Česká publicistka, nakladatelská redaktorka a přesvědčená komunistka se do historie zapsala jako strážkyně odkazu a budovatelka mýtu kolem svého manžela Julia Fučíka, ikony komunistického režimu. Ona sama se stala národní vdovou. V dokudramatu účinkují Marie Poulová, Klára Oltová nebo Růžena Merunková. Hovoří historik Jiří Pernes.

V severních Čechách šlo ve 20. století o třaskavou směs, která trvá dodnes. Nikde jinde nemuseli lidé tak bojovat o svou identitu a pocit hrdosti, že sem patří. Nikde jinde ve světě se nestěhovaly kostely a nepoužívaly reálné budovy jako filmové kulisy určené ke zničení. Tam, kde dřív byla měsíční krajina, jsou dnes jezera a po letech apatie se už zrodila nová generace, která s respektem k minulosti vytváří budoucnost. Ale tento kraj vám nedá nic zadarmo.

Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. Poslechněte si reprízu Historie Plus, která se mu věnuje.

V srpnu 1945 dopadly dvě bomby na dvě japonská města. Na tomto faktu samotném by nebylo nic zvláštního, během druhé světové války padly na světová města tisíce bomb. Tyhle ale byly nové, děsivější. Little Boy a Fat Man. Atomové bomby.

V malebné pošumavské obci Dobrš v okrese Strakonice působil od počátku 18. století slavný kněz Ondřej de Wald. Byl to muž literárně činný, moudrý a učený, proslulý kazatel, který se proslavil jako jeden z barokních obhájců českého jazyka.

V Evropě už rok zuřila první světová válka, když se skupina dívek vydala nakupovat nářadí do pražského železářství U Rotta. Už to byla malá revoluce. A když se pak tahle děvčata objevila u Vltavy nedaleko Živohoště a začala tam stavět stany, tak se psaly dějiny českého dívčího skautingu.

Město Tábor, ale i jeho širší okolí je více jak šest století spojeno s husitským hnutím. Jedno z nejstarších míst spjatých s následovníky mistra Jana Husa se nachází na severu Táborska. Jde o „vrch“ Beránek u Rašovic, devět kilometrů jihovýchodně od Mladé Vožice.

V kraji mezi Netolicemi na Prachaticku a Římovem na Českobudějovicku se kdysi odehrála událost, kterou nelze datovat, ale stala se základem ojedinělé poutní zvyklosti.

Starší vodáci si možná ještě vzpomenou na papírové kajaky z padesátých let minulého století. Jejich tvůrcem byl Jiří Sedláček, původně letecký mechanik a od roku 1949 vedoucí konstrukce v papírnách v Loučovicích. Jako nadšený vodák zakládal závody ve vodním slalomu v Čertových proudech.

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)