- Podcasty
- Český rozhlas - Historie

Poslechněte si podcast: Jihočeská vlastivěda: Zámek v Želči na Táborsku poznamenalo několik ran osudu. Nakonec byl v zuboženém stavu zbořen
Péče o jihočeské památky je ve srovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. A přesto se najdou objekty, na nichž se osud podepsal tak, že se jí už nedočkají. Třeba takový zámek v Želči na Táborsku.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jak to bylo doopravdy: Jak komunisté řídili média? Svobodu tisku uznáváme, ale má svoje hranice, prohlašoval Husák
Žonglování se slovy „cenzura“ nebo „svoboda médií“ je v současnosti všudypřítomné, i když žádná státní cenzura, která by nařizovala, o čem se smí psát nebo vysílat, neexistuje. Lidé žijící v komunistickém Československu ale cenzuru a sdělovací prostředky řízené KSČ zažili na vlastní kůži.
Jihočeská vlastivěda: Jarošovská krojová družina utužovala za okupace národní uvědomění. Pak zanikla, dnes znovu vystupuje
Obec Jarošov nad Nežárkou se nachází sedm kilometrů od Jindřichova Hradce. Přestože se nejedná o centrum národopisné oblasti, už po skončení první světové války se zde projevovaly výrazné snahy o oživení blatské kultury.
ŽiliByli: Kosmas se bál psát o současnosti. Nechtěl problémy
Asi nejslavnější zdroj informací a pověstí o české minulosti napsal jediný člověk. Co o něm víme?
Příběhy 20. století: V Izraeli jsem neměla strach. A ten pocit mi 7. října vzali. Vzpomínky Evy Erbenové rozené Löwidtové
Eva Erbenová žije v Izraeli, a uvádí se, že je nejstarší Izraelkou s českými kořeny. V Příbězích 20. století jsme se už jejím vzpomínkám věnovali, teď se k nim ze dvou důvodů znovu vracíme: 24. října 2025 oslaví paní Erbenová 95. narozeniny; 7. října uplynou dva roky od masakru, který v Izraeli spáchali členové Hamásu a dalších teroristických skupin.
Historie Plus: „Zřízení parfumerie!“ O budování pražské kanalizace
Výstavba funkční kanalizace znamenala pro Prahu přelom. Pevný odpad i dešťová voda už nezůstávaly v ulicích, ale odcházely stokami do staré čistírny v Bubenči. I přes nezpochybnitelné klady, které síť podzemních stok přinášela, se ale veřejnost stavěla proti ní. Vznikaly urbánní mýty, pořádala se protestní zasedání, na různé městské části docházely stížnosti a udání. Příběh pražské kanalizace si poslechněte v Historii Plus. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2017.)
Téma Plus: Před 35 lety se sjednotilo Německo a naplnil se staletý sen
V neděli 3. října 1990 se po čtyřiceti letech Německo, rozdělené na komunistickou a demokratickou část, sjednotilo. Spolková republika Německo, od roku 1949 ztělesnění německé demokracie, se rozrostla o území bývalé NDR. Naplnil se tak sen německých revolučních demokratů z roku 1848. Na sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem tehdy debatovali o cestě ke sjednocenému, demokratickému Německu. Žel, neuspěli.
Archiv Plus: Od listopadu do října. Jak se v roce 1990 loučila NDR
Pro naše severní a zároveň jižní sousedy byl rok 1990 snad ještě důležitější než pro Čechy a Slováky. Rok zázraků, jak to pojmenoval britský novinář Timothy Garton Ash, přinesl naprosto novou realitu takzvaným západním i takzvaným východním Němcům.
Jihočeská vlastivěda: V jeskyni pod Helfenburkem žili poustevníci. Jednoho hajní nechali odvést na vojnu, další zmizel
Jen pár stovek metrů od velké zříceniny hradu Helfenburk u Bavorova na Strakonicku se pod turistickou trasou nachází ve skále malá jeskyně. Po opuštění hradu ji čas od času využívali poustevníci.
Portréty: Muhammad Ali v „hororu v Manile“ zvítězil, doživotně ho ale poznamenal
Jako Thrilla in Manila vstoupil do dějin boxu souboj Muhammada Aliho a Joea Fraziera z roku 1975 o titul mistra světa. Byl to poslední ze tří vzájemných soubojů těchto legend. Ali i Frazier mohli být 1. října 1975 rádi, že přežili. Tomuto souboji i oběma jeho aktérům je věnován dvoudílný speciál Portrétů.
Jihočeská vlastivěda: Vést svou kroniku měly všechny obce od roku 1836. Zdaleka ne každá však nařízení poslechla
První legislativní předpis týkající se vedení obecních kronik vznikl už v roce 1835. Jednalo se o guberniální nařízení s platností od 1. ledna 1836, které přikazovalo všem farním i světským obcím v Českém království založit a vést pamětní knihu, a to v německém, nebo latinském jazyce.