V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.

Renesanční letohrádek Kratochvíli zná jistě většina posluchačů. Jedná se o pozoruhodnou zámeckou stavbu ve stylu italských venkovských vil, kterou vybudoval v osmdesátých letech 16. století Vilém z Rožmberka, v té době po císaři nejvýznamnější osoba v Českém království. Jen o pár let dříve si mocný jihočeský šlechtic nechal postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.

Hiró Onoda prožil nejlepší léta svého života v džungli a bojoval ve válce, která už dávno skončila. Jak se to mohlo stát?

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Nacisté měli za 2. světové války s českým národem své tajné plány. Jedním z nich byla i násilná germanizace. Částečně si ji vyzkoušeli na dětech. Nutno také říct, že masová germanizace z pohledu nacistů vhodných jedinců a likvidace či otrocká práce těch nevhodných byl plán, který se měl naplno realizovat až po skončení války. Pořad vysíláme v repríze.

Jejich zbraní je slovo. Političtí marketéři. Lidé, kteří od devadesátých let obrátili propagaci politických stran naruby. Z voleb udělali hru, ve které k vítězství není třeba program. Stačí kampaň. O tom je seriál Jakuba Horáčka Kampaň! Průvodce dějinami politického marketingu. Dnešní díl má název Demokracie vstupuje na trh.

„Kontrola občanských průkazů!“ „Kolik jste vypil?“„Dvě…“ „A dneska jste k tomu měl jakej důvod?“ Podobnou kontrolu prováděnou příslušníky Veřejné bezpečnosti (VB) mezi návštěvníky restaurace, jakou zachytila rozhlasová reportáž z roku 1968 v Sokolově, zažil před rokem 1989 nejeden občan ČSSR.

Od pradávna využívali lidé hnací sílu vodního živlu pro svou práci. Voda poháněla mlýnská kola, ale hojně se jí využívalo také v hamrech. Hamernictví má v Čechách tradici již od 14. století a představovalo obrábění železa bucharem poháněným vodním kolem. Odtud také název puchýrny.

Stejně jako další jihoamerické země zažila Argentina mnoho vojenských režimů. Nejdelší a nejhrůznější z nich začal v březnu 1976. Generál Videla tehdy svrhl vládu prezidentky Perónové a s vojenskou juntou se postavil do čela země. Následovalo sedm let vlády, která tvrdě pronásledovala své odpůrce. V Argentině zmizelo až 30 tisíc osob. Isabel Perónovou a Jorgeho Videlu připomene ve speciálu Portrétů věnovaném diktátorům historik Jan Adamec.

V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli okolní i vzdálené vesnice v pohraničí a skupovali hovězí a vepřový dobytek, který se na pravidelných středečních trzích na svinenském náměstí zase snažili výhodně prodat.