Od chvíle, kdy se v sedmadvaceti letech poprvé objevil na frontě, bylo jasné, že Richard Tesařík je vojákem, který se nebojí a dokáže strhnout i ostatní. Jenže vlastnosti, které mohl osvědčovat v boji, byly v mírových letech příčinou mnoha problémů. O Richardu Tesaříkovi hovoří ve speciálu Portrétů věnovaném slavným velitelům historik Jan Adamec.

S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele: jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání.

Plzeň samozřejmě osvobodili Američané, kdo by o tom pochyboval? To však neznamená, že bychom se nemohli zamyslet nad jiným možným vývojem. Třeba jak by vypadaly dějiny naší země, kdyby do ní spojenci ze západu na sklonku 2. světové války vůbec nedorazili? V říjnovém seriálu tak trochu jiné Historie Plus o alternativních dějinách vám takové zamyšlení nabídneme.

Za minulého režimu jsme za datum ukončení 2. světové války v Evropě považovali 9. květen. Po vzoru Sovětského svazu a navzdory západnímu světu. Ten slaví mír už o den dřív. Jak se v naší zemi oslavy i oficiální rétorika proměňovaly, to nám zachytily nahrávky z rozhlasového archivu. (Vysíláme v repríze.)

Plavnice je malá osada v sousedství Kamenného Újezda na Českobudějovicku, která leží jen asi 1,5 kilometru jihovýchodním směrem. Už od 16. století patřila Rožmberkům.

Ada Sari byla polská operní koloraturní sopranistka a herečka světového formátu. Během aktivní kariéry v první polovině 20. století vystupovala v nejvýznamnějších operních domech v Evropě a podnikla několik turné po Severní a Jižní Americe.

Císař Hirohito strávil na japonském trůně 62 let svého života. Zažil proměnu Japonska v asijskou supervelmoc, druhou světovou válku a její tragické zakončení v podobě svržení atomových bomb na japonská města, obnovu země a především proměnu vlastního postavení ve společnosti.

Mezi nepřátele komunistického režimu patřili mimo jiné vojáci ze západního odboje včetně parašutistů. Komunisté dokonce stanovili, který protinacistický odboj byl ten správný a který ten špatný. Špatný byl samozřejmě ten ze Západu, kde bojovalo zhruba 5000 československých vojáků. A ani šedesátá léta, která v mnoha oblastech totalitního státu přinesla lidem úlevu, neznamenala pro parašutisty takovou rehabilitaci, kterou si přáli, upozorňuje historik Jiří Plachý.

Proslavil ji její deník a smutný osud. Připomeňte si při příležitosti výročí konce 2. světové války Annu Frankovou, která snila o budoucnosti, co neměla nikdy přijít… Stáhněte si pracovní listy na radiojunior.cz nebo tady dole v článku.