- Podcasty
- Téma Plus

Poslechněte si podcast: Jaké byly osudy vnuků TGM? A proč o nich dnes skoro nic nevíme?
Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média pravidelně zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem. Herbert a Leonard Revilliodovi byli syny Olgy Masarykové, narodili se a žili ve Švýcarsku.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Devadesátky: Četlo se všechno a všude
Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.
Devadesátky: Erotika najednou nebyla tabu
Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.
Devadesátky: Náš jediný metr byl peoplemetr. Televize slibovala ukázat vše, po čem divák jen zatouží
Televizní zábava 90. let byla hlavně otevřená – jednak světu a konečně bez cenzury, a také svět vstoupil do televize. Diváci očekávali novinky – a ty jim rozhodně nikdo neupřel. Když pak do hry vstoupily soukromé komerční televize, bylo nad slunce jasné, že obrazovka je najednou i obrazem společnosti. Protože to, na co se divák nedíval, bylo předem odsouzeno k zániku.
Devadesátky ve filmu: Od pádu Barrandova k Nahotě na prodej
„Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989, kdy před zraky stovek zaměstnanců Filmového studia Barrandov 1989 vyprovodil do historie zkoprnělé zástupce stranické buňky KSČ. Ti se totiž pokoušeli bagatelizovat masakr studentů na Národní třídě. Sám netušil, že v ten okamžik změnil budoucnost svoji, Barrandova a snad i českého filmu.
Devadesátky aneb Návrat antisemitismu
Antisemitské projevy v historii sílí zpravidla v souvislosti s výraznými společenskými otřesy a krizemi. Nejinak tomu bylo i u nás při změně politického systému po listopadu 1989.
BONUS: Porno odkrývalo skryté fantazie, vzpomíná Tarra White
S rozvolněním společnosti v devadesátých letech se v Česku rozbujel i pornografický průmysl, který pro mladé herečky představoval lukrativní oblast. „Za první scénu jsem dostala deset tisíc korun,“ popisuje někdejší česká pornoherečka Tarra White v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Vyrůstala v 90. letech, do pornoprůmyslu vstoupila v nultých letech. „Čím mladší holka vypadala, tím lepší to bylo,“ vzpomíná na začátky své kariéry.
Devadesátá léta erotická aneb Porno jako z Hollywoodu
Devadesátá léta přinesla rozvolnění – a to i v oblasti erotiky a pornografie. V Praze se konal první erotický veletrh u nás, začaly se šířit videokazety s pornografickým obsahem, vznikaly televizní pořady jako Peříčko či Tabu. Jak na období devadesátých let vzpomínají lidé, kteří stáli u počátků české pornografie? V čem se mohl český erotický průmysl srovnávat s Hollywoodem? A k jakým proměnám pornografie došlo?
Přispěl jsem k politické i ekonomické proměně země, vzpomíná Václav Klaus na Občanské fórum
Před třiceti lety se definitivně rozpadlo Občanské fórum. Hnutí, které vzniklo z iniciativy disidentů, získalo v listopadu 1989 rychle masovou podporu a vyjednalo pokojné převzetí moci od Komunistické strany Československa. Ale velmi brzy se v něm projevily názorové rozdíly jeho hlavních lídrů a po roce a několika měsících se formálně rozpustilo. Jak na něj dnes vzpomínají Alexandr Vondra, Václav Klaus a Petr Pithart, shrnuje Téma Plus Víta Pohanky.
Traktoristka, sedmikráska, puťka. Jak se v Česku dekádu po dekádě měnilo zobrazování ženy
Jednou rázná traktoristka, pak mlčenlivá puťka. Obraz ženy v populární kultuře i médiích procházel změnami. Dnes ovládá veřejný prostor trend zobrazovat ženy takové, jaké skutečně bývají. Tedy nejen ty krásné a mladé, ale i ty starší, nesouměrné nebo s nadváhou. Hrdinky filmů mívají podobně různorodý charakter. Vždycky to ale tak nebylo. Změnám zobrazovacího stereotypu v českých zemích zhruba od druhé poloviny 20. století se věnuje Téma Plus.
V pohraničí chátrají statisíce hrobů sudetských Němců
Po 2. světové válce byly z Československa nuceně vysídleny tři miliony Němců. Museli tady zachat nejen své domy a podniky, ale také předky. V Česku tak dnes máme doslov statisíce opuštěných německých hrobů, o které se už 80 let nikdo nestará. Leží v nich lidé, kteří budovali města a vesnice v pohraničí, rozvíjeli místní obchod a kulturu.