Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.

Ze semínek koupených v drogerii vyrostla v roce 2007 Luboši Sukovi z Jiřic u Humpolce sice spousta ředkviček normální velikosti, ale i jedna, která se doslova zbláznila, a stálo to za zápis do České knihy rekordů. Vážila více než 1,75 kg a i s kvetoucí natí měla dohromady 111 centimetrů!

Pokud vyjdeme z definice, že rybníkem se rozumí lidmi postavené zařízení opatřené hrázemi, umožňující potřebné manipulace a určené primárně pro chov ryb, pak je rybník Rožmberk s rozlohou 647 hektarů největší nejen v České republice, ale i ve světovém měřítku.

Každý, kdo chce navštívit nejsevernější bod České republiky, by se měl nejdřív pořádně podívat na mapu. Zprvu bude váhat, jestli má vyrazit do Frýdlantského nebo Šluknovského výběžku.

Lidé sbírají leccos. Například Jiří Maria Sieber, zakladatel Sudetského muzea, má kromě mnoha dalších předmětů zhruba 140 klystýrů. Toto číslo činí jeho sbírku největší známou na světě.

Poté, co se podařil níže popsaný rekord, se už nelze divit, že před 600 lety utíkali křižáci předčasně z boje. Pokud totiž z úst husitů slyšeli to, co 16. září 2016 znělo na táborském Žižkově náměstí, musela se jim chtě nechtě rozklepat kolena.

Kandidátů na vynálezce křížovky je hned několik. Nejčastěji se uvádí Arthur Wynne. Jeho první křížovku uveřejnily 21. prosince 1913 newyorské noviny. Ovšem světové prvenství po právu patří bystré dámě z Prahy-Modřan.

Když se v roce 1914 plánovala v Českém ráji silnice z Vyskeře do Libošovic, stál projektantům v cestě kus skály. Kamenný výběžek nazývaný Mnich jim však bylo líto zbourat, a tak se plán upravil a dělníci ve skále prorazili otvor – miniaturní tunel.

V místě severního pólu není pevnina, ale pouze zamrzlé moře. Za prvního Čecha, který se nad ním ocitl, můžeme považovat Františka Běhounka, který 24. května 1928 přeletěl přes Severní pól ve vzducholodi jako člen posádky italské expedice generála Umberta Nobileho. Kdo četl Běhounkovu knížku Trosečníci polárního moře, ví, že výprava nedopadla dobře – Vzducholoď se zřítila a přežilo pouze devět polárníků.