Milovala poezii. Nejvíce ale propadla básnickému dílu Jiřího Ortena. Díky jejímu zaujetí, vytrvalosti a odvaze bylo jeho dílo vydáno v době, která tomu nepřála. Další její literární aktivity se týkaly terezínských dětí a představitelů katolického života. Básně ale psala i ona sama. Do historie vstoupila i jako signatářka a mluvčí Charty 77. Zemřela v prosinci 2020 v 84 letech. V dokudramatu uslyšíte Jana Řezáče, Martinu Preissovou nebo historika Tomáše Vilímka.

ČZ vzor 75 – tak se jmenuje bezesporu nejznámější česká, potažmo československá pistole. Údajně jde o druhou nejkopírovanější pistoli na světě. Tou první je Colt 1911, jehož výrobce dnes patří výrobci pětasedmdesátky. Jaká byla cesta, po které naše výroba pistolí došla až sem?

Od kapitulace hitlerovského Německa neuplynul ani měsíc a na československo-polské hranici v oblasti Těšínska se soustředily ozbrojené síly. Hrozilo vypuknutí ozbrojeného konfliktu.

Byl 16. říjen a 3. prosinec 2014. Dva dny, které vyděsily obyvatele malokarpatské obce Vrbětice. Požáry a výbuchy v muničním skladu, které si vyžádaly dva lidské životy a způsobily škodu okolo miliardy korun, se ani po několika letech nedařilo uspokojivě objasnit. Až do jara 2021.

Zaniklý Kozí hrádek u Sezimova Ústí na Táborsku, proslulý jako místo dočasných pobytů mistra Jana Husa, důkladně prozkoumal učitel a amatérský archeolog Josef Švehla. Při výkopech na počátku 20. století nalezl leccos zajímavého.

V 50. letech vynesl desítky rozsudků s trestem smrti soudce Vojtěch Rudý. Soudil údajné vrahy komunistických funkcionářů v Babicích, herečku Jiřinu Štěpničkovou a stovky dalších lidí, skutečných nebo domnělých odpůrců komunistického režimu.

Luční rybník mezi Sezimovým Ústím a Turovcem na Táborsku vznikl v raném novověku. Později byl ale vypuštěn a na několik desetiletí se proměnil v louku. Až v závěru 19. století, kdy patřil k lobkovickému panství Želeč, se dočkal obnovy.

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to ale nebylo. Pamatujete?

Velké jubileum Tábora, rok 1920, kdy husitské město slavilo půl tisíciletí od svého založení, po sobě zanechalo několik památek, za které vděčí místnímu Klubu českých turistů. V původní podobě ale zůstala pouze socha dívky se džbánem od sochaře Václava Suchomela na kašně na Husově náměstí. Další dvě památky, lávka u Harrachovky a rozhledna Svobody, mají za sebou nejednu změnu.

Rodák z Mahouše na Prachaticku Jan Evangelista Eybl patřil k předobrazům polního kuráta Ibla z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Hašek v knize zmiňuje kuráty Katze, Lacinu a Ibla – a právě Eybl, kterého spisovatel poznal během vojenské služby u 91. pěšího pluku (takzvaného „českobudějovického“), měl být jednou z inspirací.