- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Archiv Plus: At žije První máj! Od Moskvy až po Casablancu
Reportovat dění v prvomájových průvodech byla za komunismu docela dřina. V 50. letech kvůli militaristické a výhrůžné atmosféře, která v průvodech vedle povinného „optimismu“ vládla, v letech normalizace zase kvůli neskutečné nudě, která se nad těmito pravidelnými sebepotvrzujícími rituály klenula.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jihočeská vlastivěda: V Česku je jen pět staveb zasvěcených svaté Voršile, tři z nich se nachází na jihu Čech
Svatá Voršila neboli Uršula žila podle legendy ve 4. století. Společně se svými společnicemi byla při plavbě lodí přepadena a zabita pohanskými Huny. V České republice máme jen pět staveb, které jsou jí zasvěceny. A hned tři z nich objevíme v jižních Čechách.
Návraty do minulosti: Čtyři pražské artikuly byly příliš radikální, než aby je koncil v Basileji přijal
Husitské hnutí se v průběhu let rozštěpilo do několika názorových proudů. Přesto bylo potřeba se shodnout alespoň na základních ideových obrysech.
Portréty: Karel Kachyňa točil od 50. do 90. let. Jak to bylo možné?
Respektovaný český filmový režisér Karel Kachyňa začal natáčet v 50. letech a jeho uměleckým vrcholem byly na konci 60. let filmy Ucho, Kočár do Vídně nebo Noc nevěsty. Jak je možné, že tento signatář dokumentu Dva tisíce slov mohl točit i v 70. a 80. letech? Otázka pro Martinu Sedlákovou a pořad Portréty.
Jihočeská vlastivěda: Přírodní památka poblíž Prachatic nese název U poustevníka. Skutečná poustevna tu ale nikdy nebyla
Roku 1992 byla jižně od Rohanova u Prachatic vyhlášena přírodní památka U poustevníka. Na tomto území lze najít podmáčené smrčiny a olšiny a další chráněné rostliny. Název by mohl evokovat, že zde v minulosti stála poustevna. Bylo tomu tak v lidovém podání, o poustevnu v pravém slova smyslu ale nešlo.
Návraty do minulosti: Umělým lidem říkej roboti, navrhl Josef Čapek svému bratrovi do dramatu R. U. R.
Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.
Jihočeská vlastivěda: Velešínský vikář Theofil Hostounský zaplatil přestavbu kostela a proslul jako legendární silák
Jihočeské městečko Velešín proslulo v 19. století jako rodiště vlasteneckého spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta. Zhruba o sto let dříve, od roku 1732 působil na velešínské faře vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, který užíval predikát z Kosmáčova.
Návraty do minulosti: Zlatá stoka je významnou technickou památkou a důležitým prvkem třeboňské rybniční soustavy
Zlatá stoka je umělý kanál v Třeboňské pánvi napájející tamější rybniční soustavu. Propojuje rybníky na levém břehu Lužnice a měří okolo 50 kilometrů.
Jihočeská vlastivěda: Za 30 stříbrných prodal rytíř Častolar vodu z potoka u Křemže. Mlynáři pak prý plivali na jeho hrob
Že vám potok nikdo nemůže vzít? Něco o tom věděli staří mlynáři z Křemže. Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce a nechal také výrazně zvětšit panský mlýn v Březovíku. Aby měl dost vodní síly, dohodl se s rytíři Častolary, kteří vládli okolo Křemže, a odkoupil od nich za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.
Návraty do minulosti: Než Jan Neruda začal psát, pracoval jako účetní. Jeho tvorba měla velký vliv na světovou literaturu
Český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik. Narodil se v červenci 1834 v Praze na Malé Straně jako syn vysloužilého dělostřelce a trafikanta.
Jak to bylo doopravdy: Díla zakázaných autorů se sem za totality pašovala. Estébáci se infiltrovali a škodili, říká badatel
Pohledem člověka 21. století je k neuvěření, že v éře socialistického Československa existovaly rozsáhlé soubory zakázaných autorů, ale také knih a tiskovin. „Pašování začalo počátkem 50. let tzv. balónovými akcemi, kdy sem byly ze Západu posílány letáky a drobné brožurky. Od roku 1956 americká zpravodajská služba začala financovat knižní projekt, kde vycházely i knihy, a to včetně revue Svědectví,“ popisuje badatel Radek Schovánek v pořadu Jak to bylo doopravdy.