Nejprve rok 1798 a Velká francouzská revoluce. Poté rok 1871, ochrana Paříže a boj za zlepšení sociálního postavení dělníků. Tyto akty dělnické diktatury ovlivnily samotného Karla Marxe a později zanechaly své stopy také přímo v Českých Budějovicích.

„Sešněrovala jsem svůj život tak strašně, že by to jiný nevydržel. Už ani nečtu; o jiných zábavách se vůbec nedá mluvit. A pořád nemám času. Je to už hanba,“ napsala v dubnu 1930 do svého deníku Albína Dratvová.

Osobností, která zanechala v naší historii mimořádnou stopu, je Ivan Medek (1925–2010). Charismatický muž, jehož život probíhal na pomyslné sinusoidě – prožil celkem šest politických režimů, ale sjednocujícím prvkem jeho života byla osobní statečnost a mravní rámec. A to i za cenu ústrků, perzekucí, zatýkání.

Nejstarší elektrifikovaná dráha na našem území vede z Tábora do Bechyně a může se pochlubit dvěma železničními mosty přes řeku Lužnici. První most v Táboře byl součástí dráhy od jejího otevření, druhý bechyňský si dal na čas.

Tak takové domečky pro panenky byste doma asi nechtěli. Pomáhaly ale chytat zločince.

Žáci zapojení do projektu Příběhy našich sousedů objevili unikátní příběhy z války a komunismu: poslední přeživší holokaustu, přítele Zátopka, anebo zpracovali bizarní případ zatčení české rodiny v Krkonoších kvůli čokoládě.

Česká publicistka, nakladatelská redaktorka a přesvědčená komunistka se do historie zapsala jako strážkyně odkazu a budovatelka mýtu kolem svého manžela Julia Fučíka, ikony komunistického režimu. Ona sama se stala národní vdovou. V dokudramatu účinkují Marie Poulová, Klára Oltová nebo Růžena Merunková. Hovoří historik Jiří Pernes.

V severních Čechách šlo ve 20. století o třaskavou směs, která trvá dodnes. Nikde jinde nemuseli lidé tak bojovat o svou identitu a pocit hrdosti, že sem patří. Nikde jinde ve světě se nestěhovaly kostely a nepoužívaly reálné budovy jako filmové kulisy určené ke zničení. Tam, kde dřív byla měsíční krajina, jsou dnes jezera a po letech apatie se už zrodila nová generace, která s respektem k minulosti vytváří budoucnost. Ale tento kraj vám nedá nic zadarmo.

Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. Poslechněte si reprízu Historie Plus, která se mu věnuje.

V srpnu 1945 dopadly dvě bomby na dvě japonská města. Na tomto faktu samotném by nebylo nic zvláštního, během druhé světové války padly na světová města tisíce bomb. Tyhle ale byly nové, děsivější. Little Boy a Fat Man. Atomové bomby.