- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Archiv Plus: Vznik Protektorátu Čechy a Morava aneb Hra se slovenskou kartou
Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jihočeská vlastivěda: Ptačí hrádek u Českého Krumlova byl asi prvním památníkem bitvy u Lipska. Zůstal ale nedostavěný
Velké činy si vyžadují velká gesta. Úsloví, které lze vztáhnout na leckterý milník lidské historie. Vítězství v Bitvě národů u Lipska v říjnu 1813 z toho nevyjímaje. Jedním z těch, kdo se na něm podílel, byl velitel protinapoleonské koalice, maršál Karel Filip ze Schwarzenbergu.
Portréty: Studená válka: Joseph McCarthy. Muž, který dal jméno době
Jako zuřivý antikomunista se do historie zapsal americký republikánský politik, senátor Joseph McCarthy (1908–1957). Svou hvězdnou kariéru, která díky tehdejší atmosféře prosycené studenou válkou, jadernou hrozbou a strachem z komunismu jen kvetla, odstartoval v únoru 1950 na mítinku ve Wheelingu v Západní Virginii.
Jihočeská vlastivěda: Poslední Američan padlý na českém území za druhé světové války byl zabit na silnici u Volar
Vyjedeme-li z Volar na Prachaticku směrem na Lenoru, v zatáčce asi po dvou kilometrech míjíme po levé straně malé odpočívadlo s kamenným pomníkem. V květnových svátečních dnech tu na žerdích vlají česká, americká a volarská vlajka. Připomínají oběť z posledních okamžiků druhé světové války v Evropě.
Jihočeská vlastivěda: Sezimovo Ústí na 400 let zmizelo. Za obnovu a návrat k původnímu názvu vděčí táborským učitelům
První písemná zmínka o Ústí na Táborsku pochází ze 13. století a souvisí s tamním dominikánským klášterem. Teprve ve 14. století se začalo používat přízvisko Sezimovo Ústí podle Sezimy, pátého syna Vítka z Prčice, prapředka mocného jihočeského rodu Vítkovců.
Portréty: Poslední šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Modernizoval Írán, ale lidi popudil bezhlavým utrácením
Téměř 40 let vládl Íránu Muhammad Rezá Pahlaví, poslední íránský šáh. V roce 1979 byl svržen takzvanou islámskou revolucí a uprchl ze země. Léta jeho vlády byla roky modernizačních reforem Íránu, prováděných ale autoritářskou rukou současně s tvrdým potlačováním opozice.
Jihočeská vlastivěda: Řetězové zprávy se posílají už po generace. Za války však nevinný dopis štěstí vyvolal značný humbuk
Řetězové e-maily, které se v posledních letech staly doslova fenoménem, nejsou z historického hlediska žádnou novinkou. Jejich předchůdce, takzvané řetězové dopisy, si mezi sebou posílaly už generace před námi.
Jak to bylo doopravdy: Život v protektorátu: Koncentráky nebyly jen pro nepřátele. Končily tam i konfidentky a udavačky
Hrozivé koncentrační tábory zřídili nacisté v období 2. světové války a některé i před ní. Právě tam byli transportováni lidé, kteří byli označeni za nepřátele nacistů. O to překvapivější jsou poznatky historického bádání: do „koncentráku“ se dostaly i konfidentky a udavačky gestapa.
Jihočeská vlastivěda: Moravská Dyje protéká Dačicemi i obcí Písečné. Tam má dokonce svou sochu pojmenovanou Duch Dyje
Řeka Dyje vzniká v Rakousku soutokem Moravské Dyje a Rakouské Dyje, přičemž ta Moravská protéká i nejvýchodnější částí Jihočeského kraje. Pramení u Třeště na Vysočině, mine Telč a u Velkého Pěčína překročí hranice Jihočeského kraje, byť stále zůstává na historickém území Moravy.
Příběhy 20. století: Když leží kousek chleba na stole, není hlad, říkával skaut a někdejší mukl Káďa Zelený
Maminka měla vážné obavy o synka Zdeňka, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený, skautskou přezdívkou Káďa, naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím. Za války vstoupil do Obrany národa a za komunismu šel za údajnou velezradu sedět na deset let jako politický vězeň.
Osudové ženy: Věra Waldes Hromádková: Česká partyzánka ve francouzském odboji
Pocházela z prestižního podnikatelského prostředí. Její rodina vlastnila podnik Koh-i-noor. Ona sama se chtěla stát bioložkou. Studia na pařížské Sorbonně ale přerušila válka. Emigraci do Spojených států odmítla a zapojila se do protinacistického odboje. Působila jako spojka mezi odbojáři a pomáhala lidem na útěku. Sama zažila emigraci třikrát. Zemřela ve Švýcarsku v roce 1995. V dokudramatu účinkují Martina Preissová, Adéla Kubačáková nebo historik Petr Balajka.