V Evropě už rok zuřila první světová válka, když se skupina dívek vydala nakupovat nářadí do pražského železářství U Rotta. Už to byla malá revoluce. A když se pak tahle děvčata objevila u Vltavy nedaleko Živohoště a začala tam stavět stany, tak se psaly dějiny českého dívčího skautingu.

Město Tábor, ale i jeho širší okolí je více jak šest století spojeno s husitským hnutím. Jedno z nejstarších míst spjatých s následovníky mistra Jana Husa se nachází na severu Táborska. Jde o „vrch“ Beránek u Rašovic, devět kilometrů jihovýchodně od Mladé Vožice.

V kraji mezi Netolicemi na Prachaticku a Římovem na Českobudějovicku se kdysi odehrála událost, kterou nelze datovat, ale stala se základem ojedinělé poutní zvyklosti.

Starší vodáci si možná ještě vzpomenou na papírové kajaky z padesátých let minulého století. Jejich tvůrcem byl Jiří Sedláček, původně letecký mechanik a od roku 1949 vedoucí konstrukce v papírnách v Loučovicích. Jako nadšený vodák zakládal závody ve vodním slalomu v Čertových proudech.

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)

Dne 18. ledna 2025 zemřela ve věku 76 let významná česká právnička Eliška Wagnerová. Její profesní dráha po listopadu 1989 je všeobecně známá: byla asistentkou ústavního soudce Zdeňka Kesslera (od roku 1993), soudkyní a poté předsedkyní Nejvyššího soudu (1998–2002), místopředsedkyní Ústavního soudu (2002–2012) a šest let také nestranickou senátorkou. Co se ale ví o jejích dřívějších osudech? Poslechněte si reprízu pořadu Příběhy 20. století.

Královské město Tábor coby „bašta“ nekatolického vyznání vzalo za své záhy po kapitulaci města 18. listopadu 1621. O přivedení zdejších obyvatel zpět do lůna katolické církve se od roku 1640 starali i příslušníci řádu bosých augustiniánů z Prahy.

Už jste někdy sledovali skoky na lyžích? Jeden z našich nejslavnějších sportovců se proslavil právě díky tomuto sportu.

Nedaleko města Přeštice v západních Čechách jsou na řece Úhlavě dva velké vodní mlýny. Jeden ve vesnici Borovy, druhý v nedalekých Nezdicích. Do konce 40. let, tedy do komunistického „znárodnění“, byl majitelem borovského mlýna Karel Prokop a nezdického Jan Prokop.

Nazývali ji šarlatánkou. Vadil jim její svérázný slovní projev i úspěchy. Ona ale ve svojí rehabilitační metodu věřila. Díky speciální sestavě cviků dokázala pomoct stovkám žen otěhotnět, tisícům dalším zbavit se bolesti. Její metoda byla uznána oficiálně za léčebnou až po revoluci v roce 1991. V dokudramatu účinkují Jitka Smutná, Viktor Dvořák nebo Dana Černá. Hovoří publicistka Olga Strusková.