Nejkrásnější dominantou Horních Tošanovic na Frýdecko-Místecku je bezesporu zámek. Od nepaměti k němu přiléhá rozsáhlý komplex bývalých hospodářských budov.

Už 180 let je Česká Třebová městem železničářů. První vlak zastavil na místním nádraží v roce 1845 a nástup železnice výrazně ovlivnil další směřování města. V polovině 19. století byla Třebová malým, nevýznamným městem se zhruba třemi tisíci obyvateli, kteří se živili převážně tkalcovstvím a zemědělstvím.

Krajané v Chorvatsku udržují nejrůznější české zvyky a tradice a se stejnou péčí přistupují i k tradičním receptům svých babiček. Jedním z nich jsou bramboráky, pro které mají dokonce vlastní slavnost. Česká beseda Horní Daruvar o víkendu uspořádala už 10. ročník Dnů bramboráků.

Spokojenost, úsměv a dobrá nálada. Tak to před svátky vypadalo v pardubické Gočárově galerii. Přijela za námi moderátorka Marie Retková.

Říkají bratři Houskovi. Na bazaru Chán al-Chalílí se Češi před víc než půl stoletím učili řemeslům! Co mají společného dvoubarevný slon, fasáda ze zrcátek a portréty obyčejných lidí? Všechno dohromady tvoří expozici dvorkové galerie v centru Kaunasu. Za christianizaci Gruzínci vděčí hlavně jedné ženě - svaté Nino. I o ní uslyšíte v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Na hranicích mezi Gruzií a Ruskem, které tvoří pohoří Velký Kavkaz, jsou jen tři hraniční přechody, z toho dva vedou do Rusy okupované Abcházie a Jižní Osetie. Rusko a Gruzii tak de facto spojuje jediný hraniční přechod a jediná silnice. Vede skrz průsmyk podél 5tisícové hory Kazbek a řeky Aragvi a dnes je to především klíčová obchodní tepna, po které jezdí kamion za kamionem. V minulosti měla ale hlavně vojenský význam, proto se jí dodnes říká Gruzínská vojenská cesta.

Račí údolí patří k nejkrásnějším místům Rychlebských hor. Díky své poloze nedaleko Javorníku i lázním Ladek Zdrój bylo toto místo také jedním z nejnavštěvovanějších a do jisté míry to platí dodnes.

Spousta radosti, zpěvu, tance a rozesmátých tváří. Tak to každoročně vypadá ve Frýdku-Místku v době, kdy kulturní dění ovládne Mezinárodní folklorní festival. Ten byl oficiálně zahájen tuto středu a právě pátek a sobota patří k divácky nejoblíbenějším dnům.

Vstup do galerie Na dvorku v centru litevského Kaunasu působí nenápadně, přesto na první pohled zaujme. Na bráně totiž stojí křeslo, které dává tušit, že díla umístěná za průchodem budou často až výstřední. Extravagantní kombinace oprýskaných omítek, pestrobarevných plastických fasád a zdánlivě nesourodých portrétů známých i neznámých lidí má hlubší význam. Část děl totiž připomíná místní židovské obyvatele, kteří se stali obětmi holokaustu.