Vůně líčidel ji uchvátila už v dětství. Přestože se postupně stala i filmovou a rozhlasovou herečkou, divadlo pro ni bylo na prvním místě po celou dobu její dlouhé kariéry. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Petra Bučková nebo Simona Postlerová. Hovoří historička Michaela Košťálová.

Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.

„Sejdou-li se tři anarchisté, mají bezpečně alespoň pět navzájem se vylučujících názorů světových,“ objevilo se v anarchistickém časopise Komuna v roce 1907.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetoněmecký landsmanšaft) se po mnoho let v Československu a poté i v České republice těšilo dost kontroverzní pověsti. Otázka Benešových dekretů či práva na majetkové vyrovnání nebo „na vlast“ patřily k pravidelným třecím plochám, které ztěžovaly dorozumění mezi Čechy a bývalými německými krajany převážně z československého pohraničí.

Za druhé světové války se často připomínal jihočeský původ prezidenta Emila Háchy. V roce 1942 dokonce vyšla reprezentativní publikace Jihočech Emil Hácha. Dozvídáme se v ní, že ačkoliv se Hácha narodil v Trhových Svinech, kořeny jeho rodu sahají do obce Hrazánky na Písecku, ležící v severním cípu dnešního Jihočeského kraje.

Pokud některá z představitelek českého skautingu ztělesňovala kontinuitu tohoto několikrát zakázaného hnutí, byla to Vlasta Macková. Zažila trojí pozastavení činnosti skautingu od nacistů i komunistů a třikrát se účastnila jeho obnovy. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.

Na návsi v Horním Miletíně u Lišova na Českobudějovicku stával původně kříž. V roce 1908 ho nahradila kaple Panny Marie Lurdské, kterou si místní zbudovali na vlastní náklady. Část peněz na stavbu šla z výtěžku z obecních lesů, část z kapes dárců.

Nenápadný obraz v kostele v Nedašově u Valašských Klobouk skrýval mrazivé tajemství. Náhodný objev odhalil tragický osud odbojáře, který si musel pár dní před koncem války vykopat vlastní hrob.

Závišínský potok je něco málo přes 20 kilometrů dlouhý vodní tok pojmenovaný po vesnici Závišín na Strakonicku. Pramení pod vrchem Třemšín v Brdech a v Blatné se vlévá do Lomnice. V minulosti se v něm rýžovalo zlato, jak dodnes dokládají zbytky sejpů na několika místech podél břehů.

Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová (28. 1. 1886–27. 12. 1961), toužila být klavíristkou. Matka ale měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou. Ale ani ji nečekal lehký život. Čelila dvěma diktaturám a prožít si musela období smutku, strádání a bídy… V dokudramatu účinkují Zuzana Slavíková-Čisáriková, Václav Šanda nebo Ivana Jirešová. Hovoří historik Michal Stehlík.