Německá spisovatelka, novinářka a levicová aktivistka Margarete Buber-Neumannová se stala známou jako autorka vzpomínek na věznění v sovětském gulagu i nacistickém koncentračním táboře. Její život je symbolem perzekuce ze strany obou totalitních režimů 20. století. Více o ní se dozvíte v repríze pořadu Portréty, ve kterém o ní v roce 2013 mluvil publicista Pavel Hlavatý.

S naší starší historií je to leckdy velmi těžké. Po řadu staletí i historiografie vycházela z kronik, které byly více než „ideologicky cinknuté“. Taková je i Zbraslavská kronika Petra Žitavského, představitele cisterciáků, kteří měli své vlastní představy o řízení státu. Na něj pak navazovali další, včetně úctyhodného Františka Palackého. A tak se jednou z postav, která dostala pomyslný terč na záda, stal Jindřich Korutanský.

Vrch Burkovák u Nemějic, nebo také Tábor u Nemějic, je významné místo ležící 12 kilometrů západně od Bechyně. Když to vezmeme chronologicky, jedná se o unikátní kultovní místo doby halštatské. Na úpatí kopce tyčícího se do výšky 504 metrů se nachází mohylové pohřebiště z doby bronzové a halštatské.

Mária Jeršová-Opočenská byla první profesionální archivářkou na Slovensku. Bojovala proti fašismu a dostala medaili za odvahu.

Rodina zámečníka Koutného z České Třebové odjela ve 30. letech minulého století do Sovětského svazu. Manželé hledali v této zemi životní štěstí. Zažili bídu, jakou si do té doby neuměli představit. Hladomor. Jejich šestiletá dcera Božena si v Moskvě zapamatovala první ruské slovo, naučila se ho od umírajícího na ulici – těsně před smrtí stále dokola opakoval slovo „pogodi“. Jiný člověk mu totiž stahoval boty, slovo „pogodi“ znamená počkej.

Vůně líčidel ji uchvátila už v dětství. Přestože se postupně stala i filmovou a rozhlasovou herečkou, divadlo pro ni bylo na prvním místě po celou dobu její dlouhé kariéry. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Petra Bučková nebo Simona Postlerová. Hovoří historička Michaela Košťálová.

Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.

„Sejdou-li se tři anarchisté, mají bezpečně alespoň pět navzájem se vylučujících názorů světových,“ objevilo se v anarchistickém časopise Komuna v roce 1907.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetoněmecký landsmanšaft) se po mnoho let v Československu a poté i v České republice těšilo dost kontroverzní pověsti. Otázka Benešových dekretů či práva na majetkové vyrovnání nebo „na vlast“ patřily k pravidelným třecím plochám, které ztěžovaly dorozumění mezi Čechy a bývalými německými krajany převážně z československého pohraničí.

Za druhé světové války se často připomínal jihočeský původ prezidenta Emila Háchy. V roce 1942 dokonce vyšla reprezentativní publikace Jihočech Emil Hácha. Dozvídáme se v ní, že ačkoliv se Hácha narodil v Trhových Svinech, kořeny jeho rodu sahají do obce Hrazánky na Písecku, ležící v severním cípu dnešního Jihočeského kraje.