Restauraci Na Bečvárně zná v Táboře téměř každý, ale patrně jen málokdo ví, kde se vzal její název. Bečváři v dobách dávno minulých vyráběli bečky, sudy nebo kádě z tvrdého bukového a dubového dřeva. Na rozdíl od bednářů, kteří se specializovali na výrobu běžného náčiní z měkkého dřeva.

Skvělá herečka a odvážná žena Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota, „frajer ze Žižkova, který se nedal koupit“. Manželský pár, který odmítl Husákovu normalizaci i za cenu ztráty dvaceti let umělecké práce.

Jihočeská Šumava byla v historii rozdělena mezi několik panství. Jedním z těch menších bylo to volarské. Původně náleželo českým knížatům a od konce 11. století vyšehradské kapitule. Jenomže se sídlem to měly Volary těžké.

Až do 19. století se v Čechách vyskytovaly případy rituálních poprav zvířat. Tyto obřady měly symbolický význam a často souvisely s pohanskými náboženskými představami. Rituály byly dokonce součástí i svatebních obyčejů.

Pamětní deska na nádražní budově v Táboře připomíná návštěvu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka 21. prosince 1918, kdy se vracel z exilu. Tehdy pronesl památná slova: „Tábor je náš program“.

Československý stát vznikl 28. října 1918. Mohlo by se zdát, že to byla pečlivě připravená velkolepá událost, ale skutečnost je zcela jiná. O přesném datu rozhodly náhoda a omyl. Na začátku celého nedorozumění byla nóta ministra zahraniční Gyuly Andrássyho, která reagovala na představy amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Jakou roli v tom sehrál jistý novinový článek, odhaluje pořad Jak to bylo doopravdy.

Lobkovicové jsou jedním z nejvýznamnějších původem českých šlechtických rodů, který je rozvětven do několika rodových linií. Přestože se jejich hlavní državy nacházely a nacházejí mimo jižní Čechy, tak i v našem regionu zanechali v minulosti své stopy.

Výzkumu gumy zasvětil život. I když dal světu veledůležitý materiál, zemřel v chudobě.

Daně Milatové nebylo ani patnáct let, když zachránila spolu se svým tatínkem desítky lidských životů. Stalo se to za druhé světové války ve Zlíně. Jejího otce Františka Gajdošíka věznilo gestapo, mělo podezření, že někde ukrývá zbraně. Vězeň ale s rodinou našel pozoruhodný způsob, jak z věznice vynášet motáky „ve velkém“, tím instruoval, co je prozrazené. Zachránil tím další rodiny.

Následující příběh byl tak tajný, že o něm dlouho nic nevěděly dokonce ani československé tajné služby a vlastně dodnes toho o něm víme jen málo... Praha a Havana měly v dobách studené války výjimečné vztahy. Začaly se rozvíjet záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959. Už příští rok otevřelo Československo na Kubě svou ambasádu a zahájilo intenzivní styky s novou kubánskou vládou. Spolupráci zahájily také rozvědky obou zemí. V 60. letech rozjely akci s názvem Manuel.