- Podcasty
- Český rozhlas - Historie

Poslechněte si podcast: Archiv Plus: Stalin i Gotwald. Jak se v Česku stavěly a odklízely pomníky
Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Téma Plus: Místa doteku aneb Proč nesměla Prahu osvobodit americká armáda?
Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Kolem těchto tří měst se v roce 1945 vinula demarkační linie skrz západní Čechy, oddělující území osvobozené americkou armádou a tou Sovětskou, resp. Rudou Armádou. Pro ustupující německé vojáky to byla hranice mezi zajetím v evropských podmínkách – a poukázkou do Gulagu. Pro vojáky Vlasovovy armády to byla zeď, u které je čekala kulka nebo provaz. A pro velmoci to bylo hranice potenciálního politického vlivu.
Historie Plus: Bitva o Ramree Island
Co je pravdy na tom, že v lednu 1945 požrala stovky ustupujících Japonců tisícovka krokodýlů?
Historie Plus: Krokodýli a jiná havěť. Bitva o Ramree Island
Strategicky položený ostrov Ramree na východním pobřeží Barmy se stal v lednu 1945 dějištěm jedné ze zvláštních a téměř zapomenutých bitev 2. světové války. Ostrov ovládali Japonci, ale po vylodění britsko-indických jednotek se brzy museli stáhnout a pokusit se přeplout z ostrova na barmskou pevninu. Velká část z nich se z ostrova už nikdy nedostala. Do cesty se ji postavil soupeř ještě hrozivější než spojenecká vojska – mangrovníkové bažiny plné krokodýlů mořských.
Téma Plus: Kde jsou všechny ty děti? Jak vypadalo poválečné hledání českých dětí určených nacisty k poněmčení
Nacisté měli za 2. světové války s českým národem své tajné plány. Jedním z nich byla i násilná germanizace. Částečně si ji vyzkoušeli na dětech. Nutno také říct, že masová germanizace z pohledu nacistů vhodných jedinců a likvidace či otrocká práce těch nevhodných byl plán, který se měl naplno realizovat až po skončení války.
Jihočeská vlastivěda: Ostrůvek lásky je na rybníku Vajgar v Jindřichově Hradci. Vznikl jako netradiční dar k narozeninám
Kypru se přezdívá ostrov lásky, neboť na něm byla podle legendy vyvržena z moře bohyně lásky a krásy Afrodita. Také v jižních Čechách bychom našli drobný ostrov s tímto přízviskem. Jeho pojmenování však nesouvisí s bohyní, ani s legendou, ale se skutečnými lidmi.
Portréty: Josef Buršík, hrdina od Kyjeva, který skončil v exilu
Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.
Jihočeská vlastivěda: Klíčumburk se říkalo starému zámku ve Lnářích. Nad vstupem do sídla byl totiž vytesán klíč
Ve Lnářích na Strakonicku stojí vedle sebe mezi rybníky dva zámky. Těsně kolem nich vede hlavní silnice na Plzeň. Drobnější, takzvaný starý zámek v sobě ukrývá původní středověkou tvrz, která zdejšímu panstvu sloužila od 14. století.
Jihočeská vlastivěda: Na nejstarší mapě je 49 jihočeských míst – osm hradů, tři řeky, ale i některé menší obce
Není tajemstvím, že první mapu Českého království vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán. Je otočená jihem nahoru a není nijak zvlášť podrobná. Jihočeských míst napočítáme na Klaudyánově mapě 49, většinou města a městečka. Ta větší jsou rozlišena symboly podle převládajícího náboženství obyvatel. Třináct míst má značku katolickou, šest je označeno kalichem.
Jihočeská vlastivěda: Jindřichohradecký okres měl 68 obcí, pak najednou 242. Mohly za to územněsprávní reformy
Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal zásadní změnu fungování tehdejší společnosti. Včetně územněsprávního členění republiky. Nové krajské uspořádání, platné od ledna 1949, se na jihu Čech významně dotklo okresu Jindřichův Hradec.