„Byl již asi 50 let stár, zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Zní to jako pohádka? Možná. Nicméně takovéto svědectví podal jeden starý pamětník v knize Zábavy myslivecké o Vítu Fučíkovi, rodákovi z Vitějovic.

Sebeupálení Jana Palacha na osmnáctiletého studenta Jana Zajíce z Vítkova u Opavy zapůsobilo natolik, že přijel do Prahy, aby se připojil k protestní hladovce, kterou od 18. ledna 1969 držela pod rampou Národního muzea skupina studentů a mladých lidí. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany čtyři dny, poté byla hladovka ukončena a Jan Zajíc odjel domů do Vítkova. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů různých velikostí či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan, který je chráněn jako přírodní památka.

Věhlas některých československých výrobků neuhasínal ani dlouho po konci druhé světové války. I za socialismu existovaly podniky, které měly dobré renomé jak doma, tak daleko za hranicemi. Mezi takové patřil jihočeský Silon.

Státní bezpečnost (StB) byla prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany. Všemocná, obávaná, s nevybíravými praktikami. Nikdo si před estébáky nemohl být ničím jist. Jejich počínání bylo zcela utajené, bez jakýchkoliv mantinelů, které známe z fungování demokratických zpravodajských služeb. Mezi estébácké praktiky patřily také únosy lidí, v archivních dokumentech nazývané eufemisticky „odluky“. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

I obyčejná koupel může přinést velký objev. Co všechno se vypráví o slavném řeckém vědci?

Hrádek Křikavu založili v polovině 14. století páni z Dornštejna, kteří působili v úředních funcích na dvoře Karla IV. Redaktor Zdeněk Zajíček s archivářem Jiřím Cukrem vám připomenou podrobnější historii slávy i úpadku Křikavy v Jihočeské vlastivědě.

Od smrti národně-socialistické političky a právničky Milady Horákové uplynulo 75 let. Českoslovenští komunisté ji s podporou sovětských poradců zavraždili v Praze na Pankráci 27. června 1950, krátce po půl šesté ráno, jako poslední ze čtyř lidí odsouzených k trestu smrti ve známém vykonstruovaném a pečlivě inscenovaném procesu.

Mali, Niger, Burkina Faso, Guinea Bissau, Sierra Leone, Gabon. To jsou některé země africké země, kde v uplynulých několika letech došlo k převratu. Někde jich dokonce bylo víc. A není to od pádu kolonialismu poprvé. Proč je Afrika stále tak neklidná? Může za to kolonialismus, nebo snad neschopnost afrických zemí udržet pořádek bez koloniálních pánů? Jaké jsou vyhlídky?