- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Jak to bylo doopravdy: Historička: V zemích Koruny české dvakrát nastalo dvojvládí
Jedna země, jeden panovník. Takto jednoduše to mělo platit v rámci nedělitelnosti také pro země Koruny české. Dvakrát ale nastala situaci, kdy se do čela státu postavili hned dva králové, i když to bylo právně nemožné. Poprvé se střetli Jindřich Korutanský a Anna Přemyslovna s Rudolfem Habsburským a Eliškou Rejčkou. Podruhé proti sobě stáli Jiří z Poděbrad, Matyáš Korvín a pak ještě Vladislav Jagellonský. „Česká šlechta tehdy nebyla jednotná,“ říká historička Eva Doležalová.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Portréty: „Bestie“ Irma Greseová a „hyena“ Maria Mandlová z Osvětimi
Proč byly některé z nacistických dozorkyň v koncentračních táborech přinejmenším stejně sadistické jako někteří mužští dozorci? A byly to ojedinělé případy vyšinutých osob, jako byly Irma Greseová a Maria Mandlová? Říkalo se jim hyena z Osvětimi, bestie z Osvětimi, satan v sukních… Historikové se v posledních letech spojili s psychology a snaží se vykreslit věrný obraz žen, které se do dějin zapsaly mučením jiných žen. V Portrétech o nich mluví historik Jan Adamec.
Jihočeská vlastivěda: Pouliční elektrické lampy zářily už v roce 1887 v Jindřichově Hradci a Písku díky Křižíkovi
František Křižík se narodil v Plánicích na Klatovsku do obuvnické rodiny. Sám ale u verpánku nezůstal. Život ho svedl k technice. Působil na mnoha místech tehdejší monarchie, která svou prací doslova rozzářil. A patřily mezi ně i jižní Čechy.
Návraty do minulosti: Emil Hácha v roce 1938 pomýšlel na penzi. Po silném nátlaku se ujal prezidentského úřadu
Byl třetím prezidentem Československa, ovšem jeho role v našich dějinách bude mít už navždy hořkou pachuť spojenou se ztrátou státní suverenity.
Jihočeská vlastivěda: Hrabě Černín dokázal do sbírky sehnat texty, které vlastní rukou napsali Mozart, Goethe či Napoleon
Sběratelství patří mezi obory, jimž se nekladou žádné meze. Někdo sbírá poštovní známky, jiný historická vozidla, další třeba obaly od čokolád. Kouzlu sběratelství svého času podlehl také hrabě Evžen Karel Černín z Chudenic (1796–1868), vzdělaný šlechtic a milovník umění.
Návraty do minulosti: Hlavním motivem závodu Jizerská padesátka se stalo uctění památky horolezců, kteří zahynuli v Peru
Historie asi nejznámějšího běžkařského závodu v Česku sahá do zimy roku 1968. Tehdy se v Jizerských horách konal první závod, který byl současně přípravou tamních horolezců na nadcházející sezonu.
Jihočeská vlastivěda: Román Zámek psal Franz Kafka v Plané nad Lužnicí. Neměl tam ale klid a dílo nedokončil
Osek na Strakonicku, Planá nad Lužnicí na Táborsku a České Velenice na Jindřichohradecku. To jsou tři místa na jihu Čech, která se mohou chlubit tím, že u nich zanechal stopy světoznámý židovský spisovatel Franz Kafka.
Návraty do minulosti: Postava golema, lidské bytosti stvořené z hlíny a oživené člověkem, má původ ve starověkém Egyptě
Kdo by neznal film Císařův pekař a Pekařův císař, ve kterém sehraje důležitou roli neforemný hliněný obr přepásaný železnými pláty – Golem.
Portréty: Radoslav Selucký patřil k ekonomům, kteří stáli za pražským jarem 1968
Budování komunismu, volný čas za socialismu a realita kapitalismu - to jsou hlavní témata ekonoma a sociologa Radoslava Seluckého (1930–1991), kterého osobní zkušenost přesvědčila o neživotaschopnosti socialismu.
Jihočeská vlastivěda: Dudy upadnou v zapomnění, prorokoval v roce 1917 historik. Díky dudákům ze Strakonic se to nestalo
Nejstarší písemná zmínka o dudách v českých zemích pochází ze 13. století. K dudám se přidružovaly různé nástroje, třeba housle a klarinet, ovšem z důvodu měnícího se hudebního vkusu a nástupu dechových kapel v 19. století téměř vymizely.