V čem je nevděčná práce rozhlasového komentátora? Být vždy připraven říci něco rozumného a především znát zákulisí mnoha dějů. Některé ze zajímavých komentářů, odvysílaných v posledních letech na Českém rozhlasu Plus, připomíná v pořadu Archiv Plus David Hertl. Vysíláme ho v repríze.

Český rozhlas v roce 2023 oslavil sto let vysílání. Postupně se nedílnou součástí našeho programu staly i zprávy a zpravodajství. Pokud nejste fanoušky starých, praskajících a často nesrozumitelných zvukových ukázek, zprávy v počátcích rozhlasového vysílání by vás pravděpodobně příliš nebavily.

Válečné škody zasáhly všechny oblasti života naší země, včetně krajiny. Jedním z nejpostiženějších území byla část vnitrozemí, dnešního Středočeského kraje směrem na jih od Prahy. Rozsáhlé území zhruba 450 čtverečních kilometrů, na kterém žilo kolem 30 tisíc lidí v přibližně 70 obcích, se stalo vojenským územím pro výcvik fanatických speciálních vojenských jednotek Waffen-SS. Obnova území pak trvala řadu let a vykořenění místních zanechalo nesmazatelné stopy.

Botanická zahrada v Táboře byla založena společně s hospodářsko-průmyslovou školou roku 1866. Dnes se rozkládá za neorenesanční budovou Vyšší odborné školy a střední zemědělské školy na Masarykově náměstí.

Byl sympatický a oblíbený. Jako první človek v historii se vypravil do vesmíru. Kdo byl Jurij Gagarin?

Hudební teoretik, pedagog a skladatel Petr Vavřín, jemuž jsou věnovány nové Příběhy 20. století, se narodil v červnu 1929 v Brně. Neštěstí jeho rodiny tkvělo v tom, že patřila do předtotalitních časů: do starého středoevropského světa, který znal národnostní nesnášenlivost i antisemitismus, neznal však masové perzekuce, masové deportace a masové vraždění.

Vědě zasvětila celý svůj život. Zabývala se fyziologií, biochemií a medicínou. Za svoji práci získala prestižní Nobelovu cenu za vědu a výzkum. V USA, kde tahle pražská rodačka žila, platila za vědeckou hvězdu. V dokudramatu účinkují Jan Teplý ml., Dana Černá, Lukáš Hlavica a Jan Šťastný. Hovoří historik Michal Stehlík.

Studená válka byla nejenom politickým a ideologickým soubojem. Šlo také o peníze, vědu, technologie. Zatímco Západ měl Marshallův plán, my jsme měli RVHP. V zemích socialismu vědci museli „pracovat pro mír“, zatímco řadový občan toužil po západním konzumu. Ale proč to ještě v 50. letech vypadalo, že třeba v dobývání vesmíru strčí Sověti Ameriku do kapsy? Co způsobil ropný šok v 70. letech a komu nakonec pomohl? A kdy se pro Sověty staly vesmírné závody finančně neúnosné?

Asi málokterý architektonický styl budí tolik emocí jako brutalismus. Mimozemsky působící stavby z hrubého betonu část veřejnosti vnímá jako pohrobky komunistického režimu. Když ale vlastník pražského areálu Transgas na Vinohradské třídě oznámil záměr zbourat budovy ze 70. let, které během let 2019 a 2020 opravdu zboural, zvedla se obrovská vlna odporu. V čem tedy tkví krása betonu? Kde se skrývá?

Už jenom pamětníci 90. let si asi vzpomenou na radikálního, krajně pravicového politika, který se vynořil jako dosud neznámá osoba z útrob státní správy socialistického Československa. Jmenoval se Miroslav Sládek, kdysi býval úředníkem na Federálním úřadu pro tisk a informace a po revoluci se rozhodl politicky vytěžit to nejhorší z české polistopadové společnosti.