Nejhledanějším teroristou světa byl skoro dvacet let venezuelský terorista Ilyich Ramírez Sánchez zvaný Carlos nebo Šakal, narozený v říjnu 1949. On a jeho banda mají na svědomí životy nejméně 83 lidí.

Na mnoha místech české krajiny natrefíme na různě označená místa, kde v minulosti došlo k úmrtí nějakého člověka. Pokud šlo o smrt násilnou, jedná se většinou o takzvané smírčí kříže nebo smírčí kameny, nicméně můžeme najít i pomníčky rozmanitých podob a velikostí zřízené v místech nešťastných úmrtí.

Chelčice jsou malá obec v okrese Strakonice, jejíž dominantou je kostel svatého Martina. Název vsi vznikl podle jejího prvního obyvatele či vlastníka jménem Chylek nebo Chýle. Toto příjmení pochází ze staročeského přídavného jména chylý – „nachýlený, ohnutý, křivý“ – a zřejmě popisovalo výraznou tělesnou nebo povahovou vlastnost člověka, který jej nesl.

Kostel Narození Panny Marie na Kostelci u Borotína je jednou z krajinných dominant severního Táborska, která poskytuje nádherné výhledy do okolí. Tento památkově chráněný kostel pochází z první poloviny 13. století.

Po čtyřech dekádách komunistického režimu, který skončil v listopadu 1989, se objevily naděje, že budou potrestáni viníci zločinů. Tisíce nevinných lidí skončily na popravištích nebo na dlouhá léta v kriminálech, postiženy byly také jejich rodiny. Vyrovnání se s komunismem se ovšem ani po více než 30 letech nepodařilo. Jistou nadějí tak může být výsledek vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu týkající se justiční vraždy doktorky Milady Horákové.

Na jaře roku 1879 a na začátku roku 1880 opakovaně vystupoval v Českých Budějovicích cirkus Alberta Schmidta. Artisté měli rozložený stan na Mariánském náměstí, kde den co den předváděli své akrobatické kousky.

Stala se jednou z nejbohatších žen na světě. Lidé ji milovali. Změnila podobu krasobruslení a pozvedla jeho úroveň.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... Mrazivé léto na Dvojce vám přináší dokudrama s Evellyn Pacolákovou, Kajetánem Písařovicem a Růženou Merunkovou. Mrazivý životní osud i dílo básnířky Cvětajevové († 31. 8. 1941) přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.

Českoněmecká rodina žila v Sudetech. Na začátku 2. světové války rodiče s dcerou utekli před nacisty. Na konci války chtěli Sověti maminku popravit, zachránila ji dcera. V 50. letech rodiče i dcera putovali do vězení, ukrývali západního agenta.

Do širokého povědomí se zapsala hlavně díky své kuchařce. Její literární práce ale zahrnuje i stovky básní, próz a divadelních her. Přestože pocházela z německého prostředí, angažovala se v řadě českých vlasteneckých aktivit a na srdci jí ležela výchova dospívajících dívek. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Olga Kaštická nebo Michal Zelenka. Hovoří historička Marie Bahenská.