- Podcasty
- Český rozhlas - Historie

Poslechněte si podcast: Jak to bylo doopravdy: Helsinská konference jako problém: Přispěla k pádu komunismu
Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
ŽiliByli: Z chudého kluka milovaným prezidentem. I tatíček Masaryk ale řešil hejty
Stal se naším prvním prezidentem. Jaký ale byl? A kde se vzalo jeho druhé příjmení Garrigue? Stáhněte si pracovní listy na radiojunior.cz nebo tady dole v článku.
Jihočeská vlastivěda: Husité vybudovali Tábor na troskách starého města, po němž zbyly jen hrad Kotnov a kostel ve svahu
Město Tábor máme spojené s husity. Poté, co ho v roce 1420 založili a mohutně opevnili, se stalo jejich hlavní základnou. Jenomže historie místa je mnohem starší a zdejší strategická přírodní poloha lákala lidi odpradávna.
ŽiliByli: Skutečný superhrdina: Skromný chemik Antonín Holý zachránil miliony životů
Chemický ústav, ve kterém pracoval, díky němu stále dostává miliardy korun. Jaké léky díky jeho objevům vznikly?
Příběhy 20. století: Tragický příběh rodiny Ivany Bočkové, rozené Horalové
V noci 30. září 1952 si dětská lékařka Anežka Horalová v bytě v liberecké Husově ulici č. 70 vzala život. Spolu s ní zemřela její sestra a její otec – Anežka jim zřejmě poskytla jed, tedy léky, které způsobily smrt. Pokusila se zabít také svou šestiletou dceru Ivanu. Stalo se to v době, kdy v bytě prováděla Státní bezpečnost domovní prohlídku. Anežčin manžel Andrej Horal byl krátce předtím zatčen. Lékaři zachránili pouze malou Ivanu Horalovou, která se dnes jmenuje Bočková.
Téma Plus: Příběh mafie: Od citrusů k podsvětí aneb Cosa Nostra, ’Ndrangheta a Camorra
Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.
Historie Plus: Tenkrát v ČSSR: „Polívčička byla, prosím?“ aneb Husákovy děti a gastrobyznys za socialismu
Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!
Archiv Plus: Normalizace 24 hodin denně? To byla stanice Hvězda
Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)
Jihočeská vlastivěda: U jihočeské vesnice Švihov se těžila ruda bohatá na stříbro. Těžba skončila kvůli nedostatku horníků
Švihov severozápadně od Drslavic na Prachaticku je malá vesnička, která je v písemných pramenech poprvé zmiňována v roce 1503. Okolo poloviny 16. století bylo v okolí zřejmě rušno, protože zde probíhala těžba v hlubinném dole.
Portréty: Mafiáni: Proč zemřel vlivný odborářský boss Jimmy Hoffa?
Před padesáti lety, 30. července 1975, se doslova propadl do země americký odborový předák Jimmy Hoffa. Zmizení muže, který byl napojen na mafiánské podsvětí, je jeden z nejznámějších nevyřešených případů v historii. Že by za Hoffovým zmizením byla mafie, vyšetřování FBI to ale nepotvrdilo. Více si poslechněte v Portrétech.
Jihočeská vlastivěda: Zellerinova stráň ve Strakonicích dostala jméno po malíři, své první verše tu psal Čelakovský
Zellerinovou strání se kdysi nazýval pravý břeh Otavy na okraji Strakonic. Jméno místo dostalo po bývalém majiteli Antonínu Zellerinovi, který pocházel z Horažďovic a zemřel ve Strakonicích v roce 1870 ve věku 84 let.