Český rozhlas - Historie
Sezóna 5Epizoda 4Před třemi dny

Poslechněte si podcast: Historie Plus: Příběh Jugoslávie: Zločin a trest

Historie Jugoslávie jako státu, který existoval od roku 1918 a s přestávkami trval až do roku 2003, je dnes uzavřená. Uzavřené ale nejsou osudy a vzájemné vztahy národů žijících v tomto neklidném prostoru, kterému mnozí po staletí přezdívali „sud střelného prachu“. Jaké je dědictví balkánských válek 90. let? Co napravil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii? A co napravit nemohl?

28:01

Český rozhlas - Historie

Vydává: Český rozhlas

Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.

Web

Včera 23:10

Jak to bylo doopravdy: Jak Státní bezpečnost organizovala únosy lidí

Státní bezpečnost (StB) byla prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany. Všemocná, obávaná, s nevybíravými praktikami. Nikdo si před estébáky nemohl být ničím jist. Jejich počínání bylo zcela utajené, bez jakýchkoliv mantinelů, které známe z fungování demokratických zpravodajských služeb. Mezi estébácké praktiky patřily také únosy lidí, v archivních dokumentech nazývané eufemisticky „odluky“. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Včera 05:35

ŽiliByli: Archimedes odhalil podvod na krále, běhal nahý ulicemi a zemřel kvůli matematické úloze

I obyčejná koupel může přinést velký objev. Co všechno se vypráví o slavném řeckém vědci?

Včera 01:31

Jihočeská vlastivěda: Už jen mohutný příkop a nevelké zříceniny kamenných zdí připomínají hrádek Křikavu

Hrádek Křikavu založili v polovině 14. století páni z Dornštejna, kteří působili v úředních funcích na dvoře Karla IV. Redaktor Zdeněk Zajíček s archivářem Jiřím Cukrem vám připomenou podrobnější historii slávy i úpadku Křikavy v Jihočeské vlastivědě.

Před dvěma dny 47:21

Příběhy 20. století: „Sprostá vražda.“ Vzpomínky na proces s Horákovou a dalšími

Od smrti národně-socialistické političky a právničky Milady Horákové uplynulo 75 let. Českoslovenští komunisté ji s podporou sovětských poradců zavraždili v Praze na Pankráci 27. června 1950, krátce po půl šesté ráno, jako poslední ze čtyř lidí odsouzených k trestu smrti ve známém vykonstruovaném a pečlivě inscenovaném procesu.

Před třemi dny 53:52

Téma Plus: Africké převraty: Šlo o selhání dekolonialismu, nebo dědictví koloniálních pánů?

Mali, Niger, Burkina Faso, Guinea Bissau, Sierra Leone, Gabon. To jsou některé země africké země, kde v uplynulých několika letech došlo k převratu. Někde jich dokonce bylo víc. A není to od pádu kolonialismu poprvé. Proč je Afrika stále tak neklidná? Může za to kolonialismus, nebo snad neschopnost afrických zemí udržet pořádek bez koloniálních pánů? Jaké jsou vyhlídky?

Před čtyřmi dny 23:42

Archiv Plus: Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil

„Jsme v situaci člověka zavřeného beze zbraně v jedné místnosti se šílencem, který je po zuby ozbrojen. Musí se mu přikyvovat a dávat zapravdu, aby se blázen nerozzuřil a nevrhl se na něho. Přitom se stále dívá ke dveřím a čeká, kdy mu zvenčí přijde pomoc.“ Tak popsal protektorátní prezident Emil Hácha poměry v okupovaných českých zemích. V povědomí byl zapsán jako kolaborant, který šel okupantům na ruku. Jeho situace byla ale komplikovanější. (Vysíláme v repríze.)

Před čtyřmi dny 01:25

Jihočeská vlastivěda: Vraždy, plenění, loupeže. Detaily o trestné činnosti ve středověku známe díky popravčí knize

Z řad vyšší šlechty usedlé v krajích jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci. Rožmberkové, kteří si nárokovali tuto pravomoc jako první poprávci hned po panovníkovi, získali roku 1349 takové kompetence od Karla IV. pro Plzeňský kraj.

Před pěti dny 23:57

Portréty: Švandrlík sklidil za Černé barony úspěch i kritiku

Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Literární kritici sice nad jeho prací krčí rameny a pochybují, zda Švandrlík patří „do literatury“, čtenáře Švandrlíkových prací ale podobné akademické debaty nevzrušují. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků a v dobách nesvobody šlo o vůbec nejrozšířenější samizdat. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Před pěti dny 01:46

Jihočeská vlastivěda: Osada u Tábora se jmenovala Záchod. Když slovo začalo nabývat dnešního významu, udělali z ní Náchod

Mnohá významná místa mají v jižních Čechách své jmenovce. Tak třeba Náchod není jen východočeské okresní město s velkým zámkem, nýbrž i vesnice kousek od Tábora. Ve 14. století patřila Rožmberkům a později královskému městu Táboru.