Státy EU a taky Evropský parlament se dohodli, že všechna nová osobní auta a dodávky prodávané v EU od roku 2035 by neměly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Silniční doprava se na emisích oxidu uhličitého v EU podílí jednou pětinou a emise z dopravy v unii jako v jediném sektoru neklesají. Jak na zákaz reagují Češi? A kolik elektroaut teď po Česku jezdí? Poslechněte si třetí část debaty o dopravě Česko 2025.

Česko se podle statistického úřadu řadí s hodnotou 121 kilometrů železnic na tisíc kilometrů čtverečních rozlohy na druhé místo světového žebříčku v hustotě železniční sítě. Poráží nás jen Švýcarsko a krok s námi drží Belgie nebo Německo. Asi 70 procent cest absolvují lidi v Česku v autě. Na vlaky a autobusy připadá asi 17 procent. Co by české obyvatele namotivovalo hromadnou dopravu využívat víc? Poslechněte si druhou část debaty o dopravě Česko 2025.

Česko je rozdělené do 6 200 obcí, ve třech čtvrtinách z nich žije méně než tisíc lidí. Část příjmů obcí plyne z hospodaření a z výběru poplatků, stát jim posílá peníze zejména na vzdělávání. Obce si ponechávají daň z nemovitosti, stát jim a krajům přerozděluje i část výnosů z dalších daní podle zákona o rozpočtovém určení daní. Měl by způsob dělení zdrojů mezi obce doznat změn? „Měli bychom začít mluvit o efektivnějším sdílení služeb mezi obcemi,“ míní Aleš Juchelka (ANO).

V rámci Česka se lidé stěhují především do okolí Prahy, odcházejí naopak ze severu Moravy a Slezska. V přepočtu na obyvatele vnitřní migrací ztratila nejvíc lidí Karviná, Mladá Boleslav a Havířov. O přestěhování do jiného regionu uvažovalo v posledním roce v průzkumu Medianu 17 procent lidí, nejčastěji mladí a vzdělanější. Co dělat s vylidňováním venkova? „Určitě není paušální, že obce kolem velkých měst rostou a všude jinde se vylidňují,“ namítá Radim Sršeň za hnutí STAN.

Spokojení s životem ve svém regionu jsou čtyři z pěti Čechů, ukázal exkluzivní průzkum agentury MEDIAN pro Radiožurnál a ČRo Plus. Nejspokojenější jsou obyvatelé Vysočiny a jihu ČR, zato na severu Čech, provázaném s útlumem těžby a navazujícího průmyslu, jen každý třetí z pěti. Horší nabídku pracovních pozic pociťují také obyvatelé u hranic jednotlivých krajů. Jakou zkušenost mají politici s dotačními programy pro rozvoj zaostávajících regionů? A co různé kraje potřebují?

V Česku stále chybí zavedení tzv. jednotného inkasního místa, které by mělo zaručit, aby lidé nemuseli podávat informace o svých příjmech na více různých míst. Zároveň se stále debatuje o dopadu zrušené elektronické evidence tržeb. Měla by se znovu zavést? „Myslím, že ne, výrazně se zvýšil podíl bezhotovostních plateb, administrativní zátěž byla velká a dopady na výběr daní nejsou jednoznačné,“ tvrdí v debatě Česko 2025 Lucie Sedmihradská (STAN).

Ze zdanění spotřeby má Česko vyšší podíl výnosů z daní, než je průměr v Evropské unii, ale ekonomicky podobné země jako Polsko nebo Slovinsko ze zdanění spotřeby získávají více než Česko. To vychází z exkluzivní analýzy společnosti PAQ Research pro projekt Radiožunálu a Českého rozhlasu Plus Česko 2025. „Z celého daňového balíčku byla zrovna debata o tichých vínech jedna z nejvíce pozoruhodných,“ komentuje první z debatovaných spotřebních daní Martin Kolovratník (ANO).

Levná práce by se měla danit méně. To si myslí polovina z 1200 dotazovaných v exkluzivní analýze společnosti PAQ Research pro projekt Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus Česko 2025. Reformovat zdanění OSVČ by si podle analýzy přála třetina Čechů, více lidí by bylo pro variantu nic neměnit. „Pokud daňový systém upravíme, zdanění bude spravedlivější a bude méně poškozovat a brzdit ekonomickou prosperitu,“ uvedl v debatě Libor Dušek (Piráti).

Povinnou vojenskou službu má v EU formálně devět států, její podoba i délka se ale liší. V Česku skončila v roce 2004. Uplynulých 20 let má Česká republika profesionální armádu, brannou povinnost nicméně mají všichni čeští občané a občanky od 18 do 60 let. Vyžadována bude pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Měla by se povinná vojna vrátit?