Říkalo se jim všelijak. Babičky, porodní báby, ale taky báby pupkořezné, ženy položné nebo fušerky. U porodů bývaly od nepaměti, než je vystřídali lékaři porodníci. Co všechno ale musely porodní báby vědět a znát? A jaké bylo jejich postavení ve společnosti?

Před listopadovou revolucí byl mladým hercem, o jehož talent se přetahovala divadla s filmem a televizí. V létě 1989 ukončil studium na DAMU, téhož roku začal hrát v Divadle na Vinohradech. Měl za sebou role v tehdy už kultovním filmu Bony a klid nebo v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Na břehu Malše u budovy Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích stojí památník bitvy u Zborova. Oficiální název sochy je Voják na stráži. Tak ji pojmenoval sám autor Otakar František Birma. Dílo má symbolizovat strážce nového československého státu a zároveň sílu vojáků, kteří působili v legiích za první světové války.

Pod nepřátelskou palbou odtáhla z bojiště množství zraněných vojáků, prošla s naší vojenskou jednotkou celou východní frontou až do vlasti – a po roce 1948 pomáhala budovat vojenskou zdravotní službu v Izraeli. Malvína Friedmannová-Fantová, žena, jejíž hrdinství prý inspirovalo i tvůrce filmu Sokolovo.

Otěvěk je dnes pěkná vesnice v pěkné krajině u Trhových Svinů na Českobudějovicku. Co na tom, že jazykovědci odvozují její název od nějakého otěvěka, tedy člověka, který jinému „odňal věk“, neboli někoho zabil.

Když stoupáte na klasickou rozhlednu, zpravidla počítáte schody třeba do stovky. V Týně nad Vltavou na Českobudějovicku na tom nezáleží. Na vrchu Semenec stojí rozhledna, která je čtvrtou nejnižší v České republice.

Nešťastná událost, o které se zpívá ve zlidovělé písni začínající slovy „V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze“, se odehrála v průběhu napoleonských válek na Jindřichohradecku. V lednu 1806 se do Dunajovic ze směru od Lomnice nad Lužnicí doslova doplazil zubožený francouzský voják. Naříkal a prosil, aby ho dopravili do Lišova, kam odtáhl jeho regiment.

Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu, měl s vládnoucími komunisty přinejmenším komplikovaný vztah. Začalo to už za první republiky, kdy nesouhlasil s nástupem nového Gottwaldova vedení a „stalinistické“ cesty, pokračovalo to po válce a klíčovými mezníky byly jak únorový převrat roku 1948, tak okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Pokud bychom měli stroj času a dostali se do středověkého Českého Krumlova, asi bychom město vůbec nepoznali. Na místě dnešního zámku by stál mohutný gotický hrad, ze západu by ho kryl hradní příkop s hláskou a vstup by byl možný po padacím mostě.

V roce 1952 se v Dobrušce na internátě odehrál až neuvěřitelný případ. Zámečnickému učni Karlu Pfeifferovi bylo patnáct let, když ho tu zatkla Státní bezpečnost. Vyslýchali ho čtyři policisté. Křičeli, ponižovali, nutili ho, aby přiznal, že s vychovatelem Karlem Wurmem punktovali státní převrat. Vzrůstem malého chlapce sprostě uráželi, nadávali mu do esesáckého spratka.