1. narozeniny by na začátku roku 2026 oslavil asi nejvýraznější ostravský spisovatel posledních desetiletí, Jan Balabán. Jeho povídková sbírka Možná, že odcházíme byla v roce 2004 knihou roku v anketě Lidových novin, následně vyhrála Magnezii literu v kategorii próza a získala také nominaci na státní cenu za literaturu roku 2004. 2004. Knihou roku se stal o šest let později také román Zeptej se táty. To už bylo několik měsíců po předčasné smrti Jana Balabána, pozornost upoutala také Balabánova divadelní hra o Petru Bezručovi a také jeho eseje a texty o výtvarném umění. Nemůže být proto pochyb, že dílo Jana Balabána patří mezi české knihy, které musíte znát.

Narodil se na Slovensku, studoval farmacii, následně i režii a filmovou vědu. Po studiích krátce spolupracoval s divadlem i s Českým rozhlasem, ale potom se naplno věnoval medicínskému výzkumu a vývoji buněčných biotechnologií. V 56 letech vydal svůj první román – a z něj se stala senzace. Skvělé reakce přichází od běžných čtenářů i kritiků. A všechno korunovaly hned dvě ceny Magnesia Litera – nejen za debut roku, ale i celkové vítězství v kategorii kniha roku. Takový je příběh Miroslava Hlauča a jeho románu Letnice. A není pochyb, že Letnice patří mezi České knihy, které musíte znát.

Když v roce 2008 uplynulo půlstoletí od smrti básníka Vítězslava Nezvala, Česká tisková kancelář ho v titulku připomínala slovy: gejzír imaginace, akrobat poetismu i opěvovatel Stalina.

Jestli má v české historii nějaký spisovatel mimořádné postavení, tak je to Alois Jirásek. Byl celebritou za první republiky, na jeho dílo se odkazovali ideologové komunistického režimu a v čítankách a v povinné literatuře zůstává i po Listopadu 1989.

Mnohá slavná díla psal Bohumil Hrabal na své chatě v Kersku. Její zpřístupnění pro veřejnost, i kulaté 110. výročí narození, opět přitáhlo pozornost k jednomu nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů 20. století. V cyklu České knihy, které musíte znát, jsme už rozebírali Hrabalovu Příliš hlučnou samotu. Pozornost si však zasluhují i jeho další knihy. Vybrali jsme román z roku 1971 Obsluhoval jsem anglického krále, který Bohumil Hrabal napsal právě na své chatě v Kersku ve středních Čechách.

Před listopadem 1989 ji nevzali na vysokou školu. Po pádu komunistického režimu vystudovala angličtinu a češtinu na Ostravské univerzitě a živila se jako překladatelka a učitelka. Teprve ve svých 50 letech vydala svůj první román a během několika následujících let se zařadila mezi nejúspěšnější české spisovatele současnosti. Její knihy patří mezi nejprodávanější i nejpůjčovanější tituly v Česku a dočkali se také už desítek překladů do cizích jazyků.

V roce 2024 si celý svět připomíná 100. výročí smrti Franze Kafky a asi nikdo nepochybuje o tom, že jeho knihy jsou těmi, které bychom měli znát.

Ve Francii napsal Milan Kundera své nejslavnější dílo Nesnesitelná lehkost bytí a také svůj poslední česky psaný román Nesmrtelnost. A právě těmto dvěma románům se budeme věnovat v dalším díle podcastu Radio Prague International o českých knihách, které musíte znát.

Malíř temných a hutných barev, jehož světově proslulá díla se podobají procházce na hranici reality a snu, sám o sobě byl velmi tajemný, až úzkostlivý člověk. V jeho díle i životě jsou ale v některých ohledech patrné zářivé záblesky vášně. Tak takto o spisovateli Ladislavu Fuksovi u příležitosti jeho nedožitých osmdesátin psala na začátku tohoto tisíciletí ČTK. Na konci září roku 2023 si připomínáme 100. výročí narození tohoto spisovatele, a proto se právě jeho dílu budeme věnovat v dalším díle seriálu o českých knihách, které musíte znát.

Když se v roce 2018 vybíraly České knihy století v rámci ankety Magnesia Litera u příležitosti 100. výročí vzniku Československa, vybrala odborná veřejnost do trojice nejlepších i román Karla Poláčka Bylo nás pět.

Když v roce 1958 poprvé vyšel román Josefa Škvoreckého Zbabělci, vyvolal v tehdejším komunistickém Československu skutečnou bouři. Autor kvůli knize přišel o místo v redakci časopisu Světová literatura. Recenzenti jeho román přirovnávali k červivému ovoci nebo prašivému kotěti a v tehdejším rozhlase ho osobně kritizoval i tehdejší československý prezident Antonín Novotný. Kniha se totiž zásadně lišila od tehdejší produkce a dodnes je pokládána za přelomovou událost v historii české literatury. Zbabělci Josefa Škvoreckého bezpochyby patří mezi české knihy, které musíte znát.