Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942–1989.

Pozdě večer 11. dubna 1948 vyrazila z Františkových Lázní skupina asi dvaceti lidí. Chtěli se tajně dostat z komunistického Československa do Bavorska.

37 let po havárii jaderné elektrárny v Černobylu umírají lidé na následky ozáření. Ještě před ruskou agresí spolkly práce na údržbě elektrárny šest procent ukrajinského státního rozpočtu. Explozi na 4. bloku černobylské elektrárny předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Začal 26. dubna 1986 v 01:23 hodin.

Jak fungovaly za socialismu odbory? Jaký význam mohly mít v době, která se tvářila, že pracujícího člověka definitivně osvobodila od veškeré bídy a nespravedlnosti a která mu garantovala radostnou budoucnost plnou prosperity a blahobytu? Jakou úlohu sehrály odbory při komunistickém uchopení moci v roce 1948? A mohly mít později nějakou sílu řešit práva zaměstnanců nebo třeba takzvané „dodavatelsko – odběratelské vztahy“? A dalo se za dob takzvaného socialismu stávkovat?

Tak trochu čtenáře podvést. To pronesl prezident a spisovatel Antonín Zápotocký na besedě se čtenáři 13. června 1956. Konkrétně tím měl na mysli, že zakomponuje-li do románu o historii dělnického hnutí milostnou zápletku, lidé – a zejména mladí – ideologickou knihu přečtou jedním dechem.

Český rozhlas a Česká televize, média veřejné služby, se možná v blízké budoucnosti stanou kapitolou státního rozpočtu, přijdou o financování z koncesionářských poplatků. V části veřejnosti návrh zákona vyvolává silné emoce, lidé se obávají, že tato média přijdou o svou nezávislost a přestanou být kritická k vládnoucím politikům.

Byl 16. říjen a 3. prosinec 2014. Dva dny, které vyděsily obyvatele malokarpatské obce Vrbětice. Požáry a výbuchy v muničním skladu, které si vyžádaly dva lidské životy a způsobily škodu okolo miliardy korun, se ani po několika letech nedařilo uspokojivě objasnit. Až do jara 2021.

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to ale nebylo. Pamatujete?

Scenárista, dramaturg, pedagog a dokumentarista Meir Lubor Dohnal, jemuž jsou věnovány nové Příběhy 20. století, patří k méně známým, ale výrazným osobnostem (nejen) československé kinematografie. Od poloviny 60. let spolupracoval s režiséry Elo Havettou, Jurajem Jakubiskem a Jurajem Herzem, vytvořil například scénáře k celovečerním filmům Kristove roky, Slávnosť v botanickej záhrade, Archa bláznů, Petrolejové lampy.

Jaro roku 1956 bylo horké: v únoru se nejvyšší českoslovenští komunističtí představitelé v Moskvě dozvěděli, že Stalin byl zločinec. O měsíc později to sdělili svým nejbližším v Praze a nakonec celému národu. Začalo se o tom mluvit a výsledkem byl politický pád muže, který byl téměř symbolem stalinismu u nás – Alexeje Čepičky.