V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

Osamělé kameny vztyčené do vertikální polohy sloužily kdysi pravděpodobně pro rituální nebo pamětní účely. Největší český pravěký menhir stojí na poli u středočeské vesnice Klobuky, je tři a půl metru vysoký a říká se mu kamenný pastýř.

In-lajny jsou čím dál populárnější zábavou nebo chcete-li sportem. Svědčí o tom také skutečnost, že i komisaři z pelhřimovského Muzea rekordů registrují hned několik pozoruhodných pokusů o zápis do rekordmanských tabulek v tomto oboru.

Od května 2022 se Česko pyšnilo jedním světovým unikátem – nejdelší visutou lávkou pro pěší na světě! V pohoří Králický Sněžník vede od chaty Slaměnka k úbočí kopce Chlum, a stala se tak logicky i nejdelší lávkou pro pěší u nás.

V roce 1904 začal na našem území sloužit první silniční tunel. Stavbaři ho s pomocí tisíců patron dynamitu prorazili v Praze pod vyšehradskou skálou.

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, náš nejteplejší minerální pramen. Gejzír dosahuje teploty 73 °C, za minutu vydá průměrně 2000 litrů vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

Česko má k roku 2025 celkem čtyři Národní parky, tedy území s nejvyšším stupněm ochrany přírody. S rozlohou 690 kilometrů čtverečních je tím největším Šumava. Tento park však vznikal postupně.