Bývalá československá herečka Adina Mandlová procestovala kus světa – Francii, Anglii, Španělsko nebo Itálii. Dlouhé roky žila taky na Maltě, kde našla klid, odpočinek, anonymitu a nadhled. Česká filmová herečka se na malý ostrov ve Středozemním moři přestěhovala v druhé polovině 60. let společně se svým manželem, módním návrhářem Benem Pearsonem. Její bývalý dům v maltské obci Balzan je oázou klidu i dnes.

Ačkoliv je to 25 let, bude navždy spojená s postavou Jindřišky v legendárních Pelíšcích. První roli ale získala už ve snímku Výchova dívek v Čechách v roce 1996. Jako sedmiletá si zahrála školačku Agátu, právě tam si jí Jan Hřebejk všimnul a do Pelíšků ji obsadil.

Historie zlatokorunského kláštera byla zprvu spojená s úspěchy, ale několikrát zažil těžké chvíle. Vypálili jej husité, po zrušení při josefínských reformách se z něj stala slévárna a dílny.

O její rolády, kokosové kuličky i větrníky je tam obrovský zájem. Stopy krajanů najdete i na Maltě. Například herečka Adina Mandlová tam prožila spokojené stáří. Nejen tam vás zavedou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Bulharskému Dimitrovgradu se dřív říkalo „město snů“ a dlouho platil za výkladní skříň tamního socialismu. Od konce 80. let ale přišlo vystřízlivění a postupný pád do šedi a zapomenutí. Odleskem minulé slávy města je planetárium pojmenované po italskému filosofu Giordanu Brunovi. Je nejstarší na Balkánském poloostrově a najdete ho v místním parku.

Horní Újezd je malebnou vesnicí na rozhraní Moravské brány a Valašska, která skrývá mnohá tajemství. Například kolem stavby místního kostela.

V příhraničních oblastech na okraji Schengenského prostoru, kde není moc pracovních příležitostí, prý není nic neobvyklého, když mezi příbuznými v rámci jedné rodiny najdete jak pašeráka, tak celníka. Platí zde nevyřčená dohoda, že na nelegální byznys je lepší neukazovat. V Lekárovcích, vesnici ležící asi půl kilometru od slovensko-ukrajinských hranic, si s tím ale hlavu nelámou. Manželé Vanda a Rudolf si tu totiž otevřeli muzeum, které fenomén pašeráctví vysvětluje turistům.

Z dobrých nápadů se rodí dobré věci. Někdy dokonce celé aleje. Přesně takovou Alej dobra byste našli na kopci nad slezskou obcí Hrádek, cestou na Filipku. Roste v ní 41 jabloní krajových odrůd, jedna hrušeň a jeden javor klen. Alej je symbolem pospolitosti místních obcí. Každá z nich zasadila jeden strom.

Mořská víla, Viking nebo Starý Tom – jména, která bychom možná hledali spíš v pohádkách nebo dobrodružných knížkách než na lahvích jedné estonské destilérky. Jmenují se tak ale opravdu druhy ginu, které tu teprve necelé tři roky destiluje dánsko-estonský pár Steen a Margit. Se svým alkoholem sklízejí úspěchy na mezinárodních soutěžích a zájem je i o jejich malou školu výroby ginu.

Majda Slámová, cestovatelka, oceňovaná fotografka a autorka knihy Po zemi do Bangladéše, vypráví v nové epizodě cestovatelského magazínu Casablanca o autostopu, Ukrajině, východní Asii a svých cestách z posledních deseti let.