- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Příběhy 20. století: Čím byla Československá lidová armáda? Příběhy těch, kdo museli přetrpět vojenskou službu v ČSSR
Především v souvislosti s minulostí nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se v posledních měsících v Čechách otevřelo téma Československé lidové armády (ČSLA). K čemu sloužila? Jaké v ní panovaly poměry? Jaké bylo její místo v komunistickém systému?
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Archiv Plus: Vypravěčka příběhů Dita Skálová. Kdo neprožil koncentrák, nepochopí
Od malička si ráda vymýšlela příběhy… a přeháněla. Po dvaceti letech bude příběh základem její rozhlasové práce v podobě řady dokumentů a oblíbených cyklů „Sedmilháři“. Málokterý z rozhlasových kolegů však věděl, že nejsilnějším příběhem je ten její vlastní. Přišla o rodiče, prarodiče, o manžela. Patří ke generaci, kterou naplno postihla válka, a o to hůř, že byla Židovka.
Portréty: Slánského právník Bartoš na skutečnou obhajobu rezignoval, postupoval jen podle zadání KSČ
„Obhajoba nehodlá hájit mimořádně těžké zločiny,“ řekl u soudu advokát Vladimír Bartoš. Právník, který měl v listopadu 1952 obhajovat před Státním soudem v Praze obžalovaného Rudolfa Slánského. A nejen jeho. Ve vykonstruovaném, divadelním procesu tak plnil roli, kterou od něj komunistická strana očekávala. Proč ho ale později vyhodili z advokacie? V Portrétech odpovídá historik Petr Blažek.
Jak to bylo doopravdy: Spor o Rukopisy? Protože tady žádné nebyly, tak jsme si je sami napsali, hodnotí historik
České národní obrození bylo období, kdy se od konce 18. století, a zejména v první polovině 19. rodil český jazyk a česky psaná literatura, kultura a společnost. Pozvolna se schylovalo k národní samostatnosti. Velkolepá idea měla řadu příznivců, kteří ovšem neváhali sáhnout k mystifikaci, dnes bychom řekli dezinformaci. Spory o literární památky, jejich skutečnou hodnotu a především věrohodnost pokračovaly i ve stoletích následujících, už ale s výrazně menší intenzitou.
Osudové ženy: Eliška Junková: Závodění nechala po smrti manžela. Pomáhala odboji a v 50. letech nesměla vycestovat
„Člověk se má vždy umět na něco těšit.“ To bylo motto naší nejznámější automobilové závodnice a pozdější odbornice na gurmánské zboží. „Zažila řadu osudových ztrát, rodinných i motoristických. Všechno dokázala překonat,“ vysvětluje její adoptivní syn Vladimír Junek. V dokudramatu Dvojky kromě něj uslyšíte Evu Burešovou, Václava Šandu, Davida Matáska a Kajetána Písařovic.
Téma Plus: Nacismus, fašismus a komunismus jsou ideologie podobné, ne identické
30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Rubikon byl překročen a Německo se z rozkládající se demokracie vydalo na svou totalitní cestu. Jaké byly příčiny úspěchu nacistů? Které sociální vrstvy z mocenského vzestupu profitovaly a jaká byla role tehdejších elit? A také: proč došlo k něčemu takovému právě v Německu a právě v roce 1933? To jsou otázky, na které se budeme snažit hledat odpovědi.
Jak to bylo doopravdy: Srpen 1968 byl pro Svobodu šok, jinak ale dělal vždy to, co si přáli Rusové, popisuje historik
Když 9. června 1954 přiletěl na pražské letiště nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov a ptal se, kde je jeho válečný přítel z fronty generál Ludvík Svoboda, muselo být československým soudruhům úzko. Svoboda nejenže tehdy nebyl v Praze, neměl ani žádnou funkci, ale pracoval jako dobrovolník v Jednotném zemědělském družstvu na Vysočině, v Hroznatíně. Zůstal mu sice poslanecký mandát, ovšem schůzí se účastnit nesměl.
Příběhy 20. století: Třicáté výročí Československa. Příběh mnohonárodnostního státu, který nakonec zmizel z mapy
Před třiceti lety (k 31. prosinci 1992) zaniklo Československo. Píše se obvykle, že existovalo 74 let, což je ovšem poněkud nepřesná informace. Pravda je, že v letech 1918–1992 tu bylo několik státních útvarů, jimž se říkalo Československo, ale zásadně se od sebe lišily, zeměpisně, složením obyvatelstva i politickým systémem.
Úžasné životy: Herečka Hana Maciuchová podle Martina Hofmanna
Spojila je práce, ale našli v ní něco cennějšího. Přátelství. A role v seriálu Ulice, kde hráli maminku se synem, se promítla i do jejich životů. Neboť mladší kolega rád a s chutí naslouchal radám té zkušenější. „My s Hanou jsme příliš podobní nebyli. Možná nás právě to na sobě vzájemně bavilo. Já jsem byl proti ní řepa z paneláku, a ona dáma na úrovni. Měla vysokou profesní i lidskou integritu. Jako osobnost byla dokonale hotová. To já vůbec,“ líčí herec Martin Hofmann.