- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Portréty: Rudolf Plajner: Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu
Třikrát zažil likvidaci českého skautingu muž, který byl jeho náčelníkem – Rudolf Plajner. Jeho složité potýkání se s totalitními režimy přiblíží v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Téma Plus: Čím jsou pro Čechy hranice státu? O tom, jak se antropologická konstanta mění ve státní kult
Příběh našich novodobých hranic – tedy těch, které Československá republika měla po roce 1918 – by se dal stručně popsat jako cesta od otevřených a propustných hranic, jakými byly po většinu trvání první republiky (kromě jejího specifického konce), až k otevřeným a propustným hranicím polistopadovým. Ovšem s dlouhou výjimkou, kdy u nás v totalitním bezčasí vládla komunistická ideologie, po roce 1968 doplněná ještě o sovětská okupační vojska.
Jak to bylo doopravdy: Byli prvními křesťany v českých zemích Cyril a Metoděj?
Ze školních let si jistě pamatujeme to zcela jednoduché sdělení: v roce 863 přišli misionáři Cyril a Metoděj spolu se svými žáky a průvodem na Moravu. Jak to ale bylo doopravdy?
Archiv Plus: První spartakiáda kombinovala tanky a holuby. Šest totalitních bylo plné prosovětského nadšení
První československá spartakiáda proběhla ještě za první republiky v roce 1921. Za totality jich pak dohromady bylo šest. Platily za vrcholnou akci komunistické tělovýchovy a chtěly být důkazem oddanosti obyvatel komunistickému zřízení. Spartakiády měly pochopitelně patřičnou propagaci a byly mediálně sledovány. V rozhlasovém archivu se dochovalo několik hodin zvukového materiálu zachycujícího atmosféru spartakiád, zejména těch normalizačních.
Historie Plus: Ženy na politickém poli středověku? Zakládaly kláštery i vystupovaly na podporu reformačních hnutí
Důkazem toho, že i 10. století v českých zemích nabízelo patřičně urozeným ženám prostor pro jistou seberealizaci, může být postava Mlady Přemyslovny.
Jak to bylo doopravdy: Po útoku na Heydricha byly vražděny rodiny jen u podezřelých. Šlo o krevní mstu, míní historik
Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů. Jednou z takových metod je „krevní msta“, kdy za prohřešky blízkých nese odpovědnost celá rodina. Nacisté se neštítili ničeho a naopak zneužívali všeho – včetně slabých míst v podobě blízkých.
Příběhy 20. století: Pojď, zavedu tě mezi děti. Příběh výtvarníka Miroslava Kovala a jeho rodiny
Před dvěma týdny (15. června 2022) zemřel v Sobotíně na Šumpersku ve věku nedožitých 78 let výtvarník a kurátor Miroslav Koval. Patřil k podstatným umělcům, ale nikoli ke společenství celebrit – držel se v ústraní. „Příroda v nejširším smyslu, včetně lidské bytosti, je mi trvale blíž než člověk společenský a jeho umělý svět. Z toho unikám právě do malby nebo dnes především do kresby,“ řekl v rozhovoru pro Revolver Revue (č. 61) v roce 2005.
Úžasné životy: Waldemar Matuška podle Heleny Vondráčkové
On jí během prvního společného vystoupení tiskl ruku, aby ji nepřemohla tréma, ona mu jeho poslední roky života osladila meruňkovými knedlíky. Waldemar Matuška a Helena Vondráčková byli nejen kolegové, ale také velcí přátelé. V čem je kouzlo Matuškových písní?
Téma Plus: Jaroslav Foglar dnes. V čem je stále inspirativní a co může nabídnout současným dětem?
Málokterý autor literatury pro mládež se těšil a stále těší takové popularitě. Přitom mnohé z jeho knih vyšly před více než 80 lety. Svět, ve kterém se „foglarovky“ odehrávají, je od světa dnešních dětí v mnohém neskonale vzdálený. A současně možná bližší, než by se mohlo zdát.
Historie Plus: Lidice po Lidicích. Jaký byl další osud vsi, kterou chtěli nacisté vymazat ze světa?
Po atentátu na Reinharda Heydricha se středočeská obec Lidice ocitla v hledáčku nacistů. Její obyvatelé údajně pomáhali atentátníkům, a tak se okupanti rozhodli k exemplárnímu „trestu“. Srovnat obec ze zemí a její obyvatele zlikvidovat.
Osudové ženy: Květoslava Neradová: Tajné přednášky, samizdat i rozšiřování Charty 77. Výslechům navzdory
Vysokoškolská pedagožka, znalkyně literatury i člověk, který uměl otevřeně a kriticky hodnotit dění kolem sebe. Studenti ji ale vyhledávali i pro její schopnost naslouchat. Tajné přednášky v jejím bytě však neunikly pozornosti StB. Ke spolupráci se navzdory opakovaným výslechům zlomit nenechala. Po roce 1989 začala spolupracovat s Českým rozhlasem. Zemřela v roce 2016 v nedožitých 83 letech. V dokudramatu účinkují Nina Rudišová, Ivana Uhlířová nebo teolog Martin Chadima.