- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Téma Plus: Na pohřbu Varšavské smlouvy aneb Hlavně ne „kolektivní bezpečnost“
Počátek 90. let minulého století: československá zahraniční politika se probudila z hibernace. Po celá desetiletí byla diplomacie podřízená Sovětskému svazu a najednou se prakticky ze dne na den změnila v diplomacii sebevědomého státu, který ví, že chce radikálně změnit své místo ve světě. A mimo jiné vycouvat z vojenského paktu, jehož jediným smyslem bylo své členy držet na krátkém vodítku a v případě neposlušnosti na ně vzít hůl.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Osudové ženy: Věra Chytilová: Mocní s ní měli problém. Nebála se pohádat
Stála si za svým, bez ohledu na problémy, které to přinášelo. Její první osudový vztah skončil kvůli „protistátní činnosti“, za „buržoazní chování“ ji chtěli vyloučit z FAMU, její debut se ocitl v trezoru, pokusila se o sebevraždu. Po revoluci ale působila jako pedagožka a zastupitelka a pokusila se kandidovat do Senátu... Známou nonkomformní režisérku v dokudramatu hraje Jana Janěková. O jejím životě hovoří publicista a autor monografie Věra Chytilová zblízka Tomáš Pilát.
Archiv Plus: Konec druhé světové války patřil před rokem 1989 k nejpřepisovanějším obdobím našich dějin
Je přelom dubna a května 1945. Němečtí oficíři si balí kufry, kolaboranti rovněž tak. Z východu přichází Rudá armáda, ze západu Američané. Protektorát Čechy a Morava má před sebou už jen několik dní. A Prahu čekají dramatické a pamětihodné dny květnového povstání.
Jihočeská vlastivěda: Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství obce Doudleby. Pravěké osídlení dokazují mohyly ze střední doby bronzové, které byly odkryty v místním lese. Zvláštní název obce vznikl údajně podle toho, že na místo připlavali na voru tři bratři a založili zdejší osadu.
Návraty do minulosti: Dívčím gymnáziem Minerva prošlo velké množství význačných žen české vědy i kultury
V naší historii se častokrát ženám upíralo právo na vzdělání. Po reformách Marie Terezie se dlouhá desetiletí čekalo na další velký průlom.
Portréty: Olympijské Portréty: Eliška Misáková, jediná nositelka olympijské medaile in memoriam
Příběh talentované gymnastky Elišky Misákové, která zemřela v průběhu letních olympijských her v Londýně v létě 1948, se v Československu dlouhá léta nepřipomínal. Souvisel totiž se sokolským hnutím a jeho náčelnicí Marií Provazníkovou. A i když v posledních letech byl zfilmován, stále je nad čím přemýšlet.
Jihočeská vlastivěda: Rodák z Vitějovic zvaný Kudlička prý už v 18. století létal na vlastnoručně zhotoveném kluzáku
„Byl již asi 50 let stár, zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Zní to jako pohádka? Možná. Nicméně takovéto svědectví podal jeden starý pamětník v knize Zábavy myslivecké o Vítu Fučíkovi, rodákovi z Vitějovic.
Návraty do minulosti: Vyloučení z KSČ, avantgarda v básních a nakonec Nobelova cena. To byl Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert se narodil roku 1901 v chudé rodině na pražském Žižkově. Otec byl socialista a matka zanícená katolička.
Jihočeská vlastivěda: Čertův náramek, ranec, kopyto i kámen mezi paneláky. Řada čertovských kamenů je v Blatné a okolí
V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů různých velikostí či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan, který je chráněn jako přírodní památka.
Návraty do minulosti: Orientální fezy se staly předchůdci populárních rádiovek. Jak se dostaly do Strakonic?
Fezy – typické orientální pokrývky hlavy připomínající svým tvarem červené květináče – se v 19. století staly výhodným obchodním artiklem strakonických textilních podnikatelů. O tom, jak se fezy dostaly zrovna do Strakonic, vyprávějí legendy.
Jihočeská vlastivěda: Vraždy, plenění, loupeže. Detaily o trestné činnosti ve středověku známe díky popravčí knize
Z řad vyšší šlechty usedlé v krajích jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci. Rožmberkové, kteří si nárokovali tuto pravomoc jako první poprávci hned po panovníkovi, získali roku 1349 takové kompetence od Karla IV. pro Plzeňský kraj.