„Byl již asi 50 let stár, zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Zní to jako pohádka? Možná. Nicméně takovéto svědectví podal jeden starý pamětník v knize Zábavy myslivecké o Vítu Fučíkovi, rodákovi z Vitějovic.

Sebeupálení Jana Palacha na osmnáctiletého studenta Jana Zajíce z Vítkova u Opavy zapůsobilo natolik, že přijel do Prahy, aby se připojil k protestní hladovce, kterou od 18. ledna 1969 držela pod rampou Národního muzea skupina studentů a mladých lidí. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany čtyři dny, poté byla hladovka ukončena a Jan Zajíc odjel domů do Vítkova. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů různých velikostí či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan, který je chráněn jako přírodní památka.

Ten příběh je skoro neuvěřitelný. V noci z 5. na 6. listopadu revolučního roku 1848 byl vykraden hřbitovní kostelík svatého Jiljí u rybníka Svět v Třeboni. Zvláštní bylo, že kromě cenností a bohoslužebných rouch se ztratily dva věžní zvony ze 17. století, žádní drobečkové: jeden vážil bezmála 170 kilogramů, druhý 100 kilogramů.

Věhlas některých československých výrobků neuhasínal ani dlouho po konci druhé světové války. I za socialismu existovaly podniky, které měly dobré renomé jak doma, tak daleko za hranicemi. Mezi takové patřil jihočeský Silon.

Státní bezpečnost (StB) byla prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany. Všemocná, obávaná, s nevybíravými praktikami. Nikdo si před estébáky nemohl být ničím jist. Jejich počínání bylo zcela utajené, bez jakýchkoliv mantinelů, které známe z fungování demokratických zpravodajských služeb. Mezi estébácké praktiky patřily také únosy lidí, v archivních dokumentech nazývané eufemisticky „odluky“. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

I obyčejná koupel může přinést velký objev. Co všechno se vypráví o slavném řeckém vědci?

Hrádek Křikavu založili v polovině 14. století páni z Dornštejna, kteří působili v úředních funcích na dvoře Karla IV. Redaktor Zdeněk Zajíček s archivářem Jiřím Cukrem vám připomenou podrobnější historii slávy i úpadku Křikavy v Jihočeské vlastivědě.

Od smrti národně-socialistické političky a právničky Milady Horákové uplynulo 75 let. Českoslovenští komunisté ji s podporou sovětských poradců zavraždili v Praze na Pankráci 27. června 1950, krátce po půl šesté ráno, jako poslední ze čtyř lidí odsouzených k trestu smrti ve známém vykonstruovaném a pečlivě inscenovaném procesu.

Mali, Niger, Burkina Faso, Guinea Bissau, Sierra Leone, Gabon. To jsou některé země africké země, kde v uplynulých několika letech došlo k převratu. Někde jich dokonce bylo víc. A není to od pádu kolonialismu poprvé. Proč je Afrika stále tak neklidná? Může za to kolonialismus, nebo snad neschopnost afrických zemí udržet pořádek bez koloniálních pánů? Jaké jsou vyhlídky?