Už 95 let uplynulo 1. února od narození prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta Borise Jelcina. Mnoho Rusů ho původně vnímalo jako demokrata a hrdinu, který skoncoval s komunistickou minulostí země. Jeho ekonomická transformace ale uvrhla miliony Rusů do chudoby a Jelcinovo vládnutí poznamenala i krvavá válka v Čečensku.

Rodina zámečníka Koutného z České Třebové odjela ve 30. letech minulého století do Sovětského svazu. Manželé hledali v této zemi životní štěstí. Zažili bídu, jakou si do té doby neuměli představit. Hladomor. Jejich šestiletá dcera Božena si v Moskvě zapamatovala první ruské slovo, naučila se ho od umírajícího na ulici – těsně před smrtí stále dokola opakoval slovo „pogodi“. Jiný člověk mu totiž stahoval boty, slovo „pogodi“ znamená počkej.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetoněmecký landsmanšaft) se po mnoho let v Československu a poté i v České republice těšilo dost kontroverzní pověsti. Otázka Benešových dekretů či práva na majetkové vyrovnání nebo „na vlast“ patřily k pravidelným třecím plochám, které ztěžovaly dorozumění mezi Čechy a bývalými německými krajany převážně z československého pohraničí.

Vloni v březnu, pár dní po svých 90. narozeninách, zemřel politický vězeň, exulant, osamělý mořeplavec a dobrodruh Alois Peyr (1935-2025). V roce 1954 se dostal do vězení za sérii „zločinů“: sdružování proti republice, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, pokus o opuštění republiky, obecné ohrožení, snižování vážnosti prezidenta… Příběhy 20. století jsou věnovány jeho památce.

Dohnat a předehnat – tedy kapitalistický Západ. I o tom se mluvilo v rozhlasovém vysílání v prvních třech měsících roku 1956. Na řadu přišlo další zlevňování potravin, uvažovalo se o zkrácení pracovní doby a tu a tam se i trochu žertovalo o tom, co se nedaří. Na výpravu do rozhlasového archivu vás zvou moderátor David Hertl a historik Zdeněk Doskočil.

Žáci zapojení do projektu Příběhy našich sousedů objevili unikátní příběhy z války a komunismu: poslední přeživší holokaustu, přítele Zátopka, anebo zpracovali bizarní případ zatčení české rodiny v Krkonoších kvůli čokoládě.

V srpnu 1945 dopadly dvě bomby na dvě japonská města. Na tomto faktu samotném by nebylo nic zvláštního, během druhé světové války padly na světová města tisíce bomb. Tyhle ale byly nové, děsivější. Little Boy a Fat Man. Atomové bomby.

Dne 18. ledna 2025 zemřela ve věku 76 let významná česká právnička Eliška Wagnerová. Její profesní dráha po listopadu 1989 je všeobecně známá: byla asistentkou ústavního soudce Zdeňka Kesslera (od roku 1993), soudkyní a poté předsedkyní Nejvyššího soudu (1998–2002), místopředsedkyní Ústavního soudu (2002–2012) a šest let také nestranickou senátorkou. Co se ale ví o jejích dřívějších osudech? Poslechněte si reprízu pořadu Příběhy 20. století.

Nedaleko města Přeštice v západních Čechách jsou na řece Úhlavě dva velké vodní mlýny. Jeden ve vesnici Borovy, druhý v nedalekých Nezdicích. Do konce 40. let, tedy do komunistického „znárodnění“, byl majitelem borovského mlýna Karel Prokop a nezdického Jan Prokop.

Možná není daleko doba, kdy budeme pracovat jen čtyři dny v týdnu a další tři pak odpočívat. Zatím ale máme pracovních dnů pořád pět a můžeme být rádi, že nemusíme pracovat i v sobotu nebo dokonce v neděli, jak tomu bývalo v dobách nedávno minulých.