- Podcasty
- Český rozhlas - Archiv
Poslechněte si podcast: Archiv Plus: ANO deset let na scéně. Od Akce nespokojených občanů k vládní straně
Akce nespokojených občanů 2011 – tak se jmenovalo sdružení, které se 11. května 2012 zaregistrovalo jako politické hnutí ANO 2011. Na rozdíl od jiných takových protestních hnutí, která zpravidla nepřežijí víc než jedno volební období, od té doby ovlivňuje dění v naší zemi.
Český rozhlas - Archiv
Perličky a klenoty z archivu Českého rozhlasu.
Příběhy 20. století: Vaška z Lidic chtěli převychovat v německých dětských domovech, ale nakonec ho doživotně zmrzačili
Stačí jeho první věta, aby vám přejel mráz po zádech. „Narodil jsem se 5. června 1934 v Lidicích,“ začíná vyprávět svůj příběh pro Paměť národa Václav Hanf. Bylo mu osm let, když jednotky wehrmachtu 10. června 1942 ještě za tmy obklíčily vesnici. Vybavuje si strach, chaos, otázky dospělých: „Co se děje?! Proč? Kam máme jít?“
Archiv Plus: Vlado Príkazský, nejlepší bagrista v rozhlase. Poslechněte si úryvky z jeho legendárních pořadů
Vlado Príkazský byl celou duší rozhlasák. Pracoval v rádiu jako redaktor, dramaturg a režisér s nucenou jednadvacetiletou přestávkou více než čtyřicet let. Do rozhlasu přišel koncem 50. let a připravoval vysílání Pionýrské jitřenky. Společně s dalším legendárním rozhlasákem Pavlem Tumlířem začali psát dramatizované hry pro děti.
Příběhy 20. století: Vypálené Vařákovy paseky. Příběh z konce války ve vzpomínkách Boženy Kršákové-Vařákové
Na sklonku německé okupace Čech a Moravy se nacistické bezpečnostní a ozbrojené síly (gestapo, SS, wehrmacht) pomstily obyvatelům několika vsí a osad, kteří na Valašsku pomáhali partyzánům. Například 19. dubna 1945 vypálili členové „trestného komanda“ pasekářskou osadu Ploština a zavraždili tam přes dvacet lidí, o čtyři dny později brutálně zavraždili více než dvacet lidí v Prlově a zapálili osm domů.
Archiv Plus: Oslavy konce války se v minulosti proměňovaly. Ve stylu, datu konání i míře vděčnosti
Za minulého režimu jsme za datum ukončení 2. světové války v Evropě považovali 9. květen. Po vzoru Sovětského svazu a navzdory západnímu světu. Ten slaví mír už o den dřív. Jak se v naší zemi oslavy i oficiální rétorika proměňovaly, to nám zachytily nahrávky z rozhlasového archivu.
Příběhy 20. století: Raději na to nemyslet. Příběh Asafa Auerbacha a jeho rodiny
Holocaust (přesněji Šoa) působí v západním světě ještě pořád jako výjimečná výstraha, jako bolestivý důkaz, čeho jsou lidé schopni, pokud dostanou posvěcení či příkaz „shora“, odvrhnou morální zásady a v zájmu ideologie a budoucího lepšího světa začnou „odstraňovat“ ty, kdo do něj nepatří. Pro generaci dnešních padesátníků bylo nacistické vyhlazování Židů ještě živým zločinem: přímo se týkal našich rodičů a prarodičů, mohli jsme se setkávat se svědky, s nečetnými přeživšími.
Archiv Plus: Lhaní, deportace a kriminál – socializace venkova podle sovětského vzoru
Před 75 lety, na jaře 1947 vyhlásil komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš v Hradci Králové takzvaný hradecký program. Komunisté se zemědělství a venkov vůbec chystali přizpůsobit jejich velkému vzoru – Sovětskému svazu. Hradecký program sliboval třeba revizi první pozemkové reformy, ústavní zabezpečení soukromého vlastnictví půdy až do 50 hektarů nebo podporu zemědělských družstev. Zaznělo i hlavní heslo: Půda těm, kdo na ní pracují!
Příběhy 20. století: Milenci putovali za špionáž do vězení, čekali na sebe osm let, láska jim vydržela
Osmnáctiletou Milenu Sedláčkovou poslal komunistický soud v roce 1952 na osm let do vězení za špionáž. Její kluk Jaroslav ve stejném procesu dostal 19 let. Milenu po dvou letech propustil. Na svého milého čekala osm let. Přinášíme druhý díl Příběhů 20. století o paní Mileně Sedláčkové.
Archiv Plus: Jaro 1952 aneb dva druhy věřících
Jaro 1952 bylo v Československu jedním z vůbec nejhorších období – politické procesy, vnitrostranická paranoia a opakované útoky – řečeno jiráskovsky – proti všem, kteří se jakýmkoliv způsobem znelíbili úzké partajní věrchušce.
Příběhy 20. století: V patnácti se zamilovala, se svým klukem putovala na osm let do kriminálu
Milena Sedláčková pracovala dlouhá léta jako účetní Konfederace politických vězňů. Její příběh z doby komunismu znal ovšem jen málokdo. Šuškalo se, že za komunismu tajně pracovala pro Američany a dostala za to osm let vězení. Odseděla si jen dva, protože jí byla překvapivě udělena prezidentská milost. Její kluk putoval do kriminálu na 20 let. Jarmila na něj čekala.