„Uprchlíkům vděčíme za ekonomický růst, který tady do velké míry máme. To si možná část společnosti uvědomila v posledním roce, ale pořád myslím, že si to uvědomuje málo, že se hodně hraje hra dávky versus odvody,“ míní sociolog Daniel Prokop. Jak hodnotili Češi začlenění ukrajinských uprchlíků v Česku v průběhu čtyř let od začátku války na Ukrajině? A jak se osvědčují změny v oddlužení, které přijal parlament v minulém volebním období? Bylo by namístě systém změnit?

Jak může nová aplikace poradit deváťákům a jejich rodičům s výběrem střední školy? Jaké chyby žáci a jejich rodiče při řazení škol na přihláškách dělají? „Na první prioritě má smysl mít svoji ideální volbu, i když to vůbec není jisté. Naopak zejména na třetí mít nějakou jistotu,“ vysvětluje Daniel Prokop, sociolog agentury PAQ Research. Kolik dětí projde školami, aniž by si učitelé všimli jejich mimořádného nadání? A komu a jak pomáhaly dotace z programu Nová zelená úsporám?

Vláda včera podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila také s novelou s odložením navýšení životního minima. Ministr zvažuje i vytvoření nové prorodinné dávky, potřebným domácnostem by měla pomoci hradit kroužky, obědy nebo školní svačiny. Jak funguje současný systém? „Životní minimum se podle mě musí opravit ještě nad rámec odložení,“ míní sociolog Daniel Prokop.

Před pololetím si žáci devátých tříd vyzkoušejí přijímací zkoušky nanečisto. Zkušební testy na střední školy připravila organizace Cermat a ministerstvo školství. Školy chtějí, aby žáci zažili atmosféru opravdové zkoušky. „Musíte vědět, kolik zhruba máte bodů v Cermatu, protože z toho vyplývá, na jaké školy se můžete a nemůžete dostat. Musíte vědět, jak obtížné jsou školy, kolik na ně stačí bodů,“ popisuje sociolog Daniel Prokop úskalí rozhodování před přijímací zkouškou.

První rok Trumpova druhého mandátu v Bílém domě provází tlak na vyšší cla na dovoz zboží. Podle sociologa si jeho hospodářskou politikou velká většina Američanů pohorší. „Někteří ekonomové argumentují, že tarify dorovnávají systém, aby to vybrali od importérů, od lidí, dovozců. Ale nedává to moc smysl, protože na rozdíl od české DPH to vybíráte jenom od dovozců,“ srovnává sociolog Daniel Prokop. V rozhovoru se dotýká také rozpočtového určení daní a výjimky na tiché víno.

Rostoucí majetková a příjmová nerovnost v Česku patří podle mezinárodních studií k nejvyšším v Evropě a blíží se Mexiku či Indii. „Vydělávají ti, kdo už majetek mají. Asi největší problém je, že v Česku na to nereaguje daňový mix. Hodně daníme pracující lidi, kteří by chtěli mít majetek, a ne ty, kteří už ho mají,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení. Které výjimky udržují stav, který označuje za dědickou společnost a daňový ráj kapitálových příjmů?

Co tvoří rozdíl ve výnosech penzijního spoření v Česku oproti Švédsku? „Jak málo je to výkonné, musíte dávat obrovské částky. I minulá vláda se podle mě zaměřila na chybnou část problému, že motivuje lidi státními příspěvky, aby spořili větší částky. Klíčová část problému jsou výnosy a poplatky,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop. Kam mohou tuzemské penzijní společnosti investovat? A jak se minulá vláda popasovala s přijetím uprchlíků z Ukrajiny a co čekat od ukončení bojů?

Metropolitní plán uvolní výstavbu bytů v Praze, ovšem dostupnost bydlení naráží také na kapacity developerů a správu obecních bytů. „Politika se zaměřovala a zaměřuje na cukrování poptávkové strany, hrazení příspěvku na bydlení, příspěvky na hypotéky, odpočty; ne na nabídku: obecní výstavba, rekonstrukce obecních bytů a uvolnění komerční výstavby,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Kudy vede cesta k nejlepšímu místu pro život? A jakých změn dozná podpora bydlení v superdávce?

Zlepšení ekonomiky po inflačním šoku se do duševního zdraví dosud nepropsalo. Příznaky úzkosti a deprese projevuje podle sociologa zhruba šestina populace, dalším tlumí problémy medikace. Značné riziko představuje sociální izolace. „Když máte v životě něco, co nemůžete úplně řešit, je vidět, že vás to hodně ovlivní. Zároveň vám to bere schopnost to řešit,“ vysvětluje paradox duševního zdraví sociolog Daniel Prokop.