Spousta radosti, zpěvu, tance a rozesmátých tváří. Tak to každoročně vypadá ve Frýdku-Místku v době, kdy kulturní dění ovládne Mezinárodní folklorní festival. Ten byl oficiálně zahájen tuto středu a právě pátek a sobota patří k divácky nejoblíbenějším dnům.

Vstup do galerie Na dvorku v centru litevského Kaunasu působí nenápadně, přesto na první pohled zaujme. Na bráně totiž stojí křeslo, které dává tušit, že díla umístěná za průchodem budou často až výstřední. Extravagantní kombinace oprýskaných omítek, pestrobarevných plastických fasád a zdánlivě nesourodých portrétů známých i neznámých lidí má hlubší význam. Část děl totiž připomíná místní židovské obyvatele, kteří se stali obětmi holokaustu.

Třicátá léta minulého století na železnici. Jak tehdy vypadala kancelář výpravčího, si prohlédnete v Železničním muzeu moravskoslezském na nádraží Ostrava-střed. V muzejní expozici je k vidění unikátní interiér s historickým vybavením i původními přístroji.

Z nejstarší železné rozhledny v Čechách, Slovanky se také rozhlédneme do kraje.

Než se vrch Slovanka jmenoval Slovanka, býval Seibtovým vrchem. A na něm je stále zachovaná Seibtova studánka.

Tři odbory Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory se v lednu roku 1887 rozhodly postavit vyhlídku, která by nebyla jen z dřevěných kmenů a trámů.

Kromě rozhledny se na vrcholu kopce nachází i horská chata Slovanka, i tam se zastavíme.

Slovanka není jen rozhledna v Jizerských horách, ale jmenuje se tak i kopec, na kterém stojí. A na něj se můžete vydat třeba podél křížové cesty.

Dějiny Holasovic na Opavsku jsou dlouhé a spletité. Jisté je, že tento úrodný kus země byl osídlen už v pravěku. Společně s manželi Dobroslavou a Miroslavem Klusákem ze spolku Slezský venkov teď podnikneme malý výlet do historie nejen této vesnice, ale také zdejšího velkostatku.