Český rozhlas - Historie
Před třemi dny

Poslechněte si podcast: Téma Plus: Jak učit dějiny? Už od září by školy neměly zahlcovat fakty a víc rozvíjet kritické myšlení

Člověk by měl znát historii vlastní země a do jisté míry i světa, ve kterém žije, o tom není pochyb. Kde je však hranice mezi smysluplným poznáním a zahlcením fakty? Otázka, která je aktuální zvláště ve školní výuce. Řada učitelů klíč k „zábavné“ formě výuky dějin už našla. A ministerstvo školství by rádo motivovalo i ostatní. Jestli se to povede, ale zatím zůstává zašifrováno mezi řádky nových rámcových vzdělávacích programů.

51:35

Český rozhlas - Historie

Vydává: Český rozhlas

Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.

Web

Včera 23:37

Jak to bylo doopravdy: Pronesl opravdu Havel slova o „humanitárním bombardování“?

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel?

Včera 01:40

Jihočeská vlastivěda: Hradčany nejsou jen v Praze. Stejné jméno nosí obec na Šumavě i ulice v Hluboké nad Vltavou

Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Pražského hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech. Totožné jméno má hned několik obcí, třeba na Nymbursku, Přerovsku, Liberecku nebo jižním Plzeňsku. A jedna je také na jihu Čech.

Včera 06:15

ŽiliByli: Einstein rád plachtil, neuměl plavat a mohl se stát prezidentem. Opravdu propadal z matematiky?

Tohohle geniálního vědce zná asi každý. Víte ale, že nesnášel zbraně a po válce nikdy nevkročil do rodné země?

Před dvěma dny 47:26

Příběhy 20. století: „Byli jsme generací velkého loučení.“ Příběh Hany Truncové

Na začátku léta 1951 zatkla Státní bezpečnost (StB) Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Vydávali a roznášeli po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem utíkajícím přes hranice. Krátce před svatbou je kdosi udal, Hana se domnívá, že to byl někdo z pěveckého sboru. Po propuštění po devíti letech se milenci vzali. Děti už ale neměli.

Sezóna 5Epizoda 2Před třemi dny 26:52

Historie Plus: Příběh Jugoslávie: Od socialismu k nacionalismu

Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla.

Před čtyřmi dny 23:43

Archiv Plus: Jak se K. H. Frank dostal z amerického zajetí na šibenici

Přezdívali mu Kat českého národa. Sám přitom tvrdil, že se český národ snažil ze všech sil chránit. Jeho údajný chráněnec mu to ale neuvěřil. Na jaře 1946 stanul nenáviděný protektorátní státní tajemník před soudem a vysloužil si trest nejvyšší. I přes všechna zvěrstva, kterých se prokazatelně dopustil, Karl Hermann Frank až do poslední chvíle doufal, že si svůj život uchová. Že bude moci dožít někde v ústraní a postarat se o svou manželku a pět dětí. (Vysíláme v repríze.)

Před čtyřmi dny 01:32

Jihočeská vlastivěda: Strýčický jazykový ostrov obývali Češi a Němci. Mluvili specifickým dialektem na hranici obou jazyků

Region jižních Čech je plný různých kulturních podoblastí, center a enkláv, k nimž řadíme také svébytné jazykové ostrovy – Lodhéřovský na Jindřichohradecku, Šumavu, Novohradsko, okolí Českých Budějovic anebo část Netolicka s takzvaným Strýčickým jazykovým ostrovem.

Před pěti dny 23:58

Portréty: Režisér František Čáp. Babičku mu šestkrát zakázali a po sedmé povolili

„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Před pěti dny 01:41

Jihočeská vlastivěda: Bohdanečtí ze samoty Požár prohlašovali, že mají modrou krev. Podle matrik tomu tak ale nebylo

Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota číslo popisné 26, které se říká Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že jim v žilách koluje krev šlechtického rodu Bohdaneckých z Hodkova. Hrdě to o sobě prohlašoval Václav Bohdanecký, narozený v roce 1853, a prý i jeho otec a děd.