- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Jak to bylo doopravdy: Doba stagnace aneb Vítězný únor opravdu nebyl vítězným, popisuje historik
Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jihočeská vlastivěda: V Záboří vyvěsili vlajku s hákovým křížem ještě před připojením k Říši, vzbudilo to značný rozruch
Vyostřená situace v našem pohraničí ve druhé polovině roku 1938 vedla k řadě střetů mezi četníky a henleinovci. Snad nejznámější z nich se odehrál v Habartově u Sokolova, kde byla 13. září přepadena četnická stanice. Výsledkem byli čtyři mrtví četníci a čtyři henleinovci.
ŽiliByli: Král ledu Frederic Tudor proměnil zmrzlou vodu ve zlato a změnil svět
Frederic Tudor naučil lidi milovat led. Dovážel ho dokonce i do Indie a jiných teplých krajin, kde zmrzlou vodu ani neznali. Jak ho to napadlo?
Příběhy 20. století: František Lízna, „obzvlášť nebezpečný náboženský fanatik“
Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.
Osudové ženy: Dana Medřická: Číši divadelního jedu jsem vypila až do dna
Hrát si s panenkami ji prý nebavilo. Uchvátilo ji divadlo. Už v šesti letech byla, jak sama říkala, ztracená a beznadějně zamilovaná do herectví. Aby nerušila tatínka, přehrávala si divadelní role ve světlíku. Brzy přišly první herecké příležitosti a následně svět velkého divadla. Hraní se pro ni stalo vášní. Ale i terapií v těžkých chvílích, zejména po smrti syna. V dokudramatu účinkují Olga Kaštická nebo Milena Steinmasslová. Hovoří kritička a publicistka Radmila Hrdinová.
Téma Plus: Devadesátky: Náš jediný metr byl peoplemetr. Televize slibovala ukázat vše, po čem divák jen zatouží
Televizní zábava 90. let byla hlavně otevřená – jednak světu a konečně bez cenzury, a také svět vstoupil do televize. Diváci očekávali novinky – a ty jim rozhodně nikdo neupřel. Když pak do hry vstoupily soukromé komerční televize, bylo nad slunce jasnější, že obrazovka je najednou i obrazem společnosti. Protože to, na co se divák nedíval, bylo předem odsouzeno k zániku.
Historie Plus: Podsvětí devadesátek: Buď všichni, nebo nikdo! Vzpoura v Leopoldově
Porevoluční euforie se na konci 80. a začátku 90. let přelila i tam, kde by to běžný člověk nečekal. Do věznic, kde si desetitisíce odsouzených odpykávaly své tresty.
Archiv Plus: Nájemný vrah Biedermann, autobus Zemák a králičí sekačka
Krach Ekoagrobanky, odchod Olgy Havlové a hádky kolem česko-německé deklarace. To všechno a ještě leccos dalšího se přihodilo v zimě roku 1996. Nad dobovým zpravodajstvím na tyto časy vzpomíná Veronika Kindlová a David Hertl.
Záhady a tajemství Zlínského kraje: Proboden vlastní dýkou, zemřel uprostřed chřibských lesů …
Blízko hradu Buchlov, v údolí Dlouhé řeky je místo, kterému se říká U zabitého. Najdete tu pamětní kámen, který připomíná vraždu Jindřicha Prakšického ze Zástřizl. Kdo zabil majitele buchlovského panství?
Jihočeská vlastivěda: Zápach, vlhko, myši. Na velitelství na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou četníkům dobře nebylo
Měšťanský dům číslo popisné 205 na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku je výjimečnou architektonickou stavbou, která od roku 1958 podléhá památkové ochraně. Cenná jsou především dochovaná sgrafita na renesanční fasádě a konstrukce kleneb ve sklepě, přízemí a patře. Před sto lety byste v něm ale bydlet nechtěli.
Portréty: Smrt ve vesmíru: „Připravte koňak, uvidíme se doma!“ řekl před smrtí Volkov z paluby Sojuzu 11
Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program na dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru a na vyslání vesmírné stanice. Jak to dopadlo, popisuje ve speciálu Portrétů Milan Halousek.