Byl sympatický a oblíbený. Jako první človek v historii se vypravil do vesmíru. Kdo byl Jurij Gagarin?

Hudební teoretik, pedagog a skladatel Petr Vavřín, jemuž jsou věnovány nové Příběhy 20. století, se narodil v červnu 1929 v Brně. Neštěstí jeho rodiny tkvělo v tom, že patřila do předtotalitních časů: do starého středoevropského světa, který znal národnostní nesnášenlivost i antisemitismus, neznal však masové persekuce, masové deportace a masové vraždění.

Vědě zasvětila celý svůj život. Zabývala se fyziologií, biochemií a medicínou. Za svoji práci získala prestižní Nobelovu cenu za vědu a výzkum. V USA, kde tahle pražská rodačka žila, platila za vědeckou hvězdu. V dokudramatu účinkují Jan Teplý ml., Dana Černá, Lukáš Hlavica a Jan Šťastný. Hovoří historik Michal Stehlík.

Studená válka byla nejenom politickým a ideologickým soubojem. Šlo také o peníze, vědu, technologie. Zatímco Západ měl Marshallův plán, my jsme měli RVHP. V zemích socialismu vědci museli „pracovat pro mír“, zatímco řadový občan toužil po západním konzumu. Ale proč to ještě v 50. letech vypadalo, že třeba v dobývání vesmíru strčí Sověti Ameriku do kapsy? Co způsobil ropný šok v 70. letech a komu nakonec pomohl? A kdy se pro Sověty staly vesmírné závody finančně neúnosné?

Asi málokterý architektonický styl budí tolik emocí jako brutalismus. Mimozemsky působící stavby z hrubého betonu část veřejnosti vnímá jako pohrobky komunistického režimu. Když ale vlastník pražského areálu Transgas na Vinohradské třídě oznámil záměr zbourat budovy ze 70. let, které během let 2019 a 2020 opravdu zboural, zvedla se obrovská vlna odporu. V čem tedy tkví krása betonu? Kde se skrývá?

Už jenom pamětníci 90. let si asi vzpomenou na radikálního, krajně pravicového politika, který se vynořil jako dosud neznámá osoba z útrob státní správy socialistického Československa. Jmenoval se Miroslav Sládek, kdysi býval úředníkem na Federálním úřadu pro tisk a informace a po revoluci se rozhodl politicky vytěžit to nejhorší z české polistopadové společnosti.

Průmyslová výroba cukru na jihu Čech zažila svůj boom v 19. století. Do tohoto období spadá také existence protivínského cukrovaru, který byl v provozu téměř dvacet let.

V období mccarthismu skončily ze dne na den kariéry stovek amerických umělců. Pete Seeger sice byl nějaký čas komunistou, život si ale zničit nenechal. Vzal banjo a hrál i na dětských táborech. Skončilo to mnoha cenami a nominací na Nobelovu cenu.

Uprostřed náměstí v Kunžaku na Jindřichohradecku stojí od roku 1904 školní budova. Dnes v ní sídlí Základní škola Sira Nicolase Wintona, která toto jméno nese od roku 2008. Známý zachránce několika stovek židovských dětí v době druhé světové války Kunžak také v červnu 2008 osobně navštívil.

Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.