Na začátku 90. let to v Československu vypadalo jednoduše: nadšení ze svobody a politika plná ideálů. Jenže euforie netrvá věčně. Jak se měnily kampaně v druhé polovině 90. let? V tomto díle série Kampaň! se vrátíme do doby, kdy se za voliči jezdilo autobusem (nebo létalo helikoptérou) a kdy volební programy ještě měly desítky stran.

Rozinky, boty, dětské oblečení, vánoční štoly, záclony nebo dokonce džíny. To všechno, a ještě mnohem víc si vozili Čechoslováci z východního Německa. Tedy z Německé demokratické republiky, prvního německého státu dělníků a rolníků, jak o něm mluvila propaganda.

Vzduchem je mezi sebou dělí asi padesát kilometrů, ve výšce nad mořem čtyři sta metrů a v čase šest století. Jeden na Šumavě, druhý na Třeboňsku. To jsou dva jihočeské libínské kostely.

Venezuelský prezident Hugo Chávez patřil k nejkontroverznějším postavám světové politiky posledních let. Ve své zemi měl tento levicový populista s diktátorskými sklony, ohánějící se odkazem Simona Bolívara, mnoho příznivců. Když zemřel, jeho rakev vyprovázely statisíce Venezuelanů.

České země daly světu i pár slov, která jsou obecně rozšířena. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovala jednak duchovní služba, jednak přírodní vědy. Vstoupil proto do řádu jezuitů, kteří provozovali vyhlášené lékárny.

Čeněk Holas se narodil v roce 1867 v Záhořanech na Písecku. Obecnou školu vychodil v nedalekém Kovářově, poté vystudoval reálné gymnázium v Písku a později nastoupil ke studiu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Již v době studií publikoval svá první básnická díla.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.

Renesanční letohrádek Kratochvíli zná jistě většina posluchačů. Jedná se o pozoruhodnou zámeckou stavbu ve stylu italských venkovských vil, kterou vybudoval v osmdesátých letech 16. století Vilém z Rožmberka, v té době po císaři nejvýznamnější osoba v Českém království. Jen o pár let dříve si mocný jihočeský šlechtic nechal postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.

Hiró Onoda prožil nejlepší léta svého života v džungli a bojoval ve válce, která už dávno skončila. Jak se to mohlo stát?

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.