Ano, i v rovinaté krajině lze nalézt vesnici v podhůří. Dunajovice na Třeboňsku takovou výsadu určitě mají. Vyvyšuje se nad nimi totiž Dunajovická hora s pouhými 504 metry nad mořem.

Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl takzvaný Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben. Majitelem zpěvníku byl houslista František Hůlka a sepsal jej jeho otec Ondřej.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jižní Čechy jsou v mnoha ohledech klidný kraj, a tak i otřesy země jsou tu vzácné. Výjimečnou událostí bylo zemětřesení 7. března 2024 u Mirotic na Písecku, které pocítili obyvatelé v širokém okolí. Jedno z největších v minulosti přišlo v roce 1590.

Musel zemřít, nebo tomu šlo zabránit? A jakou roli v tom sehrál král Zikmud s přezdívkou Liška ryšavá?

Walter Fischl byl stavař. V září 1968 emigroval z Československa a dalších 30 let prožil ve Vídni. Rakouská metropole mu prý nepřirostla k srdci, ale ani po pádu komunismu se nechtěl do Česka vrátit. „Ublížili mi tady,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa. Přesto se nakonec přestěhoval do Plzně, z lásky k druhé manželce, kterou si vzal roku 1996. Walter Fischl mluví pomalu, rozvážně. Své vzpomínky, které přináší Příběhy 20. století, uzavírá slovy: „Šťastný jsem až teď.“

Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.

Po celém světě se 11. února 1984 objevily fotografie a natočené záběry z Glienického mostu, který spojoval Západní Berlín s Východním Německem. Bylo tehdy mrazivé úterý, minus pět stupňů Celsia a na most přijely z obou stran kolony aut. Vysíláme v repríze.

Mladý novinář a muž Jiří Ruml (1925–2004), který stál za obnovou Lidových novin, se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu. Jeho profesní činnost nejlépe vystihuje slovo reportér. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Hanlivě vyznívající podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale přeneseně i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s tímto názvem můžeme na jihu setkat i v místním pojmenování, a to dobře čtyřikrát.