„Nadrealismus“, i tak se dá vysvětlit význam slova surrealismus. Do Československa přišel z Francie a stal se výraznou součástí kultury. Je protipólem realistického uměleckého světa, dominuje v něm snění, fantazie, podvědomí a neuchopitelná, nespoutaná umělcova osobnost. Ta souvisí se svobodou, která je vážným protivníkem, ba i nepřítelem totality. Nacisté i komunisté považovali surrealisty za představitele zvrhlých umění. Bylo třeba je vymazat, zlikvidovat a zakázat.

Farní kostel v Holešově ukrývá unikátní Černou kapli. Pohřební místo rodu Rottalů fascinuje hrou barokních kontrastů, tajemnými zrcadly i šiframi v latinských nápisech.

Sběratelství patří mezi obory, jimž se nekladou žádné meze. Někdo sbírá poštovní známky, jiný historická vozidla, další třeba obaly od čokolád. Kouzlu sběratelství svého času podlehl také hrabě Evžen Karel Černín z Chudenic (1796–1868), vzdělaný šlechtic a milovník umění.

Znáte asi nejslavnějšího „indiána“ a symbol boje proti útlaku? Stal se známým i pro svou štědrost, rozvahu a smutný konec.

Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD při žních u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval. V přesnou chvíli střídání pohraničníků na věži s kamarádem vystartovali a metelili přes pole na hranici. Pomocí dřevěného žebříku od posedu zdolali ostnaté dráty s vysokým elektrickým napětím a šťastně se dostali do Rakouska. Zpět se vrátili jako američtí špioni. Jenže je zatkli. (Repríza)

Rebelku s komplikovanou povahou ovlivnilo dětství v chudých poměrech. Energii tak později věnovala práci s mládeží a dětmi. Stala se vychovatelkou, cvičitelkou a publicistkou, oddanou hlavně komunistické straně. Po smrti v nacistickém koncentračním táboře komunisti neváhali a vytvořili z ní mučednici strany a vzor socialistické ženy. V dokudramatu ji ztvárnila Andrea Černá. V dalších rolích Michal Zelenka, Simona Postlerová a další. Hovoří historička Pavla Plachá.

Dark turismus neboli temná turistika je fenomén, který přitahuje návštěvníky na místa spojená s válkami, katastrofami, lidským utrpením i smrtí. Pro někoho představuje možnost lépe pochopit historii a uctít památku obětí, jiní zde hledají silné emoce, autentické zážitky nebo fascinaci temnými stránkami lidských dějin. Kde leží hranice mezi vzděláváním, pietou a pouhou senzací? A proč nás místa tragédií vlastně tolik přitahují?

Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.

Jeho předúnorovou éru novináře Svobodného slova registrovali počátkem 90. let už jen jeho vrstevníci. Ale během krátké doby se Jiřímu Ješovi podařilo stát se doyenem českých komentátorů, zejména těch rozhlasových. Vůbec nehodlal být za každou cenu „vyvážený“. „Já jsem nedělal odboj proti komunismu. Jenom jsem prostě dělal všechno možné, aby zlo nenastoupilo. Aby se vůbec nedostalo k moci. A pokračuju v tom celý život,“ tvrdil.

Osek na Strakonicku, Planá nad Lužnicí na Táborsku a České Velenice na Jindřichohradecku. To jsou tři místa na jihu Čech, která se mohou chlubit tím, že u nich zanechal stopy světoznámý židovský spisovatel Franz Kafka.