Už pár let poté, co se v pohraničních oblastech Čech odehrála výměna obyvatel, bylo jasné, že se tato ohromná demograficko-sociální akce neobešla bez potíží. A to nikoli malých. „Nebylo možno lidi vybírat. Osidlovalo se s těmi, kteří se přihlásili a kteří přišli,“ naznačil nesnáze prezident Antonín Zápotocký v roce 1957 na slavnostní akci k výročí bitvy u Tachova.

První rok po 2. světové válce přišlo osidlovat pohraničí opravdu velké množství lidí z vnitrozemí. Přesto se brzy ukázalo, že ani s Maďary, kteří byli do pohraničí odsouváni ze Slovenska, jich není tolik, aby zvládli zajistit chod zemědělství a průmyslu. Ani zamýšlená modernizace a racionalizace práce, která podle původních předpokladů měla nahradit pracovní síly ztracené odsunem, nevyšla.

Vyčistit zemi od odvěkých nepřátel a udělat z Československa zemi jen se slovanským obyvatelstvem! To žádaly téměř všechny parlamentní strany poválečné Československé republiky. Myslely tím nucené vysídlení německé a v případě Slovenska také maďarské menšiny a osídlení takto uvolněných oblastí Čechy a Slováky. A právě o osidlování českého pohraničí po odchodu Němců je třídílný seriál pořadu Téma Plus.

„Národnostní otázka je velmi citlivá otázka dneska,“ říkal už v létě roku 1989 ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, v pasáži věnované vztahům Čechů a Slováků. Krom jiného uvedl, že při obsazování funkcí ve federálních orgánech je třeba používat národnostní klíč: „Jestli tam mám deset vedoucích oddělení, musí být tři Slováci. Musí. Jinak může vzniknout národnostní krize,“ upozornil Jakeš.

„Červánky zániku ozařují všechno kouzlem nostalgie, i gilotinu,“ píše Milan Kundera v úvodu Nesnesitelné lehkosti bytí. Platí to o lecčems. Třeba i o dílech československé populární kultury 70. a 80. let, které mnozí tak rádi sledují. V nejistých časech prvních lockdownů dokonce televize zřídila zvláštní kanál, kde se tato tvorba vysílala jako konejšivý prostředek. (Repríza ze září 2022.)

Psal se červen roku 1941, když nacisté v protektorátu Čechy a Morava spustili jednu ze svých velkých represivních akcí. Na rozdíl od jiných ji však dodnes obestírá závoj tajemna. Jejím cílem totiž byli mágové, lidoví léčitelé a členové nejrůznějších okultních společností. Hlavním vykonavatelem tažení nacistů proti okultní scéně v protektorátu byl příslušník gestapa SS-Oberstürmführer Fritz Kiesewetter.

Samoobsluhy, supermarkety, večerky, moderní obchodní domy nebo eshopy. Možností, jak si dnes pohodlně nakoupit, je celá řada. Nebylo tomu tak vždy. Vliv na to měla konkrétní doba. Kde bychom našli počátky směnného obchodu? A nevymizel kvůli velkému počtu nákupních center ve městech prodej na vesnicích? I na to se zaměřuje Téma Plus o historii nakupování.

Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.

Na Vánoce 1979 sovětská vojska překročila hranice svého jižního souseda, Afghánistánu. Následovalo krvavé sesazení tehdejšího afghánského vůdce a jeho nahrazení vlastním prosovětským prezidentem. „Bratrská pomoc“ na sovětský způsob byla ovšem pro Afghánistán zcela nevhodně zvolená. Kreml na přelomu 70. a 80. let minulého století zabředl na své jižní hranici do války, která se stala sovětským Vietnamem.

Když revoluce Fidela Castra začátkem roku 1959 ovládla Kubu, vypadalo to, že vztahy se Spojenými státy a ostrovem se nezhorší. Brzy ale začal nový režim znárodňovat americké podniky a USA začaly připravovat protiakci. K té došlo za vlády Johna F. Kennedyho. Vylodění kubánských emigrantů v Zátoce sviní byl ale debakl a Castro jen posílil. Režim, který vytvořil, vládne Kubě dodnes. Vylodění v roce 1961 je druhým dílem minisérie pořadu Téma Plus s podtitulem Vojenské intervence.