Už jenom pamětníci 90. let si asi vzpomenou na radikálního, krajně pravicového politika, který se vynořil jako dosud neznámá osoba z útrob státní správy socialistického Československa. Jmenoval se Miroslav Sládek, kdysi býval úředníkem na Federálním úřadu pro tisk a informace a po revoluci se rozhodl politicky vytěžit to nejhorší z české polistopadové společnosti.

Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.

Na přelomu 70. a 80. let psal hudebník a student Vysoké školy ekonomické Vladimír Kaláb básničky, které občas recitoval či dával přečíst přátelům. Třeba: „Jen s tebou chci se stýkat,/ jen tebou nechám se svlíkat,/ je mi v tvém objetí blaze,/ mám tě rád, Sovětský svaze.“ V červenci 1981 byl kvůli svým veršům zatčen, poslán do vazby a nakonec odsouzen (stejně dopadlo několik jeho přátel).

Koncem března 1956 svolal Antonín Novotný členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a oznámil jim, že Stalin byl zločinec, kvůli kterému zahynuly miliony lidí. Reakce československých komunistů byly tehdy zaznamenány na magnetofonový pás. Komentuje je historik Zdeněk Doskočil.

Politické i hospodářské události spojené s jednou z klíčových strategických surovin 20. století zajímaly i rozhlasové redaktory a publicisty. Co zajímavého se v archivu najde, když zadáte do systému hesla jako „ropovod“, „ropný šok“ nebo „fronty u pump“? Najdete dobové zpravodajství o ropné krizi počátku 70. let, reportáže o otevírání ropovodů a plynovodů, a samozřejmě i svědectví o nervózním zákazníkovi, který v panice jede natankovat plnou nádrž.

Dětství, prvních pět až sedm let života, považují vědci za vývojově nejcitlivější. Rodí se nejpodstatnější obrysy našeho charakteru, temperamentu, osobnosti. Odsud pramení naše sklony k úzkosti, impulzivitě, otevřenosti, stylu, jak navazujeme vztahy, odvaha a mnoho dalšího.

Anna Masaryková byla nejstarší ze čtyř Masarykových vnoučat. Její dědeček se stal prezidentem, když jí bylo sedm. Pomyslný titul vnučky jí zůstal až do pozdního stáří. V první polovině 90. let společně se sestrou Herbertou tyto dvě už šedovlasé dámy často ve veřejném prostoru jako Masarykovy vnučky vystupovaly a na svého dědečka vzpomínaly.

V noci z 8. na 9. března 1944 zavraždili nacisté ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau více než 3700 Židů z českých zemí, obyvatel tzv. rodinného tábora.

Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.

Maminka měla vážné obavy o synka Zdeňka, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený, skautskou přezdívkou Káďa, naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím. Za války vstoupil do Obrany národa a za komunismu šel za údajnou velezradu sedět na deset let jako politický vězeň.