- Podcasty
- Český rozhlas - Historie

Poslechněte si podcast: Jak to bylo doopravdy: Historik: Druhá světová válka? Byl to i boj sousedů a rodiny
Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Portréty: První premiér Konga zemřel kvůli strachu Západu ze Sovětů
Začnete-li se prý bavit s nějakým Afričanem o osobnostech, symbolizujících boj za nezávislost, nejčastěji padnou dvě jména: Nelson Mandela a Patrice Lumumba. Příběh toho prvního je známý díky tomu, že žil 95 let a dožil se i cesty ze zamřížované cely do křesla prezidenta Jihoafrické republiky. Život Patrice Lumumby (1925–1961) byl kratší. Poštovní úředník, který občas psal do novin a v Léopoldvillu, dnešní Kinshase, stál u zrodu Konžského národního hnutí (MNC). (Repríza,)
Jihočeská vlastivěda: Emanuel Peschl v Čejkovicích budoval kanalizaci a sázel stromy. Čestné občanství dostal skoro pozdě
Víme, že své čestné občany mají města, ale o čestných občanech na venkově toho moc neslyšíme. A je to škoda. Třeba takové Čejkovice na Hlubocku by se mohly pyšnit docela zajímavou osobností. Správcem schwarzenberského hospodářského dvora Emanuelem Peschlem.
Jihočeská vlastivěda: Perly z Vltavy chtěla vidět i Marie Terezie, obchodovali s nimi židé a také vyšebrodský klášter
V jihočeských řekách a potocích se kdysi v dosti velkém množství lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Hlavně úsek kolem Rožmberka, nahoru k Vyššímu Brodu a dolů k Zátoni, býval vyhlášený, a to už v roce 1667.
Jihočeská vlastivěda: Císař František Josef I. při cestě do Budějovic nečekaně odbočil. Říká se, že potřeboval na záchod
Obec Kamenný Újezd vznikla uprostřed cesty mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Již od počátku byla označována dvěma názvy. České označení Újezd vyjadřuje založení vesnice obvyklým způsobem, že ji zvolený jezdec objel na koni a vymezil tak její hranice. Německý název Steinkirchen (Kamenný kostel) byl odvozen z charakteru místního kostela. Teprve v 19. století se název obce ustálil v nynější podobě.
Jihočeská vlastivěda: Jedenáct domů padlo, aby v Českých Budějovicích mohlo vzniknout muzeum dělnického revolučního hnutí
Začátkem 70. let 20. století schválili jihočeští komunisté skutečně megalomanské stavební dílo, situované přímo do krajského města. Nedaleko křižovatky českobudějovické Mánesovy a Lidické třídy bylo vybráno jedenáct stávajících domů k demolici a na jejich místě začalo postupně vznikat Muzeum dělnického revolučního hnutí jižních Čech.
Příběhy 20. století: Voják, co se na útěku rval, ale nezabíjel. Příběh Slepeckého
V roce 1951 zavřeli komunisté rotmistra československé armády Juliána Slepeckého. Dostal dvacet let za pokus o útěk na Západ, chtěl se prostřílet přes hranice. Vyšetřovatelé netušili, že vězeň ctí vojenský kázeňský řád první republiky, podle kterého se voják v zajetí musí pokusit nejméně o dva útěky. Nepovedly se. Julián nechtěl při rvačce zabít starého bachaře a vyděšeného bezbranného faráře, který právě sloužil mši.
Téma Plus: „Bigbít byl takový magnet, že jsme to nemohli vzdát.“ Co by člověk neudělal za komunismu pro hudbu?
Psal se rok 1972 a do maďarské Budapešti se chystal na koncert britský zpěvák Paul Rodgers se skupinou Free. Převážně šeptandou se zpráva rozletěla i po sousedním Československu a dostala se až na severní Moravu a do Slezska. Janu Horákovi táhlo tenkrát na 20 a v Tématu Plus uslyšíte jeho vzpomínky na cestu do Maďarska a vůbec o tom, co by mladý člověk za komunismu neudělal pro hudbu.
Historie Plus: Špioni: Emanuel Viktor Voska. Masarykův agent ve službách Československa
Příběh Emanuela Vosky je příběhem špiona, který pracoval ve prospěch dobra, ve prospěch svobody a demokracie. Přesto se jeho jméno objevilo v neblaze proslulém politicky vykonstruovaném soudním procesu nazvaném Rudolf Slánský a spol. v 50. letech 20. století. Stal se přitěžujícím jednomu z obviněných, který nakonec skončil na popravišti. (Repríza z února 2024.)
Archiv Plus: Léto 1955. Rozhlas vysílal pravdu o nemocném prezidentovi
Nemocný prezident Antonín Zápotocký, snižování početního stavu Československé lidové armády nebo nekonečně se táhnoucí problémy se zemědělstvím – takové bylo léto 1955 v rozhlasovém vysílání. Ukázky v pořadu Archiv Plus okomentuje historik Zdeněk Doskočil.