Velkým problémem je nedostatek lékařů. Praktici stárnou a často musí čekat, než je nahradí mladší kolegové a kolegyně. „Před několika lety jsme s ministrem školství Robertem Plagou připravili speciální program na financování lékařských fakult, kde se podařilo zacílit na navýšení kapacit zhruba o dvacet procent. Teď budou tito medici vycházet, takže budeme mít díky tomu více absolventů, kteří pak mohou jít do regionů,“ říká bývalý šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Zdravotní výdaje českých domácností se zvyšují. Lidé hradí některé léky, platí za nehrazené zákroky nebo třeba za psychoterapii. „České zdravotnictví vnímám jako velmi dobré z hlediska kvality péče a dostupnosti bez nějakých výraznějších překážek, ale z hlediska systémového nesporně existuje prostor pro výrazné zlepšení,“ říká bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Lidé s nižším příjmem mohou mít více obav z konkurence ve mzdách, včetně zaměstnávání načerno. Vzdělanější lidé zase s příchodem uprchlíků začali být citlivější na to, zda se běženci z Ukrajiny dostatečně učí česky a jestli jsou jejich děti integrované ve vzdělávání. „Chybí koncepce integrace ukrajinských uprchlíků, a to zejména v té strukturální oblasti, to je školství a zdravotnictví,“ tvrdí poslanec Robert Králíček (ANO).

Pro zavedení stálých kontrol na hranicích kvůli regulaci migrace jsou dvě třetiny Čechů. Je to nutné, nebo je to až ten nejzazší krok? „Určitě je to až ten nejzazší krok. My jsme se k němu už v nedávné minulosti několikrát uchýlili, bylo to v reakci, kdy tranzitní nelegální migrace přes nás evidentně proudila,“ míní Petr Letocha z hnutí STAN.

Na českém pracovním trhu se zatím nedaří využívat vysokou kvalifikaci některých uprchlíků, šest z deseti pracuje pod svou kvalifikaci. Migranti jsou často na pozicích, které čeští zaměstnanci dělat nechtějí. „Pokud chceme udržet stavebnictví nebo gastronomii, jednoduše je tady skutečně potřebujeme,“ říká Petr Letocha z hnutí STAN.

Téměř všichni Češi chtějí, aby škola děti připravila na výzvy budoucnosti a naučila je kritickému myšlení, uvádí průzkum agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Jak připravit děti na měnící se svět? „Bylo by lepší, kdybychom se vrátili k jednotným osnovám a měli více pod kontrolou, co se ve školách vyučuje. Rámcové vzdělávací programy jsou nekoncepční a dávají možnost zasahovat do výuky třeba různým neziskovým organizacím,“ říká Petra Prokšanová (Stačilo!).

Češi považují za nejvážnější problém českého školství nedostatečné kapacity mateřských škol. V průzkumu agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus se na tom shodlo začátkem května přes 80 procent z 1000 respondentů. Co by s tím udělali politici? „Není to o tom, že by se nestavělo. Pomohla by větší koordinace obcí, které jsou ve své bezprostřední blízkosti. Stálo by za to i odbourat byrokracii, aby mohly vznikat dětské skupiny,“ říká Matěj Gregor (Motoristé sobě).

Prospěch českých žáků má více než v jiných evropských zemích souvislost s tím, jaké vzdělání a socioekonomický status mají jejich rodiče. Nerovnosti se ukazují mezi různými částmi Česka, vzdělávací neúspěšnost ale netrápí podle společnosti PAQ Research jen znevýhodněné kraje. Jak mohou politici zasáhnout? „V současnosti leží ve třetím čtení novela školského zákona, která přináší mnoho opatření, které by nerovnosti měly snižovat,“ říká Renáta Zajíčková (ODS).

V Česku je podle ředitelství silnic a dálnic asi 1500 kilometrů dálnic a přes 5700 kilometrů silnic první třídy, cest nižších tříd je asi 50 tisíc kilometrů. Hustota silniční sítě je jedna z nejvyšších v EU, kvalita silnic je naopak podle indexu prosperity mezi nejhoršími. Kolik jde v Česku do výstavby dopravní infrastruktury peněz? A do čeho by chtěli investovat Češi? Poslechněte si první část debaty o dopravě Česko 2025.