Čím jsme žili před 30 lety, ve druhém čtvrtletí roku 1996? Připomínáme si to v dalším čtvrtletníku Archivu Plus, ve kterém si pouštíme zpravodajské relace a reportáže z rozhlasového archivu natočené před 30 lety. V těchto jarních měsících má kořeny mnoho věcí, která nás dodnes ovlivňují, nebo jsou pro nás samozřejmostí. Mezi ně patří letní vysílání Radiožurnálu z Chorvatska, které se domlouvalo právě v dubnu 1996.

„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomínala Maria Pekařová z Brna na událost, k níž došlo několik týdnů po porážce nacismu.

Před listopadovou revolucí byl mladým hercem, o jehož talent se přetahovala divadla s filmem a televizí. V létě 1989 ukončil studium na DAMU, téhož roku začal hrát v Divadle na Vinohradech. Měl za sebou role v tehdy už kultovním filmu Bony a klid nebo v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

V roce 1952 se v Dobrušce na internátě odehrál až neuvěřitelný případ. Zámečnickému učni Karlu Pfeifferovi bylo patnáct let, když ho tu zatkla Státní bezpečnost. Vyslýchali ho čtyři policisté. Křičeli, ponižovali, nutili ho, aby přiznal, že s vychovatelem Karlem Wurmem punktovali státní převrat. Vzrůstem malého chlapce sprostě uráželi, nadávali mu do esesáckého spratka.

K čemu potřeboval Michael Jackson při svém koncertu v Praze legendární "dismančata"? A za co se omluvil Boris Jelcin? To vše a mnoho dalšího ze zajímavých zahraničních návštěv v porevolučním Československu připomene pořad Archiv Plus, který připravili František Šedivý a Radim Štícha.

Buzuluk – poduralské město, kde se na počátku roku 1942 začala formovat československá jednotka v Sovětském svazu. Příběh vzniku československé jednotky (a samozřejmě také jejího bojového nasazení, do Československa došla s velkými ztrátami) se postupně stal jedním z klíčových témat komunistické propagandy navázané na druhou světovou válku.

Předlistopadový příběh katolického kněze Jáchyma Jaroslava Šimka ukazuje, jakým způsobem mohl komunistický aparát člověku ničit a navždy pokazit život. Pozdějšího opata želivského kláštera (2013–2022) registrovala v 80. letech Státní bezpečnost (StB) jako tajného spolupracovníka.

Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu. V archivu Českého rozhlasu dodnes zůstaly nahrávky, které zachycují nejen oficiální projevy, ale i atmosféru těchto často neobvyklých setkání.

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas… Zamilovanost se těžko popisuje jinak než poezií. Umělá inteligence zamilovanost tupě definuje, že se jedná o citové přilnutí k druhému člověku spojené s touhou po vzájemné blízkosti. Psychologové upozorňují, že průběh zamilovanosti připomíná duševní poruchu třeba tím, že ji může provázet ztráta soudnosti.