- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Epizody
Jak to bylo doopravdy: Chlebíčková aféra byla akce odboje s podílem předsedy protektorátní vlády, myslí si historik Groman
Jedním z pilířů demokracie mají být média, zřejmě i proto se totalitní režimy snaží svobodnou žurnalistiku likvidovat. Protektorát Čechy a Morava s okupační nacistickou správou znamenal zásadní zlom nejen v životě celé společnosti, ale i v oblasti žurnalistiky.
Příběhy 20. století: Od počátku systematických deportací Židů z protektorátu uplynulo osmdesát let
Před osmdesáti lety (16. října 1941) zahájili nacisté systematické deportace českých a moravských Židů. Tehdy odjel první z pěti vlaků, které vezly do ghetta v Lodži celkem pět tisíc lidí. Šoa jich přežilo 277. Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány tomuto smutnému výročí.
Úžasné životy: Úžasné životy: Eva Olmerová podle první dámy českého jazzu Jany Koubkové
Když zpěvák přestane zpívat, je to smutné. Když přestane zpívat Eva Olmerová, nedá se to ticho snést.
Téma Plus: Zlatá šedesátá měla háček. Nikdo se neodvážil pojmenovat pravý stav věcí a cíle komunistické strany
Šedesátá léta minulého století, tedy pozdní éra vlády Antonína Novotného, se většině občanů Československa vryla do paměti jako období postupného uvolňování svěrací kazajky první poloviny padesátých let a pomalé, ale postupem času znatelné liberalizace poměrů – kulturních, hospodářských a nakonec i politických. Celý proces měl ale háček. Pravý stav věcí a cíle, kterých mělo být dosaženo, se ve skutečnosti nikdo neodvážil pojmenovat.
Osudové ženy: Z televize odešla ráda. Nechtěla být pouhou loutkou režimu. Osudové ženy: Kamila Moučková
Chtěla se stát herečkou, ale na konzervatoř ji nepřijali. Přesto jí divadlo přivedlo k osudové profesi rozhlasové a televizní hlasatelky a moderátorky. V roce 1968 to byla právě ona, kdo z televizní obrazovky jako první oznámil srpnovou okupaci Československa.
Historie Plus: Bedřich Hrozný se do vědy zapsal objevením chetitštiny, jeho poslední knihu kritici strhali
Nechybělo mnoho a z Bedřicha Hrozného mohl být evangelický farář. Na Vídeňskou univerzitu původně odešel studovat teologii. Už po prvním semestru ale přešel kvůli zaměření na filozofickou fakultu, aby se věnoval filologii. Od dětství vynikal v jazycích. Navíc na gymnáziu v Kolíně se díky jednomu z profesorů setkal s orientalistikou. Vysokoškolské studium indoevropských jazyků tak nebylo překvapením.
Archiv Plus: Podzim 1951: Není Němec jako Němec. Kapitoly ze života i zákulisí všemocné strany
Ze zásadních politických událostí podzimu 1951 jsou v rozhlasovém archivu zachyceny dvě: Projev předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa 6. prosince 1951.
Portréty: Lump zaklíná se jménem Lenina, psal před smrtí komunista Milan Jariš
Budete-li hledat mezi českými spisovateli osud, na kterém by se daly popsat složité zákruty druhé poloviny 20. století, nemůžete minout dramatika a prozaika Milana Jariše. Nad jeho životem se v pořadu Portréty zamyslí historik Eduard Burget z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Portréty: Nešťastná smrt básníka Viktora Dyka na břehu Jadranu
Už devadesát let nás dělí od nešťastné smrti básníka Viktora Dyka na břehu Jadranu. Pozoruhodnou osobnost připomenou v repríze pořadu Portréty Pavel Hlavatý a Jan Sedmidubský.
Jak to bylo doopravdy: Je Haškův Švejk pravdivý popis vojáků Velké války? Dobové reálie jsou věrohodné, uvažuje historik
Už více než sto let je na světě svérázná literární postava Josefa Švejka. Spisovatel Jaroslav Hašek se tak nesmazatelně zapsal do naší literární historie – a hlavní hrdina si taky po celá desetiletí žije svým vlastním životem. V řadě hostinců najdete na zdech svéráznou postavu s hesly: To chce klid, Nestřílejte, jsou tu lidi.