- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Příběhy 20. století: Vladimír Zikan, prodavač v jednom obchodě na Václavském náměstí, utekl v roce 1948 do Spojených států amerických
Tam narukoval do armády a několik měsíců bojoval v Korejské válce, od které právě v těchto dnech uplynulo sedmdesát let. Příběh tohoto Čechoameričana zpracoval do následujícího dokumentu Mikuláš Kroupa.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Příběhy 20. století: Prodavač z Václaváku se stal americkým vojákem a bojoval v Korejské válce
Po převratu v únoru 1948 zavedli komunisté v naší zemi režim, který vyhnal během dvou let přes 20 tisíc lidí přes hranice. Jedním z nich byl i devatenáctiletý prodavač ve fotoprodejně na Václavském náměstí Vladimír Zikan. V zahraničí ho uvěznili, zamiloval se, přišel o zuby v Korejské válce, vystudoval ekonomii a stal se vysokým manažerem obrovské americké továrny.
Úžasné životy: Antonín Svojsík podle Václava Marhoula
„Jednou skautem – navždy skautem," prohlásil zakladatel a náčelník československého junáctví Antonín Benjamin Svojsík. O jeho zásluhách a vzpomínkách na junácké tábory vypráví filmový režisér a scenárista Václav Marhoul, někdejší člen 18. vodního skautského oddílu se základnou v pražském Podolí.
Osudové ženy: Simonetta Buonaccini: Její verše upoutaly Halase i Šaldu. Zemřela předčasně a záhadně
Simonetta Buonaccini alias Ludmila Atsebešová alias Ludmila Dobiášová alias Ludmila Bučanová, rozená Šebestová. Českou básnířku mnoha jmen už teď zná málokdo. Přitom jejím důvěrníkem byl F. X. Šalda a o její básnický odkaz pečoval, dokud byl živ, František Halas. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Valérie Zawadská nebo Ladislav Frej. Hovoří publicistka Martina Bittnerová.
Historie Plus: 100 let rozhlasu: Atraktivitu do zpravodajství přinesla až rozhlasová reportáž
Český rozhlas letos slaví sto let vysílání. Postupně se nedílnou součástí našeho programu staly i zprávy a zpravodajství. Pokud nejste fanoušky starých, praskajících a často nesrozumitelných zvukových ukázek, zprávy v počátcích rozhlasového vysílání by vás pravděpodobně příliš nebavily.
Archiv Plus: Hovoří Berlín. A učí se česky
Pořady připravované východoněmeckým rozhlasem pro české a slovenské posluchače byly za normalizace zvláštní žánrovou pochoutkou. Slavná minulost a skvělá současnost – tak by se dala shrnout témata, která redaktoři z Berlína přinášeli ve svém portfoliu.
Jak to bylo doopravdy: Zpravodajská hra komunistické StB vyvolala několik politických procesů, připomíná historik
V prosinci 1948 schválilo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv, pro hlasovalo 48 z 58 členských zemí. Československo nesouhlasilo, přesto se dokument stal závazný i pro nás. Totalitní státy ale tuto dohodu považovaly za cár papíru. Porušování lidských práv, které zahrnovaly zákaz zásahu do soukromého života nebo třeba do korespondence, bylo tehdy běžné. Nabízíme příběh dopisu, který adresát nikdy nedostal – přesto spustil tragédii.
Příběhy 20. století: Holčička z Berlína. Příběh židovské dívky Judis Urbanové rozené Baerové
V roce 1943 (ale mohlo to být i o něco dřív) přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, zničení dlouhou cestou a ve velmi špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích. Měli jít do ghetta v Terezíně. Mezi tamními vězni, kteří měli na starost vykládání a prohlídku vlaku, byl i František Leiner, který našel v jednom z vagónů plačící asi dvouletou holčičku, zabalenou v potrhané dece.
Příběhy 20. století: V dnešních Příbězích 20. století se bude Adam Drda věnovat osudům Judis Urbanové
Narodila se roku 1940 v Berlíně, nacisté ji připravili o rodiče a jako osamělá holčička se v roce 1943 dostala do ghetta v Terezíně s transportem starých lidí.
Úžasné životy: Rozhlasový režisér Jiří Horčička podle Viktora Preisse
Rozhlasového režiséra zaznamenal tehdejší student herectví na pražské divadelní akademii díky stáži v Československém rozhlase. „V pověstném studiu 2 jsme se setkali s pánem, jehož projev byl hlasitý, dikce výrazná. Přednášel nám, co je rozhlas, jakou má sílu. Co je herecká technika před mikrofonem,“ vzpomíná Viktor Preiss na první setkání s režisérem Jiřím Horčičku. „Do rozhlasu byl absolutně zažraný, byla to jeho životní láska.“
Historie Plus: Rozhlas nezná hranice. Komunistům posloužil jako nástroj propagandy v zahraničí
Vysílání rozhlasu do zahraničí mělo v celé rozhlasové éře specifické postavení. Nebylo určeno domácím posluchačům, ti si ho často ani naladit nemohli, zato bylo spojnicí s krajany z celého světa. Ale nejen proto bylo přímo ve státním zájmu. Snadný průnik radiových vln přes hranice učinil z rozhlasu účinný nástroj propagace i propagandy a také důležitou zbraň proti propagandě cizí.