Žáci zapojení do projektu Příběhy našich sousedů objevili unikátní příběhy z války a komunismu: poslední přeživší holokaustu, přítele Zátopka, anebo zpracovali bizarní případ zatčení české rodiny v Krkonoších kvůli čokoládě.

V srpnu 1945 dopadly dvě bomby na dvě japonská města. Na tomto faktu samotném by nebylo nic zvláštního, během druhé světové války padly na světová města tisíce bomb. Tyhle ale byly nové, děsivější. Little Boy a Fat Man. Atomové bomby.

Dne 18. ledna 2025 zemřela ve věku 76 let významná česká právnička Eliška Wagnerová. Její profesní dráha po listopadu 1989 je všeobecně známá: byla asistentkou ústavního soudce Zdeňka Kesslera (od roku 1993), soudkyní a poté předsedkyní Nejvyššího soudu (1998–2002), místopředsedkyní Ústavního soudu (2002–2012) a šest let také nestranickou senátorkou. Co se ale ví o jejích dřívějších osudech? Poslechněte si reprízu pořadu Příběhy 20. století.

Nedaleko města Přeštice v západních Čechách jsou na řece Úhlavě dva velké vodní mlýny. Jeden ve vesnici Borovy, druhý v nedalekých Nezdicích. Do konce 40. let, tedy do komunistického „znárodnění“, byl majitelem borovského mlýna Karel Prokop a nezdického Jan Prokop.

Možná není daleko doba, kdy budeme pracovat jen čtyři dny v týdnu a další tři pak odpočívat. Zatím ale máme pracovních dnů pořád pět a můžeme být rádi, že nemusíme pracovat i v sobotu nebo dokonce v neděli, jak tomu bývalo v dobách nedávno minulých.

Paměť národa na konci roku zaujala na sociálních sítích třemi výjimečnými příběhy: Květy Bartoňové, Miroslava Hampla a Františka Suchého. Tzv. vánoční kampaň Paměti národa měla nebývalý úspěch, dosah statisíců tisíců lidí. Co mají tyto příběhy společné?

Rozhlasové zpravodajství před 60 lety se jen velmi vzdáleně podobalo tomu dnešnímu. Bylo prosycené ideologií a do určité míry se pokoušelo posluchače i bavit. Zprávy tak byly spíš komponovaným pořadem – jak v repríze pořadu Archiv Plus připomíná David Hertl na příkladu Rozhlasových novin z ledna 1956.

Zatímco američtí prezidenti mají Zprávu o stavu Unie, ti naši mají vánoční nebo novoroční projev. Tradici zdravicí, které shrnují uplynulý rok a vyhlížejí do toho nového, nezaložil nikdo jiný než Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho nástupci v ní pokračují dodnes. (Poslechněte si reprízu pořadu Historie Plus, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Zatímco běžní Čechoslováci za normalizace trávili poslední den v roce bujarými oslavami a odpalováním po domácku vyrobené nebo pašované pyrotechniky, rozhlasové vysílání překypovalo zamyšleními nad úspěchy pracujících v uplynulém roce a výzvami k ještě usilovnějšímu budování v roce nadcházejícím. (Repríza z roku 2019.)

V roce 1934 se švadlena Anna Nováková provdala za syna své někdejší mistrové Josefa Nitku. Jeho rodiče byli zámožní, sňatku prý příliš nepřáli, protože nevěsta pocházela z chudších poměrů, nakonec však snachu přijali. Novomanželé Nitkovi žili v Kostelci nad Labem.