„Vybrat si z přehršle oborů je hodně závislé na tzv. sociokulturním kapitálu, rozhledu rodiny a schopnosti se orientovat v systému. To je první nespravedlnost,“ nastiňuje Daniel Prokop, na čem se čtrnáctileté děti rozřazují do středních škol. Dospívajícím mnohdy zbydou specializované obory, ve kterých nezůstávají. Proč podle sociologa o úspěchu do značné míry rozhoduje i příprava na testy Cermatu? A jak znalost systému souvisí s tím, že bohatší platí v Česku nižší daně?

„Český daňový systém je relativně hloupý v tom, jak sází na daně, které brzdí ekonomický růst, a jak zakrnělé má spotřební daně, danění nemovitostí a majetku, které nejsou tak škodlivé,“ srovnává Daniel Prokop se střední Evropou. Češi obvykle platí většinu svých daní z práce, z majetku půl procenta a chudší až třetinu ze spotřeby. „Efekt je takový, že spodní pětina lidí odvádí jen o trošku míň z práce než horní pětina, ale odvádí mnohem víc na spotřebě,“ poukazuje sociolog.

Co má přinést novela školského zákona? Školní psychologové, sociální a speciální pedagogové byli doposud placeni z evropských fondů, což příštím rokem skončí. „Dnes těmto profesím můžete nabídnout smlouvu na jeden, dva roky. I kvůli tomu do toho lidé nejdou, protože tam není perspektiva,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. „Jsou potřeba víc v chudších školách, tam jsou problémy větší. Proto je v zákoně tzv. indexace, která dává chudším školám trošku větší peníze,“ vysvětluje.

Ubude letos případů, kdy kapacita prvních tříd nestačí ani pro spádové děti? „Ve vzdělávání máme strašně málo informací, ani pořádně neznáme kapacity škol,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Proč chudší rodiny častěji volí odklad? A jak spolu vzdělávání ve školkách a školách provázat? „Bylo by dobré, aby jako ve Skotsku aspoň škola věděla, jaké děti do první třídy jdou. Myslím si, že je to hodně o zlepšení komunikace v přechodu mezi mateřskou a základní školou,“ míní sociolog.

Proč jsou přijímací zkoušky na střední školy pořád takové nervy a proč i kvůli tomu přicházíme o talentované studující? „Systém, který hodně závisí na strategizování, vede bohužel k tomu, že si často nevybírají ideálně, což je škoda pro celou společnost,“ míní sociolog Daniel Prokop. Navrhuje proto testovat deváťáky ještě před přijímačkami. „Optimální řešení je, aby se test dělal na konci deváté třídy, aby ho dělali všichni a podle toho si vybírali školy,“ nastiňuje sociolog.

Jaké dopady bude mít tzv. flexinovela zákoníku práce, kterou v pátek schválila sněmovna? K čemu dospěla analýza PAQ Research ohledně navázání chystané superdávky na výši životního minima? A kde v Česku chybí nejvíc školek a jaké to má dopady? „Nedostupnost, což je problém v periferiích velkých měst, vynucuje, že rodiče pracují na zkrácené úvazky nebo odkládají nástup do práce. Stát to stojí obrovské peníze na odvodech a daních,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Mnohačetné exekuce má v Česku 400 tisíc lidí, z nichž velká část pracuje načerno. Zvýšit si legální příjmy se jim nevyplatí, ani pokud projde revize dávek v současné podobě. „Ve výsledku jsou případy, kdy si vyděláte 10 tisíc navíc a čistý příjem vám klesne o 2 tisíce. Když to bude takto, všichni budou optimalizovat na minimální legální příjem, který je pustí do oddlužení,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Na co u projednávaných reforem dávek či školského zákona upozorňuje?

Na základní výdaje za bydlení a potraviny dala průměrná česká domácnost v lednu lehce pod polovinu svých příjmů. Nejnovější údaje agentura PAQ Research vztahuje také k jednotlivým společenským třídám, přičemž nejméně krize zasáhla Zajištěné, kteří bydlí ve vlastním. Strádající třídě pomohly příspěvky na bydlení a valorizace důchodů. „Reagovali jsme v důchodech, trochu v dávkách, ale málo ohledně daňového mixu na to, abychom pomohli chudším pracujícím,“ shrnuje Daniel Prokop.

„Obce nejsou v Česku motivované povolovat stavby, protože z toho skoro nic nemají,“ poukazuje Daniel Prokop na jednu z příčin nedostupného bydlení. Jak výstavbu podpořit? „Část DPH, které se odvede za bytovou výstavbu, by mohlo zůstat v obci, aby obce měly finance na okolní služby,“ navrhuje. Zároveň s podporou nájmů by však na obce přenesl také část příspěvků na bydlení. „Musí se omezit současný stav, kdy nechají chudé lidi bydlet v nuzných bytech,“ vysvětluje sociolog.