- Podcasty
- Česko 2025

Poslechněte si podcast: Školství (3/3): Jak by měla vypadat školní výuka?
Téměř všichni Češi chtějí, aby škola děti připravila na výzvy budoucnosti a naučila je kritickému myšlení, uvádí průzkum agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Jak připravit děti na měnící se svět? „Bylo by lepší, kdybychom se vrátili k jednotným osnovám a měli více pod kontrolou, co se ve školách vyučuje. Rámcové vzdělávací programy jsou nekoncepční a dávají možnost zasahovat do výuky třeba různým neziskovým organizacím,“ říká Petra Prokšanová (Stačilo!).
Česko 2025
Česko 2025 je projekt Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, ve kterém chceme ukázat, jak budou politické strany a uskupení, které by se podle aktuálních průzkumů dostaly do sněmovny, řešit klíčové problémy Česka.
Školství (1/3): Co dělat s nedostatkem mateřských škol?
Češi považují za nejvážnější problém českého školství nedostatečné kapacity mateřských škol. V průzkumu agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus se na tom shodlo začátkem května přes 80 procent z 1000 respondentů. Co by s tím udělali politici? „Není to o tom, že by se nestavělo. Pomohla by větší koordinace obcí, které jsou ve své bezprostřední blízkosti. Stálo by za to i odbourat byrokracii, aby mohly vznikat dětské skupiny,“ říká Matěj Gregor (Motoristé sobě).
Školství (2/3): Jak řešit nerovnosti v českém školství?
Prospěch českých žáků má více než v jiných evropských zemích souvislost s tím, jaké vzdělání a socioekonomický status mají jejich rodiče. Nerovnosti se ukazují mezi různými částmi Česka, vzdělávací neúspěšnost ale netrápí podle společnosti PAQ Research jen znevýhodněné kraje. Jak mohou politici zasáhnout? „V současnosti leží ve třetím čtení novela školského zákona, která přináší mnoho opatření, které by nerovnosti měly snižovat,“ říká Renáta Zajíčková (ODS).
Jak rozsáhlá je silniční síť v Česku a jak moc ji Češi využívají?
V Česku je podle ředitelství silnic a dálnic asi 1500 kilometrů dálnic a přes 5700 kilometrů silnic první třídy, cest nižších tříd je asi 50 tisíc kilometrů. Hustota silniční sítě je jedna z nejvyšších v EU, kvalita silnic je naopak podle indexu prosperity mezi nejhoršími. Kolik jde v Česku do výstavby dopravní infrastruktury peněz? A do čeho by chtěli investovat Češi? Poslechněte si první část debaty o dopravě Česko 2025.
Jak reagují Češi na plánovaný konec prodeje nových benzinových a dieselových aut v EU?
Státy EU a taky Evropský parlament se dohodli, že všechna nová osobní auta a dodávky prodávané v EU od roku 2035 by neměly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Silniční doprava se na emisích oxidu uhličitého v EU podílí jednou pětinou a emise z dopravy v unii jako v jediném sektoru neklesají. Jak na zákaz reagují Češi? A kolik elektroaut teď po Česku jezdí? Poslechněte si třetí část debaty o dopravě Česko 2025.
Jak namotivovat lidi v České republice, aby více využívali hromadnou dopravu?
Česko se podle statistického úřadu řadí s hodnotou 121 kilometrů železnic na tisíc kilometrů čtverečních rozlohy na druhé místo světového žebříčku v hustotě železniční sítě. Poráží nás jen Švýcarsko a krok s námi drží Belgie nebo Německo. Asi 70 procent cest absolvují lidi v Česku v autě. Na vlaky a autobusy připadá asi 17 procent. Co by české obyvatele namotivovalo hromadnou dopravu využívat víc? Poslechněte si druhou část debaty o dopravě Česko 2025.
Pomohlo by slučování obcí jejich hospodaření?
Česko je rozdělené do 6 200 obcí, ve třech čtvrtinách z nich žije méně než tisíc lidí. Část příjmů obcí plyne z hospodaření a z výběru poplatků, stát jim posílá peníze zejména na vzdělávání. Obce si ponechávají daň z nemovitosti, stát jim a krajům přerozděluje i část výnosů z dalších daní podle zákona o rozpočtovém určení daní. Měl by způsob dělení zdrojů mezi obce doznat změn? „Měli bychom začít mluvit o efektivnějším sdílení služeb mezi obcemi,“ míní Aleš Juchelka (ANO).
Přepsat hranice krajů nebo rozpočtové určení daní?
V rámci Česka se lidé stěhují především do okolí Prahy, odcházejí naopak ze severu Moravy a Slezska. V přepočtu na obyvatele vnitřní migrací ztratila nejvíc lidí Karviná, Mladá Boleslav a Havířov. O přestěhování do jiného regionu uvažovalo v posledním roce v průzkumu Medianu 17 procent lidí, nejčastěji mladí a vzdělanější. Co dělat s vylidňováním venkova? „Určitě není paušální, že obce kolem velkých měst rostou a všude jinde se vylidňují,“ namítá Radim Sršeň za hnutí STAN.
Kde leží slepá místa v rozvoji regionů?
Spokojení s životem ve svém regionu jsou čtyři z pěti Čechů, ukázal exkluzivní průzkum agentury MEDIAN pro Radiožurnál a ČRo Plus. Nejspokojenější jsou obyvatelé Vysočiny a jihu ČR, zato na severu Čech, provázaném s útlumem těžby a navazujícího průmyslu, jen každý třetí z pěti. Horší nabídku pracovních pozic pociťují také obyvatelé u hranic jednotlivých krajů. Jakou zkušenost mají politici s dotačními programy pro rozvoj zaostávajících regionů? A co různé kraje potřebují?
Kdo chce zvýšit daně? (3/3): Jak postupovat v digitalizaci daní?
V Česku stále chybí zavedení tzv. jednotného inkasního místa, které by mělo zaručit, aby lidé nemuseli podávat informace o svých příjmech na více různých míst. Zároveň se stále debatuje o dopadu zrušené elektronické evidence tržeb. Měla by se znovu zavést? „Myslím, že ne, výrazně se zvýšil podíl bezhotovostních plateb, administrativní zátěž byla velká a dopady na výběr daní nejsou jednoznačné,“ tvrdí v debatě Česko 2025 Lucie Sedmihradská (STAN).