Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.

Veksláci byli oficiálně hlídači, vrátní nebo pracovali v kotelnách. Ale většinou je tam nikdy nikdo neviděl. Místo sebe totiž zaměstnávali nastrčené důchodce nebo studenty, kteří si chtěli přivydělat. Mít v občance razítko zaměstnavatele v socialistickém Československu znamenalo, že člověk není příživník. Jinak mohl být stíhán za takzvané příživnictví.

Už 95 let uplynulo 1. února od narození prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta Borise Jelcina. Mnoho Rusů ho původně vnímalo jako demokrata a hrdinu, který skoncoval s komunistickou minulostí země. Jeho ekonomická transformace ale uvrhla miliony Rusů do chudoby a Jelcinovo vládnutí poznamenala i krvavá válka v Čečensku.

V Českých Budějovicích, Táboře, Týně nad Vltavou a dalších více než dvaceti městech České republiky najdeme Jaselskou ulici. Kde se vzal tento vcelku nezvyklý název a co má připomínat?

Statistiky jsou neúprosné: nejčastější příčinou úmrtí kosmonautů v historii kosmických letů byly nehody při startu nebo přistání. Byl to i případ prvního kosmonauta, který při letu do vesmíru zahynul – Vladimira Komarova.

Na mnoha místech jižních Čech najdeme skalní mísy, kterým se na Doudlebsku hezky říká vandličky. Většinou pravidelné okrouhlé prohlubně ve skalách nebo velkých přírodních balvanech skutečně připomínají mísu a někdy se v nich trvale drží voda.

Některá místní jména máme svázána se známými městy, a tak nám uniká, že mohou, anebo mohla, existovat i jinde. Vzpomeňme třeba takový Jablonec. Vedle těch nad Nisou a nad Jizerou totiž máme i ten svůj, na jihu Čech. Či spíše měli jsme.

Nejvýraznější česká beatnická básnířka a fascinující osobnost uhranula Poetickou vinárnu Viola i desítky mužů. Od 10 do 16 prošla Vladimíra Čerepková (4. 2. 1946–11. 8. 2013) několika dětskými domovy, 4x skončila na psychiatrii a 3x se pokusila o sebevraždu. Ze všeho vinila svou matku. Skoro 40 let prožila ve Francii, aniž by uměla francouzsky. V dokudramatu účinkují Simona Postlerová, Adrian Jastraban, Lukáš Král… Na setkání s básnířkou vzpomíná publicistka Alice Horáčková.

Konopická je osobitá lidová slavnost s kořeny na jižním Prácheňsku a v Pošumaví. Patří mezi sklizňové obyčeje a původně se konala na podzim, po sklizni lnu a konopí. Od druhé poloviny 20. století se většinou přesunula na srpnový čas letních prázdnin.

Německá spisovatelka, novinářka a levicová aktivistka Margarete Buber-Neumannová se stala známou jako autorka vzpomínek na věznění v sovětském gulagu i nacistickém koncentračním táboře. Její život je symbolem perzekuce ze strany obou totalitních režimů 20. století. Více o ní se dozvíte v repríze pořadu Portréty, ve kterém o ní v roce 2013 mluvil publicista Pavel Hlavatý.