- Podcasty
- Český rozhlas - Historie

Poslechněte si podcast: Portréty: První premiér Konga zemřel kvůli strachu Západu ze Sovětů
Začnete-li se prý bavit s nějakým Afričanem o osobnostech, symbolizujících boj za nezávislost, nejčastěji padnou dvě jména: Nelson Mandela a Patrice Lumumba. Příběh toho prvního je známý díky tomu, že žil 95 let a dožil se i cesty ze zamřížované cely do křesla prezidenta Jihoafrické republiky. Život Patrice Lumumby (1925–1961) byl kratší. Poštovní úředník, který občas psal do novin a v Léopoldvillu, dnešní Kinshase, stál u zrodu Konžského národního hnutí (MNC). (Repríza,)
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jihočeská vlastivěda: Dvě části balvanu u Rychnova nad Malší se prý od sebe neustále vzdalují a předpovídají konec světa
Původ poutního místa Svatý Kámen nedaleko Rychnova nad Malší na Českokrumlovsku sahá až do první poloviny 16. století. Tehdy se prý na tomto místě zjevila pastýřům Panna Maria, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly, kteří si prozpěvovali.
Portréty: Emil Artur Longen poprvé na scénu přivedl Švejka i Lenina
V roce 1936 zemřel český divadelník Emil Artur Longen. Muž, který pro Vlastu Buriana vymyslel přezdívku „král komiků“ a který jako první uvedl na divadelní prkna Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Jinak ale byl Longen nezvladatelná osobnost se závislostí na alkoholu. Co přinesl českému divadlu? (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.)
Jihočeská vlastivěda: Most u osady Hladná pod Týnem nad Vltavou byl sice v mapách, ale nikdy nestál. A stát ani nebude
Jen pár kilometrů po proudu řeky pod Týnem nad Vltavou jsou na levém břehu u osady Hladná k vidění dva mohutné betonové pilíře. Od roku 1941 čekají na dokončení mostu, ale už se ho nedočkají.
Jihočeská vlastivěda: Speciální pocty se dočkal notář a politik Friedrich Nitsche. U Vyššího Brodu ho připomíná obelisk
V nejjižnější části Jihočeského kraje se nachází obelisk vztyčený na paměť Friedricha Nitscheho. Nejedná se ale o slavného německého filozofa Nietzscheho, nýbrž o jeho jmenovce z Vyššího Brodu. Respektive bychom měli uvést fonetického jmenovce, protože mu v příjmení, které se jinak vyslovuje stejně, chybějí dvě písmenka.
Jihočeská vlastivěda: Lipno je nejen na jihu Čech, ale i na Lounsku. Pražský Smíchov má zase jmenovce kousek od Třeboně
Obec Lipno nad Vltavou, ležící ve významné rekreační oblasti, není třeba představovat. Díky stavbě vodního díla z 50. let 20. století ji zná snad každý. Původní vesnice však náležela k cisterciáckému majetku vyšebrodského kláštera, poprvé se o ní dozvídáme až v 16. století a dlouho nijak zvlášť známá nebyla.
Jak to bylo doopravdy: Začal odsun Němců z Československa až rozhodnutím Postupimské konference?
Téma pro reprízu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Denčevové.
Jak to bylo doopravdy: Rozhodlo se o odsunu Němců až na postupimské konferenci?
V prvorepublikovém Československu žily přinejmenším tři národy, jak připomíná historik Josef Pekař. Měl na mysli Čechy, Slováky a Němce, kterých byly zhruba 3 miliony. Období druhé světové války, krutých let nacistické nadvlády a Protektorátu Čechy a Morava přinesly zásadní změny i v této oblasti. Strach a skepse ovládly nejen Československo a jedním z důsledků byl požadavek, aby na našem území dále němečtí obyvatelé nežili. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2017.)
Jihočeská vlastivěda: Lannův kříž u zámku Jemčina připomíná, jak se v šibeničním termínu podařilo splavnit dvě řeky
Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí, bezmála tři kilometry na sever od jemčinského zámku, stojí takzvaný Lannův kříž. K místu nevede turistická značka, je zarostlé a musí se hledat.
ŽiliByli: Nemoc jí zkřivila tělo, ale nevzdala se. Domek malířky Maud Lewisové dnes stojí v galerii
Maud Lewisová měla opravdu drsný osud. Narodila se s tělesným postižením, které jí ale nezabránilo, aby se stala slavnou malířkou.
Příběhy 20. století: Holčička z Berlína. Příběh židovské dívky Judis Urbanové
V roce 1943 (ale mohlo to být i dřív) přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, zničení dlouhou cestou a ve velmi špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích. Měli jít do ghetta v Terezíně. Mezi tamními vězni, kteří měli na starost vykládání a prohlídku vlaku, byl i František Leiner, který našel v jednom z vagónů plačící asi dvouletou holčičku, zabalenou v potrhané dece. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)