Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Unikátů v této disciplíně existuje hned několik. Začneme nejvytrvalejším pravidelným hraním křížového mariáše!

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Hlas, který 18. května 1923 zahajoval pravidelné rozhlasové vysílání na našem území, patřil Emilii Tučkové. Tato dvaadvacetiletá slečna pracovala v Radiojournalu jako korespondentka, účetní a pokladní.

Nejdříve se mohli nejdelší bagetou pochlubit v dnes už neexistující prodejně potravin v Průhonicích. Komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů naměřili délku 14, 28 metrů.

Český hokejový svaz byl úředně uznán 19. listopadu 1908 a od té doby se také datuje jeho bohatá historie. Zimní sport, jehož kořeny bychom vystopovali v severní Americe, u nás brzy zdomácněl a po mnoho desetiletí je chloubou celého národa.

U zrodu sirkárny v Sušici stál místní rodák Vojtěch Scheinost. Vyučil se truhlářem ve Vídni a tam také poznal svou budoucí ženu Marii. Ta pracovala u lékárníka, který byl zároveň majitelem továrny na zápalky, a od něj se naučila vyrábět hmotu na hlavičky sirek.

V Česku najdeme řadu obdivuhodných seniorů, kteří se i ve vyšším věku věnují sportu, a dokonce lámou rekordy. Třeba paní Julie Braunová z Jablonného v Podještědí absolvovala jako nejstarší žena v České republice seskok padákem.

Malý vousatý mužíček, sériově vyráběný fenomén českých zahrádek, přišel na svět v Ústí nad Labem. Jeho duchovním otcem je Johann Maresch, spoluzakladatel nejstarší továrny na zahradní trpaslíky u nás.