Děčínský Sněžník je se svými 723 metry nad mořem nejvyšší stolovou horou u nás. Najdeme ji deset kilometrů severozápadně od Děčína.

Za největší věžní hodiny v Česku jsou považovány ty v průčelí hlavní věže kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. Jejich průměr je přes 7,5 metru.

Oranžerie v Habrovanech na Vyškovsku je dokladem toho, jak starý zámecký skleník v havarijním stavu ožije a rozkvete v moderní době.

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře je unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury s originální trojicí stanových střech. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky. Současná délka hlavní lodi je 70 metrů a výška 40 metrů.

Vesnice Holašovice ležící asi 16 kilometrů západně od Českých Budějovic je zmiňována od poloviny 13. století. Dispoziční řešení její návsi napovídá, že byla založena takzvaně na zelené louce jako součást kolonizačních snah v jihočeském pohraničí.

Lanovka z Janských Lázní na Černou horu je nejdelší kabinovou lanovou dráhou v Česku. Současná kabinová lanová dráha je historicky už třetí v pořadí.

Ve východních Čechách západně od Litomyšle najdeme Růžový palouček. Arboretum, které se nachází mezi poli, proslavil spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Právě sem totiž umístil pověst o rozloučení českých bratří s rodnou vlastí po porážce českého stavovského povstání.

V pražském Klementinu zavedl vedle pozorování hvězd také zaznamenávání stavu počasí první ředitel tamní hvězdárny Josef Stepling v polovině 18. století. Bylo to kvůli využití v zemědělství.

Pochod Praha–Prčice je nejznámějším organizovaným turistickým a dálkovým pochodem v Česku. Jeho historie sahá do roku 1966.