„Ty nejíš maso? To ti musí chybět bílkoviny. Vždyť ti to ani nemůže chutnat.“ To jsou jen některé z reakcí lidí na dobrovolné vyřazení masa, případně jiných živočišných produktů z jídelníčku. Málokdo tuší, že historie vegetariánství je daleko starší, než by se mohlo zdát. Na světové úrovni bychom jeho kořeny nalezli ve filozofických směrech Asie a starého Řecka. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

Jaká byla naše nejstarší světice a co o její pozemské pouti dnes víme? Zatímco ve všeobecném povědomí s ní máme spojenou hlavně její násilnou smrt, za pozornost jistě stojí i Ludmilin život. Jak se vyrovnala s různými rolemi, které jí osud přinesl? Ať už o ní hovoříme jako o kněžně, manželce, matce, babičce i tchýni – je zajímavá z hlediska raného středověku i z pohledu naší současnosti. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.)

Původ poutního místa Svatý Kámen nedaleko Rychnova nad Malší na Českokrumlovsku sahá až do první poloviny 16. století. Tehdy se prý na tomto místě zjevila pastýřům Panna Maria, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly, kteří si prozpěvovali.

Jen pár kilometrů po proudu řeky pod Týnem nad Vltavou jsou na levém břehu u osady Hladná k vidění dva mohutné betonové pilíře. Od roku 1941 čekají na dokončení mostu, ale už se ho nedočkají.

V nejjižnější části Jihočeského kraje se nachází obelisk vztyčený na paměť Friedricha Nitscheho. Nejedná se ale o slavného německého filozofa Nietzscheho, nýbrž o jeho jmenovce z Vyššího Brodu. Respektive bychom měli uvést fonetického jmenovce, protože mu v příjmení, které se jinak vyslovuje stejně, chybějí dvě písmenka.

Obec Lipno nad Vltavou, ležící ve významné rekreační oblasti, není třeba představovat. Díky stavbě vodního díla z 50. let 20. století ji zná snad každý. Původní vesnice však náležela k cisterciáckému majetku vyšebrodského kláštera, poprvé se o ní dozvídáme až v 16. století a dlouho nijak zvlášť známá nebyla.

Téma pro reprízu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Denčevové.

V prvorepublikovém Československu žily přinejmenším tři národy, jak připomíná historik Josef Pekař. Měl na mysli Čechy, Slováky a Němce, kterých byly zhruba 3 miliony. Období druhé světové války, krutých let nacistické nadvlády a Protektorátu Čechy a Morava přinesly zásadní změny i v této oblasti. Strach a skepse ovládly nejen Československo a jedním z důsledků byl požadavek, aby na našem území dále němečtí obyvatelé nežili. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2017.)

Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí, bezmála tři kilometry na sever od jemčinského zámku, stojí takzvaný Lannův kříž. K místu nevede turistická značka, je zarostlé a musí se hledat.