Krach Ekoagrobanky, odchod Olgy Havlové a hádky kolem česko-německé deklarace. To všechno a ještě leccos dalšího se přihodilo v zimě roku 1996. Nad dobovým zpravodajstvím na tyto časy vzpomíná Veronika Kindlová a David Hertl.

V roce 1983 se stal mluvčím Charty 77 takřka šedesátiletý topič a invalidní důchodce, profesor filozofie Radim Palouš. Státní bezpečnost (StB) ho od té chvíle takřka nepřetržitě sledovala, zatýkala a věznila. On si z ní dělal legraci, oslovoval tajné policisty při jeho sledování, přednášel dějiny filozofie ve vězeňských celách takzvaného předběžného zadržení, při výslechu snědl předmět doličný – dopis pronásledovaného kněze Josefa Zvěřiny. (Repríza z roku 2023)

Vtrhli do pražského divadelního života, „zmocnili“ se amatérské scény spolku Devětsil a brzy nebylo v Praze zajímavější divadlo než to, které provozovali dva zběhlí studenti práv. Sebeironický Jan Werich, i po letech vděční spolupracovníci a také poněkud nedosažitelný Jiří Voskovec. O tom všem přinášejí svědectví záznamy z archivu Českého rozhlasu.

„Statisícové hodnoty ve skladišti šmelináře,“ hlásal titulek v deníku, jehož název se nám zatím nepodařilo určit. Máme jen výstřižek z rodinného archivu, na němž je německy připsáno „místní noviny“, poznamenán rok „1950“, zřejmé je datum vydání 28. března.

Už 95 let uplynulo 1. února od narození prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta Borise Jelcina. Mnoho Rusů ho původně vnímalo jako demokrata a hrdinu, který skoncoval s komunistickou minulostí země. Jeho ekonomická transformace ale uvrhla miliony Rusů do chudoby a Jelcinovo vládnutí poznamenala i krvavá válka v Čečensku.

Rodina zámečníka Koutného z České Třebové odjela ve 30. letech minulého století do Sovětského svazu. Manželé hledali v této zemi životní štěstí. Zažili bídu, jakou si do té doby neuměli představit. Hladomor. Jejich šestiletá dcera Božena si v Moskvě zapamatovala první ruské slovo, naučila se ho od umírajícího na ulici – těsně před smrtí stále dokola opakoval slovo „pogodi“. Jiný člověk mu totiž stahoval boty, slovo „pogodi“ znamená počkej.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetoněmecký landsmanšaft) se po mnoho let v Československu a poté i v České republice těšilo dost kontroverzní pověsti. Otázka Benešových dekretů či práva na majetkové vyrovnání nebo „na vlast“ patřily k pravidelným třecím plochám, které ztěžovaly dorozumění mezi Čechy a bývalými německými krajany převážně z československého pohraničí.

Vloni v březnu, pár dní po svých 90. narozeninách, zemřel politický vězeň, exulant, osamělý mořeplavec a dobrodruh Alois Peyr (1935-2025). V roce 1954 se dostal do vězení za sérii „zločinů“: sdružování proti republice, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, pokus o opuštění republiky, obecné ohrožení, snižování vážnosti prezidenta… Příběhy 20. století jsou věnovány jeho památce.

Dohnat a předehnat – tedy kapitalistický Západ. I o tom se mluvilo v rozhlasovém vysílání v prvních třech měsících roku 1956. Na řadu přišlo další zlevňování potravin, uvažovalo se o zkrácení pracovní doby a tu a tam se i trochu žertovalo o tom, co se nedaří. Na výpravu do rozhlasového archivu vás zvou moderátor David Hertl a historik Zdeněk Doskočil.

Žáci zapojení do projektu Příběhy našich sousedů objevili unikátní příběhy z války a komunismu: poslední přeživší holokaustu, přítele Zátopka, anebo zpracovali bizarní případ zatčení české rodiny v Krkonoších kvůli čokoládě.