Pro zavedení stálých kontrol na hranicích kvůli regulaci migrace jsou dvě třetiny Čechů. Je to nutné, nebo je to až ten nejzazší krok? „Určitě je to až ten nejzazší krok. My jsme se k němu už v nedávné minulosti několikrát uchýlili, bylo to v reakci, kdy tranzitní nelegální migrace přes nás evidentně proudila,“ míní Petr Letocha z hnutí STAN.

Na českém pracovním trhu se zatím nedaří využívat vysokou kvalifikaci některých uprchlíků, šest z deseti pracuje pod svou kvalifikaci. Migranti jsou často na pozicích, které čeští zaměstnanci dělat nechtějí. „Pokud chceme udržet stavebnictví nebo gastronomii, jednoduše je tady skutečně potřebujeme,“ říká Petr Letocha z hnutí STAN.

Téměř všichni Češi chtějí, aby škola děti připravila na výzvy budoucnosti a naučila je kritickému myšlení, uvádí průzkum agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Jak připravit děti na měnící se svět? „Bylo by lepší, kdybychom se vrátili k jednotným osnovám a měli více pod kontrolou, co se ve školách vyučuje. Rámcové vzdělávací programy jsou nekoncepční a dávají možnost zasahovat do výuky třeba různým neziskovým organizacím,“ říká Petra Prokšanová (Stačilo!).

Češi považují za nejvážnější problém českého školství nedostatečné kapacity mateřských škol. V průzkumu agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus se na tom shodlo začátkem května přes 80 procent z 1000 respondentů. Co by s tím udělali politici? „Není to o tom, že by se nestavělo. Pomohla by větší koordinace obcí, které jsou ve své bezprostřední blízkosti. Stálo by za to i odbourat byrokracii, aby mohly vznikat dětské skupiny,“ říká Matěj Gregor (Motoristé sobě).

Prospěch českých žáků má více než v jiných evropských zemích souvislost s tím, jaké vzdělání a socioekonomický status mají jejich rodiče. Nerovnosti se ukazují mezi různými částmi Česka, vzdělávací neúspěšnost ale netrápí podle společnosti PAQ Research jen znevýhodněné kraje. Jak mohou politici zasáhnout? „V současnosti leží ve třetím čtení novela školského zákona, která přináší mnoho opatření, které by nerovnosti měly snižovat,“ říká Renáta Zajíčková (ODS).

V Česku je podle ředitelství silnic a dálnic asi 1500 kilometrů dálnic a přes 5700 kilometrů silnic první třídy, cest nižších tříd je asi 50 tisíc kilometrů. Hustota silniční sítě je jedna z nejvyšších v EU, kvalita silnic je naopak podle indexu prosperity mezi nejhoršími. Kolik jde v Česku do výstavby dopravní infrastruktury peněz? A do čeho by chtěli investovat Češi? Poslechněte si první část debaty o dopravě Česko 2025.

Státy EU a taky Evropský parlament se dohodli, že všechna nová osobní auta a dodávky prodávané v EU od roku 2035 by neměly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Silniční doprava se na emisích oxidu uhličitého v EU podílí jednou pětinou a emise z dopravy v unii jako v jediném sektoru neklesají. Jak na zákaz reagují Češi? A kolik elektroaut teď po Česku jezdí? Poslechněte si třetí část debaty o dopravě Česko 2025.

Česko se podle statistického úřadu řadí s hodnotou 121 kilometrů železnic na tisíc kilometrů čtverečních rozlohy na druhé místo světového žebříčku v hustotě železniční sítě. Poráží nás jen Švýcarsko a krok s námi drží Belgie nebo Německo. Asi 70 procent cest absolvují lidi v Česku v autě. Na vlaky a autobusy připadá asi 17 procent. Co by české obyvatele namotivovalo hromadnou dopravu využívat víc? Poslechněte si druhou část debaty o dopravě Česko 2025.

Česko je rozdělené do 6 200 obcí, ve třech čtvrtinách z nich žije méně než tisíc lidí. Část příjmů obcí plyne z hospodaření a z výběru poplatků, stát jim posílá peníze zejména na vzdělávání. Obce si ponechávají daň z nemovitosti, stát jim a krajům přerozděluje i část výnosů z dalších daní podle zákona o rozpočtovém určení daní. Měl by způsob dělení zdrojů mezi obce doznat změn? „Měli bychom začít mluvit o efektivnějším sdílení služeb mezi obcemi,“ míní Aleš Juchelka (ANO).