Český rozhlas - Historie
Včera

Poslechněte si podcast: Osudové ženy: Ema Destinnová: Byla i v protirakouském odboji. Obklopená davy ale zemřela doma osamělá, nepochopená

„Destiny“ znamená v angličtině osud nebo úděl. A Ema tak žila. Uznávali ji v cizině. Miloval ji císař Vilém II. i Caruso. Doma se k ní vděčně ale nechovali. A přes spoustu ctitelů lásku nepoznala. „Jsem takový ubohý tvor, kterého v životě málokdo hladil, málokdo líbal... a který vždy tak žíznil po čisté, upřímné a nesobecké lásce,“ napsala Ema Destinnová (1878─1930) v dopise příteli Bedřichu Spurnému. Dnes se už skoro neví, že i na počátku její operní kariéry stálo fiasko.

27:10

Český rozhlas - Historie

Vydává: Český rozhlas

Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.

Web

Včera 00:09

Téma Plus: Od směnného obchodu k e-shopům. Jak nakupujeme?

Samoobsluhy, supermarkety, večerky, moderní obchodní domy nebo eshopy. Možností, jak si dnes pohodlně nakoupit, je celá řada. Nebylo tomu tak vždy. Vliv na to měla konkrétní doba. Kde bychom našli počátky směnného obchodu? A nevymizel kvůli velkému počtu nákupních center ve městech prodej na vesnicích? I na to se zaměřuje Téma Plus o historii nakupování.

Sezóna 1Epizoda 7Včera 25:56

Historie Plus: Jak by vypadal svět, kdyby s Izraelem vznikla i Palestina?

Skončila druhá světová válka. Židé, kteří přežili útrapy holocaustu, touží konečně po bezpečí a klidu. Obojí jim má zaručit jejich vlastní stát. Na území Palestiny, kde má vzniknout, sice žijí po staletí i Arabové – Palestinci, ale také oni si přece mohou zřídit vlastní stát. V čem je tedy problém? Plány na vznik dvou samostatných územních útvarů existovaly. Jaký by byl svět, kdyby spolu se Státem Izrael vznikl i Stát Palestina? Tomu se věnuje další díl minisérie Coby kdyby.

Před dvěma dny 23:47

Archiv Plus: Prezident písmák Antonín Zápotocký. Co vše prozradí archiv?

Říkalo se mu – uctivě i neuctivě – Tonda Harmonika, Náš Tonda, Ušatý Torpédo nebo Ušinašiši. Letos 19. prosince to bylo 140 let, co se v Zákolanech narodil druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký. Jeho otcem byl socialistický funkcionář a novinář Ladislav Zápotocký, není tedy divu, že se syn potatil a pracoval v sociálnědemokratických a později komunistických odborech. Věděli jste ale, že Zápotocký měl literární ambice?

Před dvěma dny 01:22

Jihočeská vlastivěda: Mrkvové záhony na návsi. To byl jev tak nevídaný, že jihočeské Zlivi vynesl přezdívku Mrkvanov

Lidová pojmenování pro některá sídla mají spíše hanlivý charakter. Někde jde o pojmenování známé pouze v bezprostředním okolí, jinde se dostane do širšího povědomí společnosti. Druhým případem je přezdívka Mrkvanov, která se vžila pro jihočeské město Zliv.

Před dvěma dny 01:48

Návraty do minulosti: Palladium země české je jednou z nejcennějších křesťanských památek

Kovový gotický reliéf o rozměrech 19 x 13,5 centimetru zobrazující Madonu s malým Ježíškem je jednou z nejcennějších křesťanských památek. Co do významu ji věřící srovnávají s korunovačními klenoty a je jí připisována ochranná moc nad českými zeměmi.

Před třemi dny 24:00

Portréty: Byl komunista, i tak ho mučili. Otakar Hromádko to vydržel

Gustáv Husák nebyl jediným, kdo se v 50. letech odmítal při brutálním mučení Státní bezpečností přiznat k věcem, které neudělal. Statečných bylo víc – třeba Otakar Hromádko, kdysi zapálený komunista. Při mučení z ideálů vystřízlivěl a později o tom napsal v knize Jak se kalila voda. V Portrétech ho připomene historik Zdeněk Doskočil.

Před třemi dny 01:19

Jihočeská vlastivěda: Ostrov Naxos je nejen v Řecku, ale i v Česku – uprostřed rybníka Velká Holná na Jindřichohradecku

Exoticky znějící název Naxos jako by ani nepatřil do Čech. Částečně je to pravda. Známější Naxos je totiž řecký ostrov, největší v souostroví Kyklady v Egejském moři. Jenomže v jižních Čechách najdeme ještě jeden Naxos a také je to ostrov. Sice menší, ale přesto výrazný. Dokonce jde o jeden z největších rybničních ostrovů v celé České republice.

Před třemi dny 01:48

Návraty do minulosti: Budovy v židovské čtvrti v Třebíči jsou především v renesančním a barokním slohu

Třebíč vždy představovala jedno z důležitých center moravských Židů. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1338. Tamější židovská obec byla jednou z nejpočetnějších na Moravě – v polovině 19. století tvořila celou čtvrtinu města.

Před čtyřmi dny 01:38

Jihočeská vlastivěda: Mládenci zběsile pobíhali v kostýmech a stínali hlavy kohoutům. I takové zvyky patřily ke svatbám

Stínání hlav kohoutům při svatbách patřilo mezi rozšířené zvyky, které se na našem území udržovaly ještě v předminulém století. O tom, že se tento obyčej vyskytoval v minulosti i v Netolicích na Prachaticku, svědčí nařízení tamních radních z roku 1748, které nabádalo družby a mládence k počestnému chování.