Rozhovor natočil tehdejší dramatik a budoucí prezident Václav Havel v New Yorku s novinářskou legendou Ferdinandem Peroutkou. O čem si povídali začínající dramatik a dlouholetý novinář? O tom je speciál Archivu Plus, který připravil David Hertl.

Zhruba 72 minut dlouhý rozhovor je pozoruhodnou ukázkou střetu dvou osobností a dvou světů – světa svobodného a světa za železnou oponou. Poslechněte si celou nahrávku.

Speciální vydání Archivu Plus o nahrávce rozhovoru, který na téma exilu a návratu z exilu vedl Václav Havel s Ferdinandem Peroutkou.

Evangelický farář Miloš Rejchrt míval u veksláků, zlodějíčků, násilníků a jiných vejlupků z pražského podsvětí pověst ostrého chlapíka, „co si dělá z fízlů dobrý den“. S farářem se znali z cel předběžného zadržení, kam estébáci mluvčího Charty 77 často zavírali na 48 hodin za pobuřování, podobně jako pasáky a prostitutky.

Teroristické útoky z 11. září 2001 byly prakticky ihned vnímány jako zlom – bezpečnostní, politický, vojenský, historický, civilizační. To vše bylo postupně formulováno už od prvních hodin po útocích. Jak tento proces probíhal v našem mediálním prostoru, to si přiblížíme prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.

Major Státní bezpečnosti Jaromír Ulč se pokoušel zlomit k udávání a pravidelné spolupráci evangelického faráře a mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta. Dopadlo to naopak. Ulč se nechal pokřtít. To se ovšem stalo až po sametové revoluci. Před pádem komunismu bezskrupulózně vyhrožoval, vydíral, ponižoval, zavíral faráře do cel předběžného zadržení (CPZ). Farář Rejchrt na dobu, kdy ho pronásledovala Státní bezpečnost (StB), nerad vzpomíná.

Rudý trojcípý šátek a modrá košile – to byly v dobách totalitního režimu hlavní části stejnokroje československého pionýra. Šátek, na který měl být jeho nositel náležitě hrdý, se uvazoval kolem krku a měl reprezentovat oddanost socialistickým ideálům. Pionýři měli milovat Sovětský svaz a nadšeně se podílet na budování socialismu.

Českoněmecká rodina žila v Sudetech. Na začátku 2. světové války rodiče s dcerou utekli před nacisty. Na konci války chtěli Sověti maminku popravit, zachránila ji dcera. V 50. letech rodiče i dcera putovali do vězení, ukrývali západního agenta.

Letním měsícům novináři říkávají okurková sezóna. Prostě čas zavařování okurek, kdy se nic moc neděje a není o čem informovat. Jak svědčí zpravodajství dochované v Archivu Českého rozhlasu, o třetím čtvrtletí roku 1996 to tedy rozhodně neplatilo.

Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři kamarádi z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se za železnou oponu do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky.