Záhorácko je okrajová oblast Doudlebska v okolí Křemže, která byla od ostatního regionu oddělena horou Kletí, odtud název. Je spojeno s osobností Marie Husarové, významné jihočeské tvůrkyně, která se zde narodila roku 1914 a prožila v Křemži celý život.

Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů.

Projekt nejstarší elektrifikované dráhy na našem území vznikl už v devadesátých letech 19. století, ale ve svém prvopočátku byl tvořen pro parní pohon. Až na samém konci 19. století, kdy do projektu vstoupil český „Edison“ František Křižík, byla pro budoucí „lokálku“ na trati Tábor – Bechyně zvolena elektrická trakce.

V 18. století probíhala na novohradském panství intenzivní kolonizace zalesněných horských ploch a mokřinatých oblastí, která měla zajistit obživu narůstajícímu počtu poddaných a zároveň zefektivnit využití méně výnosné půdy.

Nemelem, nemelem, nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn. Těmito slovy začíná známá lidová písnička o tom, jak kdysi povodeň smetla zařízení jednoho mlýna. Je inspirována skutečnou událostí, která se odehrála na Pilském mlýně nedaleko Sedlice na Strakonicku.

Nacistický okupační režim využíval také bývalých četníků a policistů prvorepublikového Československa a snažil se je „převychovat“ a sjednotit s německými bezpečnostními sbory. Nebylo to jednoduché, protože řada četníků se naopak zapojila do odboje. Informací o těchto jejich aktivitách máme ale poskrovnu, protože to byli profesionálové zvládající bravurně konspirační metody. Možná i proto se po dlouhá desetiletí udržoval mýtus, že právě oni byli oporou nacistou.

Jak se říká, řemeslo má zlaté dno. Toho si byli vědomi ve Volyni na Strakonicku, když roku 1864 zakládali jednu z vůbec nejstarších odborných škol pro řemeslníky v Čechách.

Svět ji miloval. O to víc se lidé nedokázali vyrovnat se zprávou, že odvážná pilotka zmizela. Co se jí asi stalo?

V noci z 8. na 9. března 1944 zavraždili nacisté ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau více než 3700 Židů z českých zemí, obyvatel tzv. rodinného tábora.

Její romány oslovily několik generací. Jaké události způsobily její přerod z dcery správce panství v přesvědčenou komunistku? A jak obtížné bylo procitnutí? Glazarová umírá v osamocení v nedožitých 76 letech. „Bezradná spisovatelka zaplatila za svou naivitu, zničila sebe samu. Mnozí, proti kterým užila svá slova, skončili mrtví,“ napsal badatel Jan Bílek. Souhlasí s jeho názorem host pořadu Jiří Pernes? Hlavní roli v dokudramatu ztvárníla Libuše Švormová.