Jak fungovaly za socialismu odbory? Jaký význam mohly mít v době, která se tvářila, že pracujícího člověka definitivně osvobodila od veškeré bídy a nespravedlnosti a která mu garantovala radostnou budoucnost plnou prosperity a blahobytu? Jakou úlohu sehrály odbory při komunistickém uchopení moci v roce 1948? A mohly mít později nějakou sílu řešit práva zaměstnanců nebo třeba takzvané „dodavatelsko – odběratelské vztahy“? A dalo se za dob takzvaného socialismu stávkovat?

Tak trochu čtenáře podvést. To pronesl prezident a spisovatel Antonín Zápotocký na besedě se čtenáři 13. června 1956. Konkrétně tím měl na mysli, že zakomponuje-li do románu o historii dělnického hnutí milostnou zápletku, lidé – a zejména mladí – ideologickou knihu přečtou jedním dechem.

Český rozhlas a Česká televize, média veřejné služby, se možná v blízké budoucnosti stanou kapitolou státního rozpočtu, přijdou o financování z koncesionářských poplatků. V části veřejnosti návrh zákona vyvolává silné emoce, lidé se obávají, že tato média přijdou o svou nezávislost a přestanou být kritická k vládnoucím politikům.

Byl 16. říjen a 3. prosinec 2014. Dva dny, které vyděsily obyvatele malokarpatské obce Vrbětice. Požáry a výbuchy v muničním skladu, které si vyžádaly dva lidské životy a způsobily škodu okolo miliardy korun, se ani po několika letech nedařilo uspokojivě objasnit. Až do jara 2021.

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to ale nebylo. Pamatujete?

Scenárista, dramaturg, pedagog a dokumentarista Meir Lubor Dohnal, jemuž jsou věnovány nové Příběhy 20. století, patří k méně známým, ale výrazným osobnostem (nejen) československé kinematografie. Od poloviny 60. let spolupracoval s režiséry Elo Havettou, Jurajem Jakubiskem a Jurajem Herzem, vytvořil například scénáře k celovečerním filmům Kristove roky, Slávnosť v botanickej záhrade, Archa bláznů, Petrolejové lampy.

Jaro roku 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští komunističtí představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili svým nejbližším v Praze a nakonec celému národu. Začalo se o tom mluvit a výsledkem byl politický pád muže, který byl téměř symbolem stalinismu u nás – Alexeje Čepičky.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství. (Vysíláme v repríze.)

Jaroslav Jakub Sviták je důchodce, který víc než 25 let opravuje renesanční zámek v Dřínově. V 90. letech tuto původně středověkou tvrz koupil za víc než milion korun. Prodal chalupu a vydal se ze svých úspor. Pracuje na něm každý všední den, víkendy tráví v Brně doma se ženou.

V 70. letech minulého století si odborníci všimli, že v dubnu prudce narůstá hustota silničního provozu, a tím také stoupá riziko dopravních nehod. S příchodem jara se totiž každoročně na silnice vracejí sváteční řidiči, motorkáři a cyklisté. Proto je duben, už od roku 1973, měsícem bezpečnosti silničního provozu.