Jihočeské nebe
21. květen 2023

Poslechněte si podcast: Česko považuje dopad asteroidu za nejméně pravděpodobné riziko, některé země s ním nepočítají vůbec

Srážce Země s asteroidem je lidstvo schopno zabránit. K tomu má podle astronomky Jany Tiché potřebné technologie. Rychlost reakce ale závisí na ochotě být připraven a ochotě investovat. „Například je nutné, abychom měli fungující radioteleskopy, kterými si můžeme prohlédnout asteroid poměrně zblízka,“ říká.

05:01

Jihočeské nebe

Vydává: Český rozhlas

O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje.

Web

Před pěti dny 03:58

Poslední neděle v březnu přináší změnu času. Je to pozůstatek doby, kdy bylo třeba šetřit svíčkami

Přechod ze středoevropského času na letní středoevropský je vždy stanoven na poslední neděli v březnu. Letos nás tedy čeká 31. března. Čas se posouvá ve dvě hodiny v noci o hodinu dopředu, na třetí hodinu. Objektivní důvody k tomu ale už moc nemáme.

Před týdnem 06:57

Poslední člověk na Měsíci měl prarodiče z jižních Čech. Do vesmíru bral i československou vlajku

Dosud posledním člověkem, který kráčel po Měsíci, byl Eugene Cernan. Americký astronaut se narodil v březnu 1934 česko-slovenským rodičům. Babička a dědeček z otcovy strany byli emigranti z Vysoké nad Kysucou, zatímco matčin otec pocházel z Borovan v okrese Písek a matčina matka z Nuzic nedaleko Týna nad Vltavou.

Před 2 týdny 06:26

Jarní rovnodennost nastává koncem března, od toho okamžiku jsou dny delší než noci

Březen je měsícem jara a na jeho konci nastává jarní rovnodennost. Obvykle se uvádí datum 21. března, ale jak připomíná astronomka Jana Tichá, přesný okamžik se posouvá. Letos jarní rovnodennost nastane 20. března ve 4:06 hodin středoevropského času.

Před 3 týdny 06:44

Každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší. Neplatí to ale úplně vždy

Oběh Země kolem Slunce trvá přibližně 365 a čtvrt dne. Proto vznikly přestupné roky, které se uplatňovaly už v antickém juliánském kalendáři a přidávají jednou za čtyři roky den navíc – 29. únor, aby se rozdíl vyrovnal. Má to ale ještě výjimky.

25. únor 2024 06:06

Jakou barvu mají hvězdy? Ty chladnější jsou oranžové až červené, teplejší modrobílé a žlutavé

Lidské oko je zařízeno tak, že když jsou světelné zdroje slabé, přejde víceméně do černobílého vidění. Proto při pohledu na tmavou noční oblohu vidíme hvězdy většinou jen jako třpytící se bíložluté body. Jenom u nejjasnějších z nich rozeznáváme nějaký odstín.

18. únor 2024 05:41

Kosmický let dosud absolvovalo celkem 608 lidí. Nejvíc astronautů pocházelo z USA

Za kosmický prostor se podle mezinárodních úmluv považuje vše, co je výše než 100 kilometrů nad povrchem Země. Jako kosmický let se uznává buď nejméně jeden oblet Země, nebo let kosmickým prostorem trvající minimálně 90 minut.

11. únor 2024 04:47

V únoru už přibývá světla, stále se ale ještě hezky ukazují zimní souhvězdí

Jak říká pranostika, na Hromnice o hodinu více. V únoru už skutečně pozorujeme, že se prodlužují dny. „Pokud si to spočítáme přesně, tak to prodloužení oblouku slunce na obloze od východu do západu skutečně odpovídá pranostice, ale pořád jsou noci dost dlouhé na to, abychom se mohli dívat na oblohu,“ dodává jihočeská astronomka Jana Tichá.

4. únor 2024 07:35

Po 43 Sovětech a 43 Američanech se do vesmíru dostal první zástupce jiné země – Vladimír Remek

  1. března 1978 vzlétl do kosmu českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z jiné země než Sovětského svazu a USA.
28. leden 2024 04:55

Spousta kosmického smetí obklopuje Zemi. Astronomové už přemýšlí, jak ve vesmíru uklidit

Kolem naší planety létá spousta kosmického smetí. „Jsou to statisíce a miliony už nefunkčních družic, jednotlivých odpalovacích stupňů raket, polorozpadlých částí družic a ještě menších částeček těch vraků. Obklopují Zemi takovým prstencem,“ popisuje astronomka Jana Tichá.

21. leden 2024 04:27

Když jablka padala z jabloní, objevil Newton gravitační zákon. Popsal i setrvačnost a akci a reakci

„Tisíc jablek spadlo na nos Zeměkoule, jenom Newton uměl těžit ze své boule,“ cituje verš Vítězslava Nezvala astronomka Jana Tichá. Připomíná tak Isaaca Newtona, jednu z největších ikon vědy v celé historii naší civilizace.