejlépe. Archiv Plus přináší vzpomínky na tehdejší rekreaci – na odpočinek pod stanem v kempu, na výjezd do Jugoslávie nebo v Sovětském svazu a na odborářské zotavovací pobyty.

Roku 1992 byla jižně od Rohanova u Prachatic vyhlášena přírodní památka U poustevníka. Na tomto území lze najít podmáčené smrčiny a olšiny a další chráněné rostliny. Název by mohl evokovat, že zde v minulosti stála poustevna. Bylo tomu tak v lidovém podání, o poustevnu v pravém slova smyslu ale nešlo.

Legendární velitel našich samopalníků na východní frontě druhé světové války Antonín Sochor mnohokrát prokázal neskutečnou odvahu. Vždyť po jedné z bojových akcí mu z těla vyoperovali přes 200 střepin. O to víc zaráží, co se v jeho životě dělo po konci války – a to včetně smrti v šestatřiceti letech. Smrti, která dodnes nepostrádá nádech záhady.

Zemřel uznávaný historik a autor mnoha knih o českých i středoevropských dějinách 19. a 20. století Jiří Pernes (76). Během své dlouhé akademické kariéry se věnoval nejen výuce a popularizaci historie, ale aktivně se zapojoval i do odborné debaty o minulosti našeho státu. Poslechněte si jeho úvahy, které zazněly v pořadu: Českým zemím vládli dokonce dva nekorunovaní Habsburkové.

Jihočeské městečko Velešín proslulo v 19. století jako rodiště vlasteneckého spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta. Zhruba o sto let dříve, od roku 1732 působil na velešínské faře vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, který užíval predikát z Kosmáčova.

Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo spontánně na mnoha místech.