Světová výstava, nemocnice za první světové války a naposledy i dějiště olympijských her. To je Grand Palais neboli Velký palác – secesní perla uprostřed Paříže, která letos slaví 125 let. Ohromná prosklená střecha dělá z této budovy největší skleník na světě. A teď se po čtyřech letech generální rekonstrukce opět otevírá veřejnosti.

Název Krušné hory je odvozený od slova krušec, tedy od starého výrazu pro rudný kámen. I samotné jméno pohoří tak odkazuje na odvětví, které tam má více než 500 let starou tradici, a to na obou stranách hranic. V Krušných horách leží zásoby celé řady hornin i kovů. Jejich těžba se vždycky odvíjela od pokroku celého lidstva. Zatímco původně mu šlo o stříbro, později dostal přednost například uran a dnes se mluví o lithiu.

O kvalitě slovenského piva dřív zejména v českých hospodách panovala řada pochyb. Dnes už ale nejsou na místě. Napříč Slovenskem vznikly za uplynulé roky desítky řemeslných pivovarů, kde s láskou vyrábějí výborné kousky. Ochutnávat tak prý stojí za to. A kdo poctivě ochutnává, může narazit na nečekané příběhy, například o původu tradiční pochoutky ze slovenských salaší.

Někteří lidé chtějí zvířata, která přinášejí užitek. Jiní taková, která přinášejí klid. Mezi ty patří Marc Schädler, který v srdci lichtenštejnských Alp chová stádo lam. Jeho farmu navštěvují turisté z celého světa, aby si vyzkoušeli neobvyklou procházku v horách.

Nizozemská královna Máxima pokřtila minulý týden v Praze unikátní zvon. Na jeho výrobu byly totiž použity kusy ruské munice z Ukrajiny. Takzvaný Zvon svobody, který je teď už v kostele Nejsvětějšího Salvátora poblíž Karlova mostu, odlilo poslední zvonařství v Nizozemsku. Dříve to přitom byla země výrobou zvonů a zvonkoher vyhlášená.

Pot, slzy, napětí, ale taky radost a splněné sny. V Paříži po dvou týdnech končí tenisový turnaj Roland Garros. Tenistky si nejdřív v nedělním finálovém zápase zahrají o pohár Suzanne Lenglenové a chvíli po nich nastoupí muži, kteří zabojují o Mušketýrský pohár. Zpravodaj Martin Balucha se na kurty vypravil krátce poté, co na turnaji skončila česká naděje – Jakub Menšík.

V ukrajinském Lvově pořádali pivní festival, a to poprvé od začátku ruské války. Možná to působí překvapivě, ale pivo se na Ukrajině vaří pořád a byznys musí fungovat, aby se země dokázala ekonomicky udržet. Pivo vaří i čeští sládci na Ukrajině, a také tam jezdí pivovarníci z Česka.

Snídaňovým hitem pražských kaváren je takzvané turecké vejce. Je to ztracené vajíčko položené na lůžku z řeckého, tedy spíše asi tureckého jogurtu s česnekem, koprem a zalité horkým máslem s papričkou a dalším kořením. Turecky se pokrmu říká çılbır neboli „čilbir“ a návodů, jak ho připravit, jsou plné i televizní i on-line kuchařky. Jak ho ale dělají přímo v Turecku?

Obraz Zrání od Oskara Kokoschky je zpravidla uložen v depozitáři nebo cestuje po výstavách po světě. Teď ho výjimečně až do konce září vystavuje Skotská národní galerie. Dílo rakouského expresionistického malíře s českými kořeny darovala Skotsku v roce 1942 československá exilová vláda jako výraz díků za vřelé přijetí, kterého se tam dostalo našim vojáků během 2. světové války. Obraz vystavili v Edinburghu u příležitosti 80. výročí jejího konce.

Ze skromných lokálních poměrů až na talíře do celého světa. Takovou cestu urazil bretaňský koláč jménem kouign-amann. Neměl to ale vždy jednoduché. Původně totiž vznikl z nedostatku, jen na základě pár ingrediencí. Ostatně v bretonštině slovní spojení kouign-amann znamená máslový koláč.