Český rozhlas - Historie
NejnovějšíDnes

Poslechněte si podcast: Archiv Plus: „Já jsem zásadně proti vzpomínání,“ říkal Jan Werich. 100 let Osvobozeného divadla

Vtrhli do pražského divadelního života, „zmocnili“ se amatérské scény spolku Devětsil a brzy nebylo v Praze zajímavější divadlo než to, které provozovali dva zběhlí studenti práv. Sebeironický Jan Werich, i po letech vděční spolupracovníci a také poněkud nedosažitelný Jiří Voskovec. O tom všem přinášejí svědectví záznamy z archivu Českého rozhlasu.

23:53

Český rozhlas - Historie

Vydává: Český rozhlas

Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.

Web

Dnes 01:38

Jihočeská vlastivěda: Kostel sv. Magdaleny u Zbytin poznamenalo rabování a ničení, pak se stal symbolem a byl zachráněn

Za barokní poklad ukrytý v kopcích mezi šumavskými lesy je možné označit dominantu, jíž bezesporu představuje kostel sv. Magdaleny nedaleko Zbytin na Prachaticku.

Včera 22:19

Portréty: Smrt ve vesmíru: „Je to pěknej křáp,“ řekl velitel Grissom o Apollu 1, ve kterém později zahynul

Rutinní nácvik startu kosmické lodi na mysu Canaveral skončil v roce 1967 neuvěřitelnou tragédií. V pátek 27. ledna 1967 shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina.

Včera 01:51

Jihočeská vlastivěda: Jiří Drhovský ze Zvěrkovic oživil pošumavskou hračkářskou tradici. Vyráběl koníky, vojáčky i panenky

Ve Zvěrkovicích nedaleko Týna nad Vltavou na Českobudějovicku prožil většinu života Jiří Drhovský. Patřil k nejvýznamnějším jihočeským řezbářům a pokračovatelům tradiční výroby dřevěných hraček.

Před dvěma dny 02:08

Jihočeská vlastivěda: Čertovo břemeno leží u Cunkova na Táborsku. Podle pověsti tu čert mrštil skalou k zemi ze vzteku

V severozápadní výspě okresu Tábor v katastru obce Cunkov najdeme zajímavý přírodní útvar zvaný Čertovo břemeno. Žulová skála stojí v Jistebnické vrchovině a je opředena řadou legend o svém vzniku.

Před třemi dny 01:34

Jihočeská vlastivěda: Josef Fanta se narodil v zájezdním hostinci v Sudoměřicích u Tábora, proslul jako architekt

Na návsi v Sudoměřicích u Tábora stojí od roku 2001 kamenný pomník vcelku nevšední podoby. Připomíná tamního rodáka, architekta Josefa Fantu. Na podstavci je umístěna deska půlkruhového tvaru, nad níž se uhlopříčně klene oblouk s názvy šesti hlavních staveb, které Fanta projektoval.

Před čtyřmi dny 49:13

Portréty: Adina Mandlová: mýty a skutečnosti

Adina Mandlová – legenda prvorepublikové československé kinematografie, jejíž životní příběh byl stejně dramatický jako některé filmy, ve kterých hrála. Co byly jen mýty a jaká byla skutečnost? O tom v repríze pořadu Portréty z roku 2013 přemýšlejí publicisté Radek Žitný a Jan Sedmidubský.

Před čtyřmi dny 24:28

Jak to bylo doopravdy: Chystal prezident Masaryk puč? Vždy odmítal být „demokratickým diktátorem“, míní historik

Bylo to pár let po vzniku republiky, kdy se demokracie v Československu ocitla v krizi. Snažili se toho využít i nastupující fašisté, pod vlajkou nacionalismu namířeného jak proti německým, tak židovským spoluobčanům. Řešení na demokratickém půdorysu nejsou jednoduchá, možná o to svůdnější bývá volání po vládě „pevné ruky“. Ovšem jak už to bývá, ta lehká a zdánlivě jednoduchá řešení vlastně neexistují.

Před čtyřmi dny 02:03

Jihočeská vlastivěda: Mistr tesař postavil most u Hluboké za šest týdnů. Dostal za to peníze, ale také máslo, kapry a pivo

Kolik času zabere stavba nového mostu přes Vltavu? Asi byste prohádali. Stačí na to šest týdnů. Řeč samozřejmě není o dnešku, ale o době dávno minulé, kdy rychlost stavby neurčovala různá úřední povolení a vyjádření, nýbrž prostě a jednoduše potřeba přejet na druhý břeh.

Před čtyřmi dny 05:40

ŽiliByli: Jak se stal z obyčejného sedláka Koziny legendární rebel?

Jeho neslavný konec z něj udělal slavného člověka a symbol boje proti útlaku. Jak se ale prostý venkovan dostal až na popraviště?

Před pěti dny 48:34

Příběhy 20. století: Typický třídní nepřítel a velezrádce z Jablonce nad Nisou. Příběh Ilony Bláhové rozené Holé

„Statisícové hodnoty ve skladišti šmelináře,“ hlásal titulek v deníku, jehož název se nám zatím nepodařilo určit. Máme jen výstřižek z rodinného archivu, na němž je německy připsáno „místní noviny“, poznamenán rok „1950“, zřejmé je datum vydání 28. března.