- Podcasty
- Český rozhlas - Historie

Poslechněte si podcast: Jak to bylo doopravdy: Tři emancipované Elišky: Průbojné královny českých zemí
I ve středověku žily na našem území ženy, kterým, pokud to můžeme říct s jistou nadsázkou, emancipace nebyla cizí. Příkladem jsou tři zajímavé královny, které všechny nesly jméno Eliška. Přestože se zdá, že středověké ženy byly jen mlčícími figurkami po boku mužů, osudy královen Elišek – Elišky Přemyslovny, Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské – dodnes ukazují jejich sílu, odvahu a vůli.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Portréty: František. Papež, který bořil očekávání
Orientace na chudé a vyloučené, snaha reformovat klíčové struktury katolické církve, důraz na péči o planetu, otevřenější postoj k rozvedeným a ke stejnopohlavním párům a intenzivní dialog s islámem a židovstvím. To jsou jen některé z věcí, které zůstávají jako odkaz po papeži Františkovi. Odkud pocházel, co ho formovalo a čím byl výjimečný, rozebere v pořadu Portréty Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.
Jihočeská vlastivěda: V bitvě první světové války u Zborova bojovali také Jihočeši, mohli tu střílet i příbuzní proti sobě
Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války a jejich vojenská síla vydatně přispěla ke vzniku samostatné republiky. Za takovými učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.
Portréty: Stoprocentní zhodnocení do tří měsíců, i to sliboval Ponzi
Svěřili byste své peníze společnosti, která slibuje jejich 100procentní zhodnocení do 90 dnů? Nekonečný příběh o naivní důvěřivosti v kombinaci se snahou rychle vydělat se píše už dlouho – ale teprve od roku 1920 má své jméno, Ponziho schéma. Tehdy začal podnikat ve Spojených státech Charles Ponzi a sliboval tak výhodný úrok, že na vrcholu si u jeho firmy lidé ukládali až milion dolarů denně. Než se zjistilo, že jejich peníze neinvestuje a firma je zadlužená.
Jihočeská vlastivěda: Podobu města Blatná a zdejšího zámku ovlivnili architekti, kteří pracovali také na Pražském hradě
Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt, který žil na přelomu 15. a 16. století.
Jihočeská vlastivěda: Hasičský buditel Jakub Alois Jindra sepisoval předpisy a také navrhl podobu stejnokrojů pro sbory
V Počátkách visí na jednom z domů pamětní deska, na níž je text tohoto znění: Jakub Alois Jindra – buditel českého dobrovolného hasičstva. Jindra byl synem panského šafáře a narodil se roku 1853 na zámku Bzí u Dolního Bukovska. V Počátkách a později v Kamenici nad Lipou působil jako učitel, v obou městech navíc vyvíjel mimořádnou spolkovou a veřejnou činnost. Nejvíce se však proslavil v hasičství.
Jihočeská vlastivěda: Originálně řešený most přes výběžek rybníka Dvořiště je zřejmě jediný svého druhu u nás
Nejprve nevyhovující dřevěná lávka, pak nic a nakonec originálně řešené tři mosty v jednom. Tak by se dala charakterizovat unikátní stavba mostního objektu přes jižní výběžek rybníka Dvořiště, spojující Dolní a Horní Slověnice na Českobudějovicku.
Historie Plus: Politické vraždy, které změnily svět: Martin Luther King – smrt v očekávání
Baptistický pastor, občanský aktivista a nositel Nobelovy ceny míru Martin Luther King byl ve svých devětatřiceti letech zastřelen v roce 1968.
Portréty: Slavní hochštapleři: Felix Cámara byl autorem oblíbené komedie i obdivovatelem Frankova fašismu
Kolikrát ročně asi odvysílají všechny televizní stanice film režiséra Otakara Vávry Dívka v modrém? Úspěšná komedie vznikala ve složitém roce 1939 a premiéru měla v lednu 1940. Film se na televizních obrazovkách pravidelně objevoval i v letech socialismu přesto, že scénář k němu vznikl ve spolupráci s autorem, který sympatizoval s fašismem a nacionálním socialismem: Felixem de la Cámara. V pořadu Portréty o něm hovoří historik Eduard Burget.
Téma Plus: „Ta ženská se neodváží.“ Boj o Falklandy, nebo o Malvíny?
Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.