- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Jihočeská vlastivěda: Stavební materiál na kostel v Libíně mezi Ledenicemi a Třeboní vyráběli místní lidé vlastními silami
Vzduchem je mezi sebou dělí asi padesát kilometrů, ve výšce nad mořem čtyři sta metrů a v čase šest století. Jeden na Šumavě, druhý na Třeboňsku. To jsou dva jihočeské libínské kostely.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Portréty: Diktátoři: Hugo Chávez, „dědic“ Simona Bolívara. Populista, nebo spasitel? Diktátor, nebo hrdina?
Venezuelský prezident Hugo Chávez patřil k nejkontroverznějším postavám světové politiky posledních let. Ve své zemi měl tento levicový populista s diktátorskými sklony, ohánějící se odkazem Simona Bolívara, mnoho příznivců. Když zemřel, jeho rakev vyprovázely statisíce Venezuelanů.
Jihočeská vlastivěda: Rostlina, která je po celém světě známá jako kamélie, dostala jméno podle českého misionáře Kamela
České země daly světu i pár slov, která jsou obecně rozšířena. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovala jednak duchovní služba, jednak přírodní vědy. Vstoupil proto do řádu jezuitů, kteří provozovali vyhlášené lékárny.
Jihočeská vlastivěda: České národní písně a tance pomohl uchovat učitel tělocviku Čeněk Holas ze Záhořan na Písecku
Čeněk Holas se narodil v roce 1867 v Záhořanech na Písecku. Obecnou školu vychodil v nedalekém Kovářově, poté vystudoval reálné gymnázium v Písku a později nastoupil ke studiu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Již v době studií publikoval svá první básnická díla.
Jak to bylo doopravdy: Řecké imigranty zasáhly politické procesy. Slibovali jim, že se vrátí domů, říká historik
V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.
Jihočeská vlastivěda: Vilém z Rožmberka si nechal u Třeboně postavit Dobrou Mysl a hojně ji využíval. Nic z ní nezbylo
Renesanční letohrádek Kratochvíli zná jistě většina posluchačů. Jedná se o pozoruhodnou zámeckou stavbu ve stylu italských venkovských vil, kterou vybudoval v osmdesátých letech 16. století Vilém z Rožmberka, v té době po císaři nejvýznamnější osoba v Českém království. Jen o pár let dříve si mocný jihočeský šlechtic nechal postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.
ŽiliByli: Japonský voják se odmítal vzdát i 30 let po válce. Nevěřil, že skončila
Hiró Onoda prožil nejlepší léta svého života v džungli a bojoval ve válce, která už dávno skončila. Jak se to mohlo stát?
Příběhy 20. století: Bojovali jsme za vlast, ale dnes tomu nikdo nerozumí, říkají smutně váleční veteráni
Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.
Téma Plus: Jak vypadalo hledání českých dětí určených k poněmčení?
Nacisté měli za 2. světové války s českým národem své tajné plány. Jedním z nich byla i násilná germanizace. Částečně si ji vyzkoušeli na dětech. Nutno také říct, že masová germanizace z pohledu nacistů vhodných jedinců a likvidace či otrocká práce těch nevhodných byl plán, který se měl naplno realizovat až po skončení války. Pořad vysíláme v repríze.
Historie Plus: Kampaň! Demokracie vstupuje na trh. První svobodné volby a zrod volebních strategií
Letáky se tiskly v Německu a fenomén Klaus. V úvodní epizodě seriálu Kampaň! se vydáme do éry prvních svobodných voleb po roce 1989. Objevíme, jak se rodily volební strategie, kdo stál za prvními kampaněmi a co vlastně znamenal politický marketing v době, kdy se Češi teprve učili demokracii a tržnímu hospodářství.