Nejstarší dochovanou kamennou kašnu v Táboře na Žižkově náměstí vytvořili bratři Ondřej a Vavřinec ze Sušice v roce 1568. Zdobí ji socha rytíře Rolanda, který symbolizoval městská práva. Ovšem táborský Roland je znám ještě pod několika dalšími jmény.

Jaroslav Dietl a Jiří Křižan. Dva scénáristé, dva rozdílné přístupy k tomu, jak přežít 70. léta minulého století. Tvrdý promoskevský kurz nejvyššího komunistického představitele Gustáva Husáka nenabízel příliš možností, jak uhnout. Novému režimu, pro který se dodnes používá Husákův výraz normalizace, museli umělci prostě přitakat. A naučit se v něm kličkovat.

Některá česká města si na přelomu 19. a 20. století vysloužila lichotivá označení podle významných evropských lokalit. Například Písek byl nazýván jihočeskými Athénami, o Českých Budějovicích zase Jan Neruda psal jako o Florencii mezi českými městy. A dočkala se i Mladá Vožice.

V lesích na pomezí Zubří a Zašové najdete na mohutném buku kříž a pod ním kamenný pomník. Připomíná tragédii z roku 1924, kdy zde ve službě zahynul hajný. Dnes, díky badatelce Šárce Anlaufové, která je jeho pra-pra-praneteř, známe celý příběh.

Jedním z nejkrásnějších míst v Novohradských horách je Pohořský rybník, jinak zvaný Jiřická nádrž. Původně sloužil k chovu ryb, později jako rezervoár vody pro plavbu polenového dříví a vorů.

Některé české vesnice nesou pojmenování po svých zakladatelích, jiné podle polohy a další třeba podle nátury obyvatel. Hrdlořezy, kterých je u nás hned několik, dostaly své jméno právě po nich. Nemuselo jít přitom o krvežíznivé vrahy, stačili chasníci, co nešli pro ránu daleko.

„Černý pátek“ je sousloví, které upozorňuje na mimořádné snížení cen. Ironií ale je, že původní černý pátek v historii nastartoval období, které končilo velmi tragicky. „V pondělí 21. října 1929 telegrafické pásky poprvé nezvládly příval jóbových zpráv a pak už nestačily vůbec,“ popisuje britský historik a publicista Paul Johnson ve svých Dějinách 20. století. Byla to jen ekonomická tragédie? (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Ve vesničce Štítné u Žirovnice na Pelhřimovsku stávala ve 14. století tvrz. Právě zde se kolem roku 1333 narodil Tomáš Štítný, významný český myslitel a spisovatel. Byl ještě o jednu generaci starší než Jan Hus.

Odvážná anglická výzkumnice snila o Africe a nakonec jí zasvětila celý život. Na cestu si musela vydělat jako servírka.