Začněme položením otázky. Víte, které řeky protékají celé od svého pramene až po soutok pouze na území jižních Čech? Není to Vltava, která proudí ku Praze, nejsou to Lužnice, Malše ani Stropnice pramenící u rakouských sousedů…

Kanaďanka Maud Lewisová měla opravdu drsný osud. Narodila se s tělesným postižením, které jí ale nezabránilo, aby se stala slavnou malířkou.

Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři maturanti z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky. V srpnu se jim podařilo překročit hraniční řeku Mura (německy Mur).

Jejím světem se stala fotografie. Kunsthistorička a propagátorka československé fotografie ale sama sebe s nadsázkou nazývala uklízečkou. „Drtikola, Sudka, Háka a nakonec i Koudelku jsem totiž nejdříve uklidila, to jest utřídila, seřadila, zpracovala, a při tom jsem se je snažila pochopit.“ V dokudramatu účinkují Martina Preissová, Kamil Halbich nebo Jan Hrušínský. Hovoří výtvarný a literární historik Radim Kopáč.

Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici číslo 13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Jedná se o obrovskou díru v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky tomuhle palivu si už v podstatě sto let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio. A spousta z nás jím stále topí.

Milan Weiner. Zdánlivě nenápadný muž, který výrazně formoval naši rozhlasovou žurnalistiku 60. let. Prošel Osvětimí a coby mladý komunistický novinář byl kvůli židovskému původu odvolán z postu zpravodaje v Pekingu. Později vybudoval hvězdnou redakci zahraničních zpravodajů Československého rozhlasu.

Mládež poválečného desetiletí, to byly zkratky svazů mládeže SČM a ČSM i nadšení dílem spontánní, dílem konjunkturální. A leckdy nepochopitelné. Více v Archivu Plus Pavla Hlavatého.

Rod Paarů pochází z Lombardie a v Čechách se usadil v první třetině 17. století. V roce 1652 získal takzvaný inkolát a zařadil se mezi plnoprávní českou šlechtu. Paarovská panství se nacházela především ve východních a jižních Čechách, hlavním rodovým sídlem se nakonec stala Bechyně.

„Jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté. Říkám jasně, my komunisté nejsme!“ To řekl v dubnu 1959 během návštěvy USA Fidel Castro. Pro něj i pro Kubu byl rok 1959 rokem mnoha změn.

Když se řekne Choustník, tak si většina lidí jistě vybaví obec a velkou hradní zříceninu jihovýchodně od Tábora. Málokdo ale ví, že stejné označení měl v 19. století i čtrnáctideník, který vydával v Soběslavi mladý žurnalista Karel Jonáš.