- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Příběhy 20. století: Dítě je slabé, bojím se, že by transport nevydrželo. Příběh Gertrudy Samuelové
Gertrudě Samuelové, které se také říká Heda, bude v lednu čtyřiaosmdesát let. Žije v Jihlavě, kde se za německé okupace narodila, má ráda křížovky, historii a vážnou hudbu. Potěšilo by ji, kdyby se jí ozval bratr, kterého nikdy neviděla, ale ví, že naděje není velká, protože už ho marně hledá několik let.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jak to bylo doopravdy: Opera Braniboři v Čechách vs. fakta: Pravdivé je jen utrpení českého národa, míní historička
Události z české historie byly vděčným tématem snahy o posílení českého uvědomění. Často se zdůrazňovala jistá výjimečnost Čechů oproti jejich nepřátelům, nejčastěji Němcům, se kterými byla spjata řada mýtů naší historie.
Jihočeská vlastivěda: K tomu, že dnes celý svět používá mikrovlnné trouby, výrazně přispěl August Žáček z Dobešic u Písku
Lokality s názvem Dobešice najdeme v České republice dvě a obě na Písecku. Jedna je u obce Kluky, druhá kousek za Pískem při hlavní silnici na Prahu na okraji průmyslové zóny. Stojí tam historický hospodářský dvůr, v současnosti sloužící jako školní statek, který je jedinou autentickou připomínkou někdejší drobné osady, kde na konci 19. století žilo 80 obyvatel.
ŽiliByli: Příběh Matky Terezy: Z ulice k nobelovce a mezi svaté
Co musí člověk udělat, aby se stal svatým a co to znamená? To si ukážeme na příběhu jedné laskavé paní.
Téma Plus: Norský žokej českým špionem a role české dcery Švéda
Ačkoliv Skandinávie nebyla tou nejdůležitější zájmovou oblastí československých tajných služeb, je s ní spojen jeden velký a jeden malý příběh, které se odehrály v 80. letech. V prvním figuroval dostihový jezdec a ve druhém pracovník švédského ministerstva zahraničí. Poslechněte si čtvrtý díl minisérie pořadu Téma Plus o akcích československé rozvědky.
Historie Plus: Volby v roce 1946 byly dalším krokem k vládě jedné strany
Měly to být první demokratické volby v poválečném Československu. Bohužel možnosti hlasování byly omezené. Voleb se v roce 1946 mohly zúčastnit pouze strany Národní fronty, nepočítalo se se vznikem opozice a hlasovat mohli převážně jen Češi a Slováci. Zcela zlikvidována byla pravicová část politického spektra. V Historii Plus rozebírají volby, na které Češi a Slováci čekali 11 let, historici Jaroslav Rokoský a Marek Syrný. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2022.)
Archiv Plus: Zima nespokojenosti roku 1997 a souboj Klause s Duškem
Rok 1997 bývá často označován za éru konce polistopadové nevinnosti, za konec nadšení pro změnu a pro budování prosperity, která se logicky nemohla dostavit pro všechny. Už od roku 1996 se v zemi začaly postupně vyhlašovat stávky učitelů, lékařů a zdravotnického personálu a také železničářů. Ti v únoru 1997 vyhlásili stávku, která se řadí k nejdelším v novodobých českých dějinách. Proměnu atmosféry zachytily rozhlasové mikrofony v Archivu Plus.
Jihočeská vlastivěda: Bečváři vyráběli bečky a sudy. V Táboře dodnes staré řemeslo připomíná název restaurace v Podhradí
Restauraci Na Bečvárně zná v Táboře téměř každý, ale patrně jen málokdo ví, kde se vzal její název. Bečváři v dobách dávno minulých vyráběli bečky, sudy nebo kádě z tvrdého bukového a dubového dřeva. Na rozdíl od bednářů, kteří se specializovali na výrobu běžného náčiní z měkkého dřeva.
Portréty: Vlasta Chramostová a Stanislav Milota odmítli normalizaci
Skvělá herečka a odvážná žena Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota, „frajer ze Žižkova, který se nedal koupit“. Manželský pár, který odmítl Husákovu normalizaci i za cenu ztráty dvaceti let umělecké práce.
Jihočeská vlastivěda: Když nová osada Prachatice zbohatla a zastínila městečko Volary, stěhovala se i správa panství
Jihočeská Šumava byla v historii rozdělena mezi několik panství. Jedním z těch menších bylo to volarské. Původně náleželo českým knížatům a od konce 11. století vyšehradské kapitule. Jenomže se sídlem to měly Volary těžké.