Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo spontánně na mnoha místech.

Co má společného Valašské Meziříčí, ženská káznice a literární postava nešťastné vražedkyně Maryši ze stejnojmenného dramatu Viléma a Aloise Mrštíkových? Po tom se vydali pátrat Markéta Macháčková a Zdeněk Urbanovský v dalším z dílů cyklu Záhady a tajemství Zlínského kraje.

Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků během roku. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže a jeho následné zabití členy řeznického cechu.

Že vám potok nikdo nemůže vzít? Něco o tom věděli staří mlynáři z Křemže. Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce a nechal také výrazně zvětšit panský mlýn v Březovíku. Aby měl dost vodní síly, dohodl se s rytíři Častolary, kteří vládli okolo Křemže, a odkoupil od nich za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).

Začněme položením otázky. Víte, které řeky protékají celé od svého pramene až po soutok pouze na území jižních Čech? Není to Vltava, která proudí ku Praze, nejsou to Lužnice, Malše ani Stropnice pramenící u rakouských sousedů…

Osud nejznámější české spisovatelky dnes některé lidi zajímá víc, než její dílo. Říkají se o ní různé věci. Jaká byla?

Bylo mu jen čtrnáct let, když ho sovětská justice odsoudila na deset let do lágru. S dalšími mladíky založil Leonid Dohovič odbojovou skupinu, roznášeli letáky a také ukradli zbraně. V lágru se mu dařilo přežít i díky radám rodinného přítele, pracoval v knihovně a s dalšími mladými vězni začal kopat tunel na svobodu. Za to vyfasoval dalších deset let. Po propuštění se mu podařilo dostat do Československa, kde už od války žil jeho otec, řeckokatolický kněz.

Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Kolem těchto tří měst se v roce 1945 vinula demarkační linie skrz západní Čechy, oddělující území osvobozené americkou armádou a tou Sovětskou, resp. Rudou Armádou. Pro ustupující německé vojáky to byla hranice mezi zajetím v evropských podmínkách – a poukázkou do Gulagu. Pro vojáky Vlasovovy armády to byla zeď, u které je čekala kulka nebo provaz. A pro velmoci to bylo hranice potenciálního politického vlivu.

Co je pravdy na tom, že v lednu 1945 požrala stovky ustupujících Japonců tisícovka krokodýlů?