Maďarské povstání na přelomu října a listopadu 1956 bylo jedním z nejdůraznějších projevů odporu proti komunistické totalitě řízené z Moskvy. Jak o událostech v Maďarsku informoval Československý rozhlas?

V noci z 3. na 4. října 1953 odešli členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z Československa do Východního Německa. Ctirad neboli Radek Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda mířili na Západ – jak se brzy ukázalo, čekala je téměř měsíční strastiplná cesta a boj s mnohatisícovou přesilou. (Vysíláme v repríze.)

V noci z 3. na 4. října 1953 přešli Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata přes hranice do Východního Německa. První tři jmenovaní se probojovali na Západ, ačkoli proti nim stála obrovská přesila komunistických bezpečnostních složek (později vstoupili do americké armády), Švéda a Janata byli dopadeni. (Vysíláme v repríze.)

Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Jaké mají prosby, rady a poselství pro budoucí generace? Co pro ně můžeme udělat v době ekonomické a energetické krize?

Jezdíme s nimi skoro všichni. Buď je vlastníme, nebo se v nich občas svezeme taxíkem, a máme je na očích už víc než 120 let, pokud tedy můžeme mluvit i za naše předky. Na nejznámější českou značku aut jsou Češi hrdí a jsou k ní loajální snad jako k žádné jinému symbolu českého úspěchu porevolučních let.

Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Podrobně popsal dramatickou událost z roku 1951. Jeho slavná maminka Jiřina Štěpničková ho omámila a pokusila se s ním dostat do západního Německa.

Poslední tři měsíce roku 1956 byly hektické: v říjnu 1956 se nespokojenost Maďarů s tamní vládou proměnila v protikomunistické povstání. Sousední socialistické země ovládané Moskvou musely reagovat. Obyvatelé Československa rozhodně nelitovali.

Po sovětské okupaci v srpnu 1968 emigrovala Marika Arban (v té době se jmenovala Reitmanová) s rodiči, babičkou a sestrou z Československa do Kanady. O rok později se však do komunistické země vrátila. Proč? A z jakého důvodu odešla za dobrodružných okolností v roce 1982 znovu do exilu? Na to vzpomíná ve druhé (závěrečné) části Příběhů 20. století.

Dne 16. října 1946 brzy ráno bylo v tělocvičně norimberského vězení oběšeno 10 zločinců, odsouzených před norimberským tribunálem. Už během války bylo zřejmé, že chování agresora tentokrát nebude moci zůstat bez soudu. (repríza)

„Střílí se tu do synagog… Vloni na universitě na výročí Křišťálové noci napadli maskovaní lidé židovské studenty… Hlásit se otevřeně k židovství dnes není bezpečné,“ líčí situaci v Torontu Marika Arban, které jsou věnovány (tentokrát dvoudílné) Příběhy 20. století.