Česko je rozdělené do 6 200 obcí, ve třech čtvrtinách z nich žije méně než tisíc lidí. Část příjmů obcí plyne z hospodaření a z výběru poplatků, stát jim posílá peníze zejména na vzdělávání. Obce si ponechávají daň z nemovitosti, stát jim a krajům přerozděluje i část výnosů z dalších daní podle zákona o rozpočtovém určení daní. Měl by způsob dělení zdrojů mezi obce doznat změn? „Měli bychom začít mluvit o efektivnějším sdílení služeb mezi obcemi,“ míní Aleš Juchelka (ANO).

Spokojení s životem ve svém regionu jsou čtyři z pěti Čechů, ukázal exkluzivní průzkum agentury MEDIAN pro Radiožurnál a ČRo Plus. Nejspokojenější jsou obyvatelé Vysočiny a jihu ČR, zato na severu Čech, provázaném s útlumem těžby a navazujícího průmyslu, jen každý třetí z pěti. Horší nabídku pracovních pozic pociťují také obyvatelé u hranic jednotlivých krajů. Jakou zkušenost mají politici s dotačními programy pro rozvoj zaostávajících regionů? A co různé kraje potřebují?

V Česku stále chybí zavedení tzv. jednotného inkasního místa, které by mělo zaručit, aby lidé nemuseli podávat informace o svých příjmech na více různých míst. Zároveň se stále debatuje o dopadu zrušené elektronické evidence tržeb. Měla by se znovu zavést? „Myslím, že ne, výrazně se zvýšil podíl bezhotovostních plateb, administrativní zátěž byla velká a dopady na výběr daní nejsou jednoznačné,“ tvrdí v debatě Česko 2025 Lucie Sedmihradská (STAN).

Ze zdanění spotřeby má Česko vyšší podíl výnosů z daní, než je průměr v Evropské unii, ale ekonomicky podobné země jako Polsko nebo Slovinsko ze zdanění spotřeby získávají více než Česko. To vychází z exkluzivní analýzy společnosti PAQ Research pro projekt Radiožunálu a Českého rozhlasu Plus Česko 2025. „Z celého daňového balíčku byla zrovna debata o tichých vínech jedna z nejvíce pozoruhodných,“ komentuje první z debatovaných spotřebních daní Martin Kolovratník (ANO).

Levná práce by se měla danit méně. To si myslí polovina z 1200 dotazovaných v exkluzivní analýze společnosti PAQ Research pro projekt Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus Česko 2025. Reformovat zdanění OSVČ by si podle analýzy přála třetina Čechů, více lidí by bylo pro variantu nic neměnit. „Pokud daňový systém upravíme, zdanění bude spravedlivější a bude méně poškozovat a brzdit ekonomickou prosperitu,“ uvedl v debatě Libor Dušek (Piráti).

Povinnou vojenskou službu má v EU formálně devět států, její podoba i délka se ale liší. V Česku skončila v roce 2004. Uplynulých 20 let má Česká republika profesionální armádu, brannou povinnost nicméně mají všichni čeští občané a občanky od 18 do 60 let. Vyžadována bude pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Měla by se povinná vojna vrátit?

Vojsko za loňský rok eviduje asi 4600 zájemců a zájemkyň. Přitom před pěti lety se do armády hlásilo přes sedm tisíc lidí ročně. Zdaleka ne všichni se ale k vojsku dostanou. Loni nastoupila méně než polovina z těch, kteří projevili zájem. Při započítání odchodu se za loňský rok armáda rozrostla jen o 176 lidí. Celkově v posledních letech odchodů z armády přibylo. O čem tato čísla svědčí?

Česká republika podle předběžných údajů Severoatlantické aliance loni navýšila výdaje na obranu těsně nad 2 procenta HDP. V aliančním žebříčku jsme tak zhruba uprostřed. Za loňský rok ho vede Polsko s 5 procenty a za ním je Estonsko a Spojené státy americké. Na druhém konci je Španělsko. Výdaje na obranu se stávají čím dál naléhavějším tématem. Můžeme si dovolit vydávat víc peněz?

Zrychlit stavební řízení, podpořit obecní i družstevní bydlení, ovšem také zvýšit danění investičních bytů navrhují politici různých stran v otázce dostupnosti bydlení. „Zaznělo tady, že stavět, stavět a stavět – ale v těch bytech musí někdo bydlet, musí být obsazené. Někdy je pro obchodníky výhodné investovat do bydlení a tím se může nafukovat bublina,“ upozorňuje Barbora Špicarová Stašková za hnutí STAN. Jak se podle politických představitelů stalo bydlení nedostupným?