Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Tento rekord má, stejně jako mnoho jiných, vlastně dvě podoby. Poprvé zavlála naše vlajka na vrcholu nejvyšší hory světa v roce 1984. Donesli ji tam však dva Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka. Prvním Čechem na tomto místě se stal až Leopold Sulovský v květnu 1991.

Česká republika je houbařskou velmocí, každý třetí Čech vyráží na houby pravidelně. Oblíbená kratochvíle ale může být i nebezpečná, některé houby jsou totiž prudce jedovaté. Asi nejznámější, a snadno zaměnitelná, je muchomůrka zelená. Naší nejjedovatější houbou ale není.

V České knize rekordů lze dohledat i kapitolu týkající se neobvyklých rozměrů různých částí lidského těla. Největší nohu u nás měl Jiří Musil z Brna. V 50. letech 20. století byl nejvyšším člověkem v Československu, měřil 218 centimetrů.

Na tehdejší České a německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze proběhla 17. června 1901 slavnostní promoce, která se zapsala do dějin. Jako první žena v historii českých zemí získala titul doktorka filozofie Marie Zdeňka Baborová.

Aby vůbec bylo možné začít u nás s jadernou energetikou, musel se nejprve rozjet výzkum v této oblasti. Už v roce 1957 začal fungovat první atomový reaktor na našem území, a to konkrétně ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Hlas, který 18. května 1923 zahajoval pravidelné rozhlasové vysílání na našem území, patřil Emilii Tučkové. Tato dvaadvacetiletá slečna pracovala v Radiojournalu jako korespondentka, účetní a pokladní.