- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda

Poslechněte si podcast: Oběšený sládek i vyhlášené pivo, za kterým se jezdilo zvláštním vlakem, patří k historii Plavnice
Plavnice je malá osada v sousedství Kamenného Újezda na Českobudějovicku, která leží jen asi 1,5 kilometru jihovýchodním směrem. Už od 16. století patřila Rožmberkům.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Kříž majora Codla u Trhových Svinů pořídili příbuzní za peníze z dědictví, které si nechtěli nechat
Před poutním kostelem Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů na Českobudějovicku stojí mezi dvěma statnými modříny starý kamenný kříž. Na jeho podstavci čteme krátký nápis: Na památku majora Codla 1866.
Mastičkář Boháček z Pavlova na Táborsku skončil po incidentu v roce 1907 u soudu
Pavlov je malá víska na okraji Mladé Vožice na Táborsku. Na začátku 20. století tam žila zhruba stovka obyvatel a mezi nimi také Karel Boháček. Pocházel z nedaleké Nemyšle a pracoval jako nádeník v zemědělství. Ovšem v širokém okolí se proslavil zcela jinak.
Čtyři Dvory byly samostatnou obcí. Status města ale nezískaly a nakonec se staly součástí Budějovic
Čtyři Dvory, lidově Čtyrák, jsou od roku 1952 součástí města České Budějovice. V minulosti se však jednalo o samostatnou obec, která počtem obyvatel převyšovala leckterá okolní města i městečka.
„Herky prodali, v tichosti a pracovitosti žijí.“ Koněspřežka zničila živnost a bujarý život formanů
Osady Dolní Svince, Horní Svince a Prostřední Svince leží přibližně jedenáct kilometrů severovýchodně od Českého Krumlova a dnes patří pod střediskovou obec Dolní Třebonín. V minulosti obec proslula rovněž jako sídlo formanů.
V Česku je jen pět staveb zasvěcených svaté Voršile, tři z nich se nachází na jihu Čech
Svatá Voršila neboli Uršula žila podle legendy ve 4. století. Společně se svými společnicemi byla při plavbě lodí přepadena a zabita pohanskými Huny. V České republice máme jen pět staveb, které jsou jí zasvěceny. A hned tři z nich objevíme v jižních Čechách.
Šifrovaný dopis mladého šlechtice z poloviny 17. století se podařilo rozluštit až v roce 2020
V Jihočeské vlastivědě tentokrát připomeneme drobnost týkající se šlechtického rodu, který se psal jako Robmhapové nebo Rabenhauptové ze Suché. Původně se jednalo o zámožnou budějovickou rodinu, jejíž členové byli povýšeni do vladyckého stavu a na přelomu 15. a 16. století vlastnili krátce tvrz Suchou, podle níž užívali přídomek.
Kde se narodil Jan Žižka? Říká se, že v Trocnově pod dubem, ale historikové v tom jasno nemají
Kde všude se narodil Jan Žižka? Zdánlivě nesmyslná otázka. Kde jinde se mohl Jan Žižka z Trocnova narodit, než v Trocnově. V místě na Českobudějovicku, které je přece všem známo jako Žižkovo rodiště. Jenže ono to nemusí být tak jisté.
Přírodní památka poblíž Prachatic nese název U poustevníka. Skutečná poustevna tu ale nikdy nebyla
Roku 1992 byla jižně od Rohanova u Prachatic vyhlášena přírodní památka U poustevníka. Na tomto území lze najít podmáčené smrčiny a olšiny a další chráněné rostliny. Název by mohl evokovat, že zde v minulosti stála poustevna. Bylo tomu tak v lidovém podání, o poustevnu v pravém slova smyslu ale nešlo.
Velešínský vikář Theofil Hostounský zaplatil přestavbu kostela a proslul jako legendární silák
Jihočeské městečko Velešín proslulo v 19. století jako rodiště vlasteneckého spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta. Zhruba o sto let dříve, od roku 1732 působil na velešínské faře vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, který užíval predikát z Kosmáčova.
Kozla vodili po městě, pak ho shodili z věže. Krutý zvyk udržovali v Trhových Svinech do roku 1850
Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků během roku. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže a jeho následné zabití členy řeznického cechu.