Různé typy hendikepů a speciálních vzdělávacích potřeb má v Česku 160 tisíc dětí. Psychologické poradny jim pomáhají různě, kraj od kraje. „Jakou má dítě podporu na běžných školách a kam by mělo chodit, je na doporučení poradny, která zkoumá jeho hendikepy. Problém poraden je v tom, že se obrovsky liší regionálně výsledky,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Kdy je inkluzivní politika úspěšná? Jaká data má školství k dispozici?

Programové prohlášení vznikající vlády slibuje motivovat k preventivním prohlídkám. Podle Daniela Prokopa však chybí zaměření na úspěšnost prevence jednotlivých pojišťoven. „Ty nejsou motivované, protože neplatí náklady na nemocenskou. Tu platí sociální systém, pojišťovny tak nemají velkou motivaci investovat efektivně,“ míní sociolog. Jak přenastavit systém, aby podporoval aktivitu praktických lékařů?

Jak lépe využít peníze z nadfinancovaných částí republiky a podpořit služby v chudších regionech, ukazuje sociolog na rozpočtovém určení daní. „Relativně nejméně v systému mají středně velká města – od pěti tisíc do Liberce – která zřizují základní školy, zdravotní a další služby pro celý mikroregion. Je paradoxní, že nemají více peněz na obyvatele než malé obce,“ poukazuje Daniel Prokop. Jak by menší subjekty posílilo společenství obcí? A kde chybí 7 miliard na školství?

Jak ovlivní program vznikající vlády hospodaření jednotlivých domácností? Pomůže těm, kdo to potřebují? „Program je velmi dobrý pro skupiny, které jsou příjemci nějaké redistribuce, která má smysl. Je velmi výhodný pro důchodce, pro lidi na rodičovské dovolené,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Nemyslím si, že je tak výhodný pro nízkopříjmové pracující, že by v daňové politice bylo výrazné snížení daní nízkopříjmových,“ dodává. Považuje za rozumné měnit zavedenou superdávku?

Možnost spořit na důchod skrze investice penzijních společností představuje třetí pilíř důchodového systému. V Česku je velká síť zprostředkovatelů ale špatně regulovaná. „Stát tam dává 17 miliard ročně podporami přímými a daňovými, třetí pilíř ale nefunguje jako ve Švédsku. Na Slovensku taky funguje: velké výnosy, poloviční poplatky než v Česku,“ poukazuje Daniel Prokop. Co by znamenalo, kdyby příští vláda umožnila penzijním fondům investovat do akcií i rizikového kapitálu?

Převod financování nepedagogických pracovníků na obce povede k úsporám jen za předpokladu, že budou zřizovatelé škol spolupracovat. Novela školského zákona zároveň podněcuje slučovat vedení menších škol. „Sloučení není to, že by museli jednu budovu zavřít. Je to sloučení ředitelství, že administrativu a žádosti o dotace budou dělat nahoře,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jaké způsoby organizace mateřských a základních škol budou efektivní? A kam míří české zdravotnictví?

Snížit zdanění práce, rušit důchodové úpravy zavedené dosluhující vládou a do roku 2030 vkládat na vzdělávání 6 % HDP slibuje hospodářská strategie hnutí ANO. Opakuje také slib 130 % průměrného platu učitelům. „Jedna vláda ho dělá na dluh, potom druhá ho neplní, protože dluh je pro ně nepřijatelný. Řešení je buď nastavit realističtější cíle, přidat tam, ale ne tolik, nebo zvýšit příjmy,“ komentuje sociolog Daniel Prokop. Jak by se navržené změny promítly do hospodaření státu?

Jak nerovnosti ve vzdělávání, sociální oblasti či na trhu práce ovlivnily výsledky voleb? „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak si v chudších regionech a malých sídlech vedli Motoristé sobě? Kde voliče a voličky mobilizovaly hodnotové otázky? A co vyplývá z nového průzkumu spokojenosti učitelů?

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

„Na vysokých školách v Česku velmi málo studují ti, kteří jsou z nejchudších domácností se základním vzděláním. Trošku propadnou vzděláváním už v průběhu, ale potom nedokážou čelit nákladům na pět let studia v jiném městě, kde musíte mít bydlení,“ komentuje sociolog Daniel Prokop studii o podpoře vysokoškoláků. Na kterých oborech je přetlak uchazečů a jak posílit kapacity vysokých škol? A nakolik předurčuje pozdější studium výběr všeobecné střední školy oproti odborné?