V neděli 21. července roku 1912 se okolo jedenácté hodiny dopoledne přihnala na Táborsko bouřka. U Pakostova mlýna v Předboři u Soběslavi se před nepříznivým počasím schovala trojice místních děvčat pod košatou lípu, do které však vzápětí udeřil blesk.

Panovnické rody, jejichž příslušníci vládli dlouhá desetiletí nebo staletí, se nejednou proměnily v politické dynastie. Panovníků ubývá, ale rodin, které po generace zasahují do politiky a veřejného života, je stále dost. Jaké jsou moderní politické dynastie? Představíme rodinu, kterou asi nejvíc proslavila dvě jména: Zdeněk a Vladimír Mlynářovi. Pořad vysíláme v repríze.

Mezi mistry světového výtvarného umění patří také český malíř, grafik a ilustrátor František Kupka (1871–1957). Zakladatel a průkopník nových forem umění, které označujeme za abstrakci, tak stojí po boku jmen jako je Vasilij Kandinskij či Kazimir Malevič. Kupkovy obrazy se prodávají za astronomické ceny a stačilo tak málo, aby zůstal takřka zapomenut.

V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic takzvané českomoravské příčné dráhy v úseku vedoucím z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek a dál na Moravu.

My tři králové jdeme k vám... jaký příběh se za touto koledou skrývá? A víte, že K+M+B nejsou první písmena jejich jmen ani "pluska"?

Paměť národa na konci roku zaujala na sociálních sítích třemi výjimečnými příběhy: Květy Bartoňové, Miroslava Hampla a Františka Suchého. Tzv. vánoční kampaň Paměti národa měla nebývalý úspěch, dosah statisíců tisíců lidí. Co mají tyto příběhy společné?

Svým fotoaparátem dokázala zachytit svět okolo sebe tak, že je obdivován jak v tuzemsku, tak v zahraničí. K jejímu rukopisu neodmyslitelně patří fascinace stínem a prostými věcmi, za kterými dokázala vidět ještě jiný, magický, imaginativní surreálný svět. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Petra Bučková nebo Daniel Bambas. Hovoří literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Na začátku roku 2026 je u konce těžba černého uhlí na českém území. Uzavírá se kapitola průmyslové historie, která po desítky let formovala nejen Karvinsko, Bohumínsko a Těšínsko. Jak uchovat regionální paměť a zároveň nastartovat nový směr? Je tamní krajina po těžbě nenávratně zničena, nebo pouze došlo k její transformaci? I na to se zaměřuje Téma Plus a první díl cyklu Zapomenuté regiony.

Perské koberce i zpěv indiánů Hopi, lidové madonky i jízdní řády, skalničky i obrazy české avantgardy. To vše sbíral Karel Čapek. Od jeho narození uplyne 136 let.

Rozhlasové zpravodajství před 60 lety se jen velmi vzdáleně podobalo tomu dnešnímu. Bylo prosycené ideologií a do určité míry se pokoušelo posluchače i bavit. Zprávy tak byly spíš komponovaným pořadem – jak v repríze pořadu Archiv Plus připomíná David Hertl na příkladu Rozhlasových novin z ledna 1956.